Ludvík Gonzaga, vévoda z Nevers

Ludvík Gonzaga (18. září 1539, Mantova23. října 1595, Nesle) byl italsko-francouzský voják, hodnostář a diplomat Francie.

Ludvík Gonzaga
jure uxoris vévoda z Nevers
Narození 18. září 1539
Mantova
Úmrtí 23. října 1595
Nesle
Manželka Henrietta Klévská
Potomci Kateřina Gonzaga
Marie Henrietta Gonzaga
Frederik Gonzaga
František Gonzaga
Karel I. Gonzaga
Rod Gonzagové
Otec Federico II. Gonzaga
Matka Markéta Palaiologa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MládíEditovat

Ludvík se narodil v Mantově jako třetí syn mentorského vévody Federica II. Gonzagy a jeho manželky Markéty Palaiology. V deseti letech byl poslán do Paříže, aby zdědil jmění své babičky Anny z Alençonu, vdovy po markýzi Vilémovi IX. z Montferratu. Vstoupil do armády Jindřicha II. Francouzského a bojoval v bitvě u St. Quentinu (1557), v níž byl zajat Španěly.

Manželství a městský dům v PařížiEditovat

 
Ludvík de Nevers a jeho manželka.

4. března 1565 se pětadvacetiletý Ludvík oženil s o tři roky mladší Henriettou Klévskou, dědičkou vévodství Nevers a Rethelu. Následně byl znám jako vévoda z Nevers. V roce 1627 se stal jejich syn Karel vévodou z Mantovy a založil linii Gonzaga-Nevers. Karlův vnuk Karel II. Gonzaga prodal v roce 1659 tituly v Nevers a Rethelu kardinálu Mazarinimu.

Ludvík měl se svou manželkou pět dětí:

  • Kateřina Gonzaga (21. ledna 1568 – 1. prosince 1629)
  • Marie Henrietta Gonzaga (3. září 1571 – 3. srpna 1614)
  • Frederik Gonzaga (11. března 1573 – 22. dubna 1574)
  • František Gonzaga (17. září 1576 – 13. června 1580)
  • Karel I. Gonzaga (6. května 1580 – 20. září 1637)

V roce 1572 Ludvík zakoupil od francouzského krále Karla IX. Grand Nesle, starý městský dům východně od Tour de Nesle na Rive gauche Paříže. Nevers nechal dům zrekonstruovat a následně se budova stala známou jako Hôtel de Nevers. Přestože nebyl nikdy dokončen, byl současníky velmi obdivován. Neversův sekretář Blaise de Vigenère, význačný antikvář a historik umění, napsal, že dům měl klenbu, postavenou italskými dělníky, která byla větší než ta u Caracallových lázní. Ačkoli De Vigenère velikost pravděpodobně přehnal, musela být klenba velmi působivá a byla architektonickým prvkem, který byl v Paříži novinkou.

Pozdější životEditovat

Nevers se stal jedním z nejvýznamnějších patronů umění a věd v 16. století ve Francii. Podporoval výrobu fajánse ve vévodství Nevers, počínaje rokem 1588 pod vedením italských mistrů bratří Augustina, Baptisty a Dominika Conradových z Albisoly a Giulia Gambiny, který pracoval v Lyonu.

Nevers je také mnoha historiky považován za jednoho z dvořanů zodpovědných za masakr o Bartolomějské noci v roce 1572.

Nevers zemřel 23. října 1595 v Nesle.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Ludvík III. Gonzaga
 
 
Federico I. Gonzaga
 
 
 
 
 
 
Barbora Braniborská
 
 
František II. Gonzaga
 
 
 
 
 
 
Albrecht III. Bavorský
 
 
Markéta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Anna Brunšvicko-Grubenhagensko-Einbecká
 
 
Federico II. Gonzaga
 
 
 
 
 
 
Niccolò III. d'Este
 
 
Herkules I. Estenský
 
 
 
 
 
 
Ricciarda ze Saluzza
 
 
Isabella d'Este
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Ferrante
 
 
Eleonora Neapolská
 
 
 
 
 
 
Isabella z Chiaromonte
 
Ludvík Gonzaga
 
 
 
 
 
Jan Jakub z Montferratu
 
 
Bonifác III. z Montferratu
 
 
 
 
 
 
Johana Savojská
 
 
Vilém IX. z Montferratu
 
 
 
 
 
 
Stefan Branković
 
 
Marie Srbská
 
 
 
 
 
 
Angelina Srbská
 
 
Markéta Palaiologa
 
 
 
 
 
 
Jan II. z Alençonu
 
 
René z Alençonu
 
 
 
 
 
 
Marie z Armagnacu
 
 
Anna z Alençonu
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. z Vaudémontu
 
 
Markéta Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Jolanda Lotrinská
 

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Gonzaga, Duke of Nevers na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat