Marie Anna Falcko-Neuburská

španělská královna

Marie Anna Falcko-Neuburská (28. října 166716. července 1740, Guadalajara) byla španělská královna jako druhá manželka Karla II. Byla jedním z mnoha dětí Filipa Viléma Falckého a Alžběty Amálie Hesensko-Darmstadtské.

Marie Anna Falcko-Neuburská
španělská královna
Portrét
Doba vlády16891700
Narození28. října 1667
Benrath Palace
Úmrtí16. července 1740 (ve věku 72 let)
Guadalajara
PohřbenaEl Escorial
PředchůdceMarie Louisa Orleánská
NástupceMarie Luisa Savojská
ManželKarel II. Španělský
DynastieWittelsbachové
OtecFilip Vilém Falcký
MatkaAlžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství

editovat

Marie Anna se narodila v zámku Benrath jako dvanácté dítě svých rodičů. Její rodina byla velmi početná – pocházela ze 14 dětí.

Dětství strávila v neuburském zámku spolu se svými sestrami Marií Sofií, Dorotou Sofií a Hedvikou Alžbětou, kde na jejich výchovu a vzdělání dohlížela vychovatelka paní ven Klauová. Blízká rodina ji oslovovala Mariandl. Marii Annu popisovali jako povýšenou, autoritativní a sobeckou.

Marie Louisa Orleánská, první manželka španělského krále Karla II., zemřela bezdětná dne 12. února 1689. Jako druhou manželku si Karel vybral Marii Annu. Pravděpodobně k tomu přispěl i fakt, že její starší sestra Eleonora byla manželkou římskoněmeckého císaře a rakouského arcivévody Leopolda I., což by pomohlo posílit vztahy mezi španělskou a rakouskou větví Habsburků.

Svatba se španělským králem

editovat

Svatba Marie Anny a Karla se konala 28. srpna 1689 v Ingolstadtu v Německu a byla to tzv. svatba v zastoupení. Svatby se zúčastnilo několik významných hostů, kromě jiných například švagr Marie Anny, císař Leopold, a její sestra Eleonora. Maria Anna se však vydala do Španělska až několik měsíců po svatbě, na jaře roku 1690. Oficiální svatba se konala 14. května 1690 ve městě San Diego nedaleko Valladolidu. I toto manželství Karla II. však zůstalo bezdětné, čímž se potvrdilo, že král měl zdravotní problémy.

Manželství

editovat
 
Portrét Marie Anny na koni.

Maria Anna se během období, kdy byla královnou, podílela na intrikách na španělském královském dvoře. Snažila se o to, aby se její synovec Karel VI. Habsburský stal příštím španělským králem. I tato její snaha byla příčinou jejího špatného vztahu se tchyní Marií Annou Habsburskou, která prosazovala na trůn svého pravnuka Josefa Ferdinanda Bavorského.

Maria Anna byla obecně na královském dvoře velmi neoblíbená. Důvodem byl mimo jiné i její velmi nákladný způsob života, přičemž mnoho finančních prostředků posílala své rodině. Svým německým příbuzným posílala dokonce i vzácné obrazy ze španělské umělecké sbírky.

Manžel Marie Anny zemřel 1. listopadu 1700 v Madridu a ve své poslední vůli uvedl, že jeho manželka má nárok na každoroční finanční příspěvek. Vyslovil přání, aby jeho nástupce s ní zacházel s respektem. Ale nový král Filip V. přikázal Marie Anne opustit Madrid ještě předtím, než do města sám vstoupí. Vdova po králi neměla jinou možnost než jeho příkaz respektovat a usadila se nedaleko města Toleda, kde žila ve starém a tmavém hradě Alcazar. Během období, kdy zde pobývala, poslala několik dopisů své rodině. Na začátku roku 1701 její starší bratr, kurfiřt Jan Vilém, adresoval císařovně Eleonoře následující dopis:

Co se týče španělské královny, je mi upřímně líto, že se z ní stala chudá a nešťastná dáma; ale abych pravdu řekl, všechno se jí stalo její vinou jako důsledek její nesprávného chování. Myslím si, že to, co žádá od Vašeho Veličenstva, je více nemožné než reálné. Ale pokud byste jí mohla pomoci a podpořit ji v jejím nešťastné situaci, byla by to také velká pomoc i pro mě ...

Poslední roky života a smrt

editovat

Marie Anna však musela v Alcazaru zůstat. V roce 1706 se však změnila její situace, když její synovec Karel VI. Habsburský dobyl se svou armádou Toledo. Marii Annu tato událost velmi potěšila a synovce s armádou přivítala, což byl důvod, proč ji král Filip vykázal o několik let později ze Španělska. Tehdy se Marie Anna usadila v Bayonne ve Francii, kde žila několik následujících desetiletí. V roce 1739, kdy byla už stará a měla podlomené zdraví, se konečně do Španělska vrátila. Zůstala bydlet v paláci Infantado v Guadalajaře, kde nakonec 16. července 1740 zemřela. Pohřbena je v královské hrobce v El Escorialu.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Vilém z Jülichu-Kleve-Bergu
 
 
Filip Ludvík Falcko-Neuburský
 
 
 
 
 
 
Anna Hesenská
 
 
Wolfgang Vilém Neuburský
 
 
 
 
 
 
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
 
 
Anna Klevská
 
 
 
 
 
 
Marie Habsburská
 
 
Filip Vilém Falcký
 
 
 
 
 
 
Albrecht V. Bavorský
 
 
Vilém V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Anna Habsburská
 
 
Magdalena Bavorská
 
 
 
 
 
 
František I. Lotrinský
 
 
Renata Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Kristina Dánská
 
Marie Anna Falcko-Neuburská
 
 
 
 
 
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Magdalena z Lippe
 
 
Jiří II. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián I. Saský
 
 
Jan Jiří I. Saský
 
 
 
 
 
 
Žofie Braniborská
 
 
Žofie Eleonora Saská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Fridrich Pruský
 
 
Magdalena Sibylla Pruská
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora Klevská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mária Anna Falcká (1667 – 1740) na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

editovat
Španělská královna
Předchůdce:
Marie Louisa Orleánská
16891700
Marie Anna Falcko-Neuburská
Nástupce:
Marie Luisa Savojská
Neapolská královna
Předchůdce:
Marie Louisa Orleánská
16891700
Marie Anna Falcko-Neuburská
Nástupce:
Marie Luisa Savojská
Sicilská královna
Předchůdce:
Marie Louisa Orleánská
16891700
Marie Anna Falcko-Neuburská
Nástupce:
Marie Luisa Savojská