Ludvík Gonzaga, vévoda z Nevers
Ludvík Gonzaga (18. září 1539, Mantova – 23. října 1595, Nesle) byl italsko-francouzský voják, hodnostář a diplomat Francie.
| Ludvík Gonzaga | |
|---|---|
| jure uxoris vévoda z Nevers | |
 | |
| Narození | 18. září 1539 Mantova |
| Úmrtí | 23. října 1595 (ve věku 56 let) Nesle |
| Manželka | Henrietta Klévská |
| Potomci | Kateřina Gonzaga Marie Henrietta Gonzaga Frederik Gonzaga František Gonzaga Karel I. Gonzaga |
| Rod | Gonzagové |
| Otec | Federico II. Gonzaga |
| Matka | Markéta Palaiologa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mládí editovat
Ludvík se narodil v Mantově jako třetí syn mentorského vévody Federica II. Gonzagy a jeho manželky Markéty Palaiology. V deseti letech byl poslán do Paříže, aby zdědil jmění své babičky Anny z Alençonu, vdovy po markýzi Vilémovi IX. z Montferratu. Vstoupil do armády Jindřicha II. Francouzského a bojoval v bitvě u St. Quentinu (1557), v níž byl zajat Španěly.
Manželství a městský dům v Paříži editovat
4. března 1565 se pětadvacetiletý Ludvík oženil s o tři roky mladší Henriettou Klévskou, dědičkou vévodství Nevers a Rethelu. Následně byl znám jako vévoda z Nevers. V roce 1627 se stal jejich syn Karel vévodou z Mantovy a založil linii Gonzaga-Nevers. Karlův vnuk Karel II. Gonzaga prodal v roce 1659 tituly v Nevers a Rethelu kardinálu Mazarinimu.
Ludvík měl se svou manželkou pět dětí:
- Kateřina Gonzaga (21. ledna 1568 – 1. prosince 1629)
- Marie Henrietta Gonzaga (3. září 1571 – 3. srpna 1614)
- Frederik Gonzaga (11. března 1573 – 22. dubna 1574)
- František Gonzaga (17. září 1576 – 13. června 1580)
- Karel I. Gonzaga (6. května 1580 – 20. září 1637)
V roce 1572 Ludvík zakoupil od francouzského krále Karla IX. Grand Nesle, starý městský dům východně od Tour de Nesle na Rive gauche Paříže. Nevers nechal dům zrekonstruovat a následně se budova stala známou jako Hôtel de Nevers. Přestože nebyl nikdy dokončen, byl současníky velmi obdivován. Neversův sekretář Blaise de Vigenère, význačný antikvář a historik umění, napsal, že dům měl klenbu, postavenou italskými dělníky, která byla větší než ta u Caracallových lázní. Ačkoli De Vigenère velikost pravděpodobně přehnal, musela být klenba velmi působivá a byla architektonickým prvkem, který byl v Paříži novinkou.
Pozdější život editovat
Nevers se stal jedním z nejvýznamnějších patronů umění a věd v 16. století ve Francii. Podporoval výrobu fajánse ve vévodství Nevers, počínaje rokem 1588 pod vedením italských mistrů bratří Augustina, Baptisty a Dominika Conradových z Albisoly a Giulia Gambiny, který pracoval v Lyonu.
Nevers je také mnoha historiky považován za jednoho z dvořanů zodpovědných za masakr o Bartolomějské noci v roce 1572.
Nevers zemřel 23. října 1595 v Nesle.
Vývod z předků editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Gonzaga, Duke of Nevers na anglické Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Gonzaga, vévoda z Nevers na Wikimedia Commons
