Seznam francouzských panovníků

Seznam francouzských panovníků obsahuje přehled panovníků (králů a císařů), kteří vládli ve Francii mezi lety 843–1870. Někdy se mezi francouzské panovovníky počítají i vládcové franské říše (481–843) počínaje Chlodvíkem, kteří jsou uvedeny v seznamu franských králů.

Ludvík XVI., král předrevoluční Francie

Panovníci západofranské říše (843–987) jsou panovníci z rodu Karlovců a Robertovců, kteří vládli západní části říše Karla Velikého rozdělené verdunskou smlouvou roku 843.

V letech 987–1792 vládla francouzskému království dědičně dynastie Kapetovců, nejdříve v přímé linii, pak její větve Valois (1328–1589) a Bourbon (1589–1792). Ve středověku, zejména za stoleté války, si titul francouzského panovníka nárokovali někteří angličtí králové.

V 19. století po francouzské revoluci vzniklo císařství Napoleona Bonaparteho (1804–1814/1815), poté restaurovaná a červencová monarchie (1814/1815–1848) s panovníky rodu Bourbon a Bourbon-Orléans. Poslední francouzskou monarchií bylo druhé císařství Napoleona III. (1852–1870).

Karlovci (843–987)Editovat

Karlovci vládli v Západofranské říši od jejího vzniku v roce 843 do roku 987, kdy zemřel poslední legitimní mužský Karlovec Ludvík V. Mezi těmito roky vládlo také několik králů, kteří pocházeli z jiného rodu. Jednalo se o Rudolfa Burgundského (vládl 923–936) a příslušníky roku Robertovců – Oda Pařížského (888–898) a Roberta I. (protikrál, 922–923).

Jméno	Král od	Král do
Karel II. Holý	843	877
Ludvík II. Koktavý	877	879
Ludvík III.	879	882
Karloman II.	879	884
Karel III. Tlustý	884	887
Odo Pařížský	888	898
Karel III. Prostý	898	923
Robert I.	922	923
Rudolf Burgundský	923	936
Ludvík IV. Zámořský	936	954
Lothar I.	954	986
Ludvík V. Lenivý	986	987

Kapetovci (987–1328)Editovat

Dynastie Kapetovců, mužských potomků Huga Kapeta, vládla Francii nepřetržitě od roku 987 do roku 1792 a poté od roku 1814 do 1848; větve dynastií vládnoucích po roce 1328 se ale nazývají Valois a Bourbon. Předkové Kapetovců se nazývají Robertovci a pocházeli z nich také dva západofranští králové v éře Karlovců.

Jméno	Král od	Král do
Hugo I. Kapet	987	24. října 996
Robert II.	24. října 996	20. července 1031
Jindřich I.	20. července 1031	4. srpna 1060
Filip I.	4. srpna 1060	29. července 1108
Ludvík VI.	29. července 1108	1. srpna 1137
Ludvík VII.	1. srpna 1137	18. září 1180
Filip II.	18. září 1180	14. července 1223
Ludvík VIII.	14. července 1223	8. listopadu 1226
Ludvík IX.	8. listopadu 1226	25. srpna 1270
Filip III.	25. srpna 1270	5. října 1285
Filip IV.	5. října 1285	29. listopadu 1314
Ludvík X.	29. listopadu 1314	5. června 1316
Jan I.	15. listopadu 1316	20. listopadu 1316
Filip V.	20. listopadu 1316	3. ledna 1322
Karel IV.	3. ledna 1322	1. února 1328

Kapetovci, větev z Valois (1328–1589)Editovat

Hlavní větev (1328–1498)Editovat

Hlavní větev dynastie z Valois, vedlejší větve Kapetovců, vládla Francii mezi lety 1328 a 1498.

Jméno	Král od	Král do
Filip VI.	1. února 1328	22. srpna 1350
Jan II.	22. srpna 1350	8. dubna 1364
Karel V.	8. dubna 1364	16. září 1380
Karel VI.	16. září 1380	21. října 1422
Karel VII.	21. října 1422	22. července 1461
Ludvík XI.	22. července 1461	30. srpna 1483
Karel VIII.	30. srpna 1483	7. dubna 1498

vedlejší větev z Orléans (1498–1515)Editovat

Větev Valois-Orléans vládla ve Francii od roku 1498 do roku 1515 v osobě jediného krále, Ludvíka XII.

Portrét	Jméno	Král od	Král do
	Ludvík XII.	7. dubna 1498	1. ledna 1515

vedlejší větev z Angoulême (1515–1589)Editovat

Mezi lety 1515 a 1589 pocházeli francouzští králové z větve Valois-Angoulême.

Jméno	Král od	Král do
František I.	1. ledna 1515	31. července 1547
Jindřich II.	31. července 1547	10. července 1559
František II.	10. července 1559	5. prosince 1560
Karel IX.	5. prosince 1560	30. května 1574
Jindřich III.	30. května 1574	2. srpna 1589

Kapetovci, větev Bourbon (1589–1792)Editovat

Další vedlejší větev Kapetovců, Bourboni, vládli ve Francii od roku 1589 až do vyhlášení první Francouzské republiky v roce 1792.

Jméno	Král od	Král do
Jindřich IV.	2. srpna 1589	14. května 1610
Ludvík XIII.	14. května 1610	14. května 1643
Ludvík XIV.	14. května 1643	1. září 1715
Ludvík XV.	1. září 1715	10. května 1774
Ludvík XVI.	10. května 1774	10. srpna 1792

První republika (1792–1804)Editovat

Mezi lety 1792 a 1804 existovala první Francouzská republika. Monarchisté ale stále uznávali královskou linii jako vládnoucí – považovali tedy Ludvíka XVI. za krále až do jeho smrti v roce 1793, poté jeho syna Ludvíka XVII. (který nikdy skutečně nevládl) do roku 1795, a od té doby Ludvíka XVIII., který byl strýcem Ludvíka XVII.

První císařství, dynastie Bonapartů (1804–1814, 1815)Editovat

První konzul Francouzské republiky Napoleon z rodiny Bonapartů se v roce 1804 nechal korunovat francouzským císařem, čímž vzniklo první Francouzské císařství, které trvalo až do roku 1814 a poté krátký čas i v roce 1815, kdy se druhým císařem stal Bonapartův syn.

Portrét	Jméno	Císař od	Císař do
	Napoleon I.	18. května 1804 20. března 1815	11. dubna 1814 22. června 1815
	Napoleon II.	22. června 1815	7. července 1815

Kapetovci, větev Bourbon (1814–1830)Editovat

V roce 1814 se Bourboni opět dostali k moci a bylo obnoveno království. Větev Bourbonů poté vládla Francii s přestávkou v roce 1815 do roku 1830.

Portrét	Jméno	Král od	Král do
	Ludvík XVIII.	2. května 1814 7. července 1815	13. března 1815 16. září 1824
	Karel X.	16. září 1824	2. srpna 1830

Kapetovci, větev Bourbon-Orléans (1830–1848)Editovat

Mezi lety 1830 a 1848, v tzv. červencové monarchii, vládla ve Francii větev Bourbon-Orléans. Vláda jediného krále Ludvíka Filipa skončila při vyhlášení druhé Francouzské republiky.

Portrét	Jméno	Král od	Král do
	Ludvík Filip I.	9. srpna 1830	24. února 1848

Druhá republika (1848–1852)Editovat

Období druhé Francouzské republiky skončilo v roce 1852, když byl její prezident Ludvík Napoleon zvolen císařem.

Druhé císařství (1852–1870)Editovat

V roce 1852 byl francouzský prezident a příslušník rodiny Bonapartů zvolen francouzským císařem Napoleonem III. (synovec Napoleona I. Bonaparta). Druhé francouzské císařství zaniklo v roce 1870, kdy byla vyhlášena třetí Francouzská republika.