Žofie Hannoverská

Žofie Hannoverská
	hannoverská kurfiřtka
	Žofie Hannoverská
Doba vlády	19. prosinec 1692 – 23. leden 1698
Narození	14. října 1630; Haag, Nizozemsko
Úmrtí	8. června 1714 (ve věku 83 let); Herrenhausen, Hannover
Pohřbena	Leineschloss, Hannover; 9. červen 1714
Manžel	Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
Potomci	Jiří; Frederik August; Maxmilián Vilém; Žofie Šarlota; Karel Filip; Kristián Jindřich; Arnošt August
Dynastie	Falc - Simmern
Otec	Fridrich Falcký
Matka	Alžběta Stuartovna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Hannoverská (14. října 1630, Haag – 8. června 1714, Hannover) byla rodem falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, matka britského krále Jiřího I.

Biografie editovat

Původ, mládí editovat

Žofie se narodila v nizozemském exilu jako poslední, dvanácté dítě Fridricha Falckého, „Zimního krále“ a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny, dcery anglického a skotského krále Jakuba I. Stuarta. Její bratr Karel I. Ludvík Falcký se stal falckým kurfiřtem, další dva její bratři, Ruprecht Falcký a Mořic Falcký, se účastnili anglické občanské války; bratr Eduard kvůli sňatku s katolickou italskou princeznou Annou Gonzagovou konvertoval ke katolické víře.

Manželství, potomci editovat

Žofie Hannoverská

Původně byl plánován její sňatek se synem Jakuba I. Karlem, plán se však neuskutečnil, zůstala tedy v Heidelbergu a věnovala se péči o děti svého bratra Karla Ludvíka - Karla a Alžbětu.

30. září roku 1658 se provdala za Ernesta Augusta, vévodu brunšvicko-lüneburského, později hannoverského kurfiřta (jejím ženichem měl původně být starší bratr Ernesta Augusta, Jiří Vilém, ten však měl jiné plány a nevěstu přenechal bratrovi). Z manželství vzešlo sedm dětí:

Jiří Ludvík (28. května 1660 – 11. června 1727), vévoda brunšvicko-lüneburský, hannoverský kurfiřt a král Království Velké Británie a Irska od roku 1714 až do své smrti, ⚭ 1679 Žofie Dorotea z Celle (1666–1726)
Frederik August (1661–1691), císařský generálmajor, padl ve válce s Turky
Maxmilián Vilém (1666–1726), císařský polní maršál

Kurfiřtka Žofie Hannoverská na portrétu z roku 1706

Žofie Šarlota (30. října 1668 – 1. února 1705), ⚭ 1684 Fridrich I. Pruský (1657–1713), pruský vévoda, braniborský kurfiřt a markrabě, kníže oranžský, neuchâtelský a pruský král od roku 1701 až do své smrti
Karel Filip (1669–1690), plukovník, padl ve válce s Turky
Kristián Jindřich (1671–1703), generál, utopil se v Dunaji za války o španělské dědictví
Ernest August (1674–1728), vévoda z Yorku a Albany, osnabrücký biskup

V roce 1692 roku na základě rozhodnutí císaře Leopolda I. Habsburského se vévoda Brunšviku-Lüneburku stal hannoverským kurfiřtem, a tedy i Žofie se stala kurfiřtkou hannoverskou.

Po celý svůj život se Žofie považovala za Angličanku, o čemž svědčí fakt, že třebaže ovládala pět jazyků, nejčastěji používala právě angličtinu, i to, že se obklopovala Angličany. Není proto jasné, proč její syn tento jazyk neovládal, resp. jím nehovořil.

Následnictví britského trůnu editovat

V roce 1701 roku anglický parlament schválil Act of Settlement (Zákon o nástupnictví) stanovující pravidla nástupnictví na anglický, resp. britský trůn, podle nějž jsou z následnictví vyloučeni ti, kdož jsou katolického vyznání nebo si vezmou za manžela katolíka; z nástupnictví tak byli vyloučeni potomci krále Jakuba II. Stuarta a také dcery Žofiina staršího bratra Eduarda, který konvertoval ke katolickému vyznání. Na základě tohoto zákona se stala Žofie designovanou následnicí trůnu a nárok na trůn měla jen ona (která byla vnučkou krále Jakuba I.) a její potomci. Žofie zemřela dva měsíce před Annou Stuartovnou, anglickou královnou, a králem se stal její syn Jiří Ludvík. Od té doby všichni její potomci mají právo na britský trůn.