Seznam francouzských panovníků
Francouzští panovníci vládli od středověku až do roku 1870, napřed jako králové, poté i jako císaři.
Mnoho středověkých historiků bylo toho názoru, že historie Francie nezačíná dříve než za vlády dynastie Kapetovců v roce 987; jako nejstarší datum se objevuje 843 - rok podpisu Verdunské smlouvy, která rozdělila tehdejší franskou říši na tři části. Z dnešního hlediska se však založení Francie datuje do 5. století, kdy král Chlodvík I. vytvořil celistvou říši sjednocením Franků.
Tento seznam začíná rokem 843, předchozí panovníky obsahuje seznam franských králů.
Karel Veliký, i když je považován za francouzského panovníka, také založil Svatou říši římskou a uznává se jako jeden z vládců Německa.
Řada panovníků tehdejší Anglie se prohlašovala za francouzské krále, i když v roce 1453 Francie vyhostila všechny Angličany ze svého území.
Karlovci (843–987)Editovat
Karlovci vládli v Západofranské říši od jejího vzniku v roce 843 do roku 987, kdy zemřel poslední legitimní mužský Karlovec Ludvík V. Mezi těmito roky vládlo také několik králů, kteří pocházeli z jiného rodu. Jednalo se o Rudolfa Burgundského (vládl 923–936) a příslušníky roku Robertovců – Oda Pařížského (888–898) a Roberta I. (protikrál, 922–923).
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Karel II. Holý | 843 | 877 | |
Ludvík II. Koktavý | 877 | 879 | |
Ludvík III. | 879 | 882 | |
Karloman II. | 879 | 884 | |
Karel III. Tlustý | 884 | 887 | |
Odo Pařížský | 888 | 898 | |
Karel III. Prostý | 898 | 923 | |
Robert I. | 922 | 923 | |
Rudolf Burgundský | 923 | 936 | |
Ludvík IV. Zámořský | 936 | 954 | |
Lothar I. | 954 | 986 | |
Ludvík V. Lenivý | 986 | 987 |
Kapetovci (987–1328)Editovat
Dynastie Kapetovců, mužských potomků Huga Kapeta, vládla Francii nepřetržitě od roku 987 do roku 1792 a poté od roku 1814 do 1848; větve dynastií vládnoucích po roce 1328 se ale nazývají Valois a Bourbon. Předkové Kapetovců se nazývají Robertovci a pocházeli z nich také dva západofranští králové v éře Karlovců.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Hugo I. Kapet | 987 | 24. října 996 | |
Robert II. | 24. října 996 | 20. července 1031 | |
Jindřich I. | 20. července 1031 | 4. srpna 1060 | |
Filip I. | 4. srpna 1060 | 29. července 1108 | |
Ludvík VI. | 29. července 1108 | 1. srpna 1137 | |
Ludvík VII. | 1. srpna 1137 | 18. září 1180 | |
Filip II. | 18. září 1180 | 14. července 1223 | |
Ludvík VIII. | 14. července 1223 | 8. listopadu 1226 | |
Ludvík IX. | 8. listopadu 1226 | 25. srpna 1270 | |
Filip III. | 25. srpna 1270 | 5. října 1285 | |
Filip IV. | 5. října 1285 | 29. listopadu 1314 | |
Ludvík X. | 29. listopadu 1314 | 5. června 1316 | |
Jan I. | 15. listopadu 1316 | 20. listopadu 1316 | |
Filip V. | 20. listopadu 1316 | 3. ledna 1322 | |
Karel IV. | 3. ledna 1322 | 1. února 1328 |
Kapetovci, větev z Valois (1328–1589)Editovat
Hlavní větev (1328–1498)Editovat
Hlavní větev dynastie z Valois, vedlejší větve Kapetovců, vládla Francii mezi lety 1328 a 1498.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Filip VI. | 1. února 1328 | 22. srpna 1350 | |
Jan II. | 22. srpna 1350 | 8. dubna 1364 | |
Karel V. | 8. dubna 1364 | 16. září 1380 | |
Karel VI. | 16. září 1380 | 21. října 1422 | |
Karel VII. | 21. října 1422 | 22. července 1461 | |
Ludvík XI. | 22. července 1461 | 30. srpna 1483 | |
Karel VIII. | 30. srpna 1483 | 7. dubna 1498 |
vedlejší větev z Orléans (1498–1515)Editovat
Větev Valois-Orléans vládla ve Francii od roku 1498 do roku 1515 v osobě jediného krále, Ludvíka XII.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Ludvík XII. | 7. dubna 1498 | 1. ledna 1515 |
vedlejší větev z Angoulême (1515–1589)Editovat
Mezi lety 1515 a 1589 pocházeli francouzští králové z větve Valois-Angoulême.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
František I. | 1. ledna 1515 | 31. července 1547 | |
Jindřich II. | 31. července 1547 | 10. července 1559 | |
František II. | 10. července 1559 | 5. prosince 1560 | |
Karel IX. | 5. prosince 1560 | 30. května 1574 | |
Jindřich III. | 30. května 1574 | 2. srpna 1589 |
Kapetovci, větev Bourbon (1589–1792)Editovat
Další vedlejší větev Kapetovců, Bourboni, vládli ve Francii od roku 1589 až do vyhlášení první Francouzské republiky v roce 1792.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Jindřich IV. | 2. srpna 1589 | 14. května 1610 | |
Ludvík XIII. | 14. května 1610 | 14. května 1643 | |
Ludvík XIV. | 14. května 1643 | 1. září 1715 | |
Ludvík XV. | 1. září 1715 | 10. května 1774 | |
Ludvík XVI. | 10. května 1774 | 10. srpna 1792 |
První republika (1792–1804)Editovat
Mezi lety 1792 a 1804 existovala první Francouzská republika. Monarchisté ale stále uznávali královskou linii jako vládnoucí – považovali tedy Ludvíka XVI. za krále až do jeho smrti v roce 1793, poté jeho syna Ludvíka XVII. (který nikdy skutečně nevládl) do roku 1795, a od té doby Ludvíka XVIII., který byl strýcem Ludvíka XVII.
První císařství, dynastie Bonapartů (1804–1814, 1815)Editovat
První konzul Francouzské republiky Napoleon z rodiny Bonapartů se v roce 1804 nechal korunovat francouzským císařem, čímž vzniklo první Francouzské císařství, které trvalo až do roku 1814 a poté krátký čas i v roce 1815, kdy se druhým císařem stal Bonapartův syn.
Portrét | Jméno | Císař od | Císař do |
---|---|---|---|
Napoleon I. | 18. května 1804 20. března 1815 |
11. dubna 1814 22. června 1815 | |
Napoleon II. | 22. června 1815 | 7. července 1815 |
Kapetovci, větev Bourbon (1814–1830)Editovat
V roce 1814 se Bourboni opět dostali k moci a bylo obnoveno království. Větev Bourbonů poté vládla Francii s přestávkou v roce 1815 do roku 1830.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Ludvík XVIII. | 2. května 1814 7. července 1815 |
13. března 1815 16. září 1824 | |
Karel X. | 16. září 1824 | 2. srpna 1830 |
Kapetovci, větev Bourbon-Orléans (1830–1848)Editovat
Mezi lety 1830 a 1848, v tzv. červencové monarchii, vládla ve Francii větev Bourbon-Orléans. Vláda jediného krále Ludvíka Filipa skončila při vyhlášení druhé Francouzské republiky.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Ludvík Filip I. | 9. srpna 1830 | 24. února 1848 |
Druhá republika (1848–1852)Editovat
Období druhé Francouzské republiky skončilo v roce 1852, když byl její prezident Ludvík Napoleon zvolen císařem.
Druhé císařství (1852–1870)Editovat
V roce 1852 byl francouzský prezident a příslušník rodiny Bonapartů zvolen francouzským císařem Napoleonem III. (synovec Napoleona I. Bonaparta). Druhé francouzské císařství zaniklo v roce 1870, kdy byla vyhlášena třetí Francouzská republika.
Portrét | Jméno | Císař od | Císař do |
---|---|---|---|
Napoleon III. | 2. prosince 1852 | 4. září 1870 |
Tato chronologie pokračuje článkem Seznam prezidentů Francie.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of French monarchs na anglické Wikipedii.