Otevřít hlavní menu
„Čtyři Napoleonové“ - koláž pocházející přibližně z roku 1858
Erb rodu Bonapartů

Bonapartové (či Buonapartové) je rod, který se objevuje již v oblasti Florencie, kde byl papež Klement VII. přítelem Jacopa Buonaparta. Rodina se odděluje na větev ze San Miniato a ze Sarzana, která od roku 1529 prokazatelně žila v Ajacciu na Korsice a od roku 1567 tam měla také své sídlo. Po korunovaci Napoleona I. v roce 1804 na císaře, se stala francouzskou císařskou rodinou. S Napoléonovými vítězstvími zaujímali i členové jeho rodiny významná místa jako vládci jednotlivých zemí, které podlehly jeho Grande Armée.

Obsah

Korunované hlavy rodu BonapartůEditovat

Francouzští císařovéEditovat

Holandští královéEditovat

Neapolští královéEditovat

Westfálský králEditovat

Španělský králEditovat

Toskánská velkovévodkyněEditovat

Členové roduEditovat

Karel Buonaparte1764 Laetitia Ramolino

Josef BonaparteEditovat

18061808 neapolský král
1808 - 1813 španělský král
1. srpna 1794 se oženil s Julií Claryovou, sestrou Napoleonovy lásky Désirée:

  1. Zenaida Karla Julie Bonaparte (8. červenec 1801 - 8. srpen 1854) ∞ 1822 Karel Lucien Bonaparte
  2. Karla Bonaparte (31. říjen 1802 - 3. březen 1839) ∞ 1825 Napoleon Ludvík Bonaparte

Napoleon BonaparteEditovat

1799 - 1804 první konzul
1804 - 1814, 1815 francouzský císař
1796 Joséphine
1810 Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská:

  1. Napoleon František Bonaparte (20. březen 1811 - 22. červenec 1832) - 1811 římský král

Lucien BonaparteEditovat

18031816 člen Francouzské akademie
1794 Kristýna Boyerová
1803 vdova Alexandra de Bleschamp, zvaná Madame Jouberton:

  1. Karel Lucien Bonaparte (24. květen 1803 - 29. červenec 1857), Ornitolog1822 Zenaida Karla Julie Bonaparte
  2. Letitia Bonaparte (1. prosinec 1804 - 15. březen 1871)
  3. Jana Bonaparte (* 22. červenec 1807 - 1828)
  4. Pavell Maria Bonaparte (3. listopad 1808 - 5. prosinec 1827)
  5. Ludvík Lucien Bonaparte (4. leden 1813 - 3. listopad 1891)
  6. Petr Napoleon Bonaparte (11. říjen 1815 - 7. duben 1881)
  7. Antonín Bonaparte (31. říjen 1816 - 28. březen 1877) - 1848 člen Národního shromáždění
  8. Alexandra Marie Bonaparte (12. říjen 1818 - 20. srpen 1874)
  9. Konstancie Bonaparte (30. leden 1823 - 5. září 1876) - abatyše v Římě

Marie Anna ToskánskáEditovat

180 - 1814 toskánská velkovévodkyně
1797 Félix Baciocchi

  1. Eliška Napoléone Baciocchi ∞ hrabě Filip Camerata-Passionei di Mazzolini

Ludvík BonaparteEditovat

1806 - 1810 nizozemský král
1802 Hortensie de Beauharnais

  1. Napoleon Karel Bonaparte (10. říjen 1802 - 5. březen 1807)
  2. Napoleon Ludvík Bonaparte (11. říjen 1804 - 17. březen 1831) - 1809 velkovévoda z Clev a Bergu, ∞ 1825 Karla Bonaparte
  3. Karel Ludvík Napoleon Bonaparte (Napoleon III.) (20. duben 1808 - 9. leden 1873), 1852-1870 francouzský císař

Karolína BonaparteEditovat

1808 - 1815 neapolská královna
1800 Joachim Murat, 1808 neapolský král

  1. Karel Napoleon Achille Murat (21. leden 180112. duben 1847)
  2. Napoleon Lucien Karel Murat (16. květen 1803 - 10. duben 1878) - podporoval Napoleona III.

Jérôme BonaparteEditovat

1807 - 1813 westfálský král
1803 Alžběta Pattersonová (1785-1879) - sňatek anulován francouzským císařem Napoleonem I.

  1. Jeroným Napoleon Bonaparte-Patterson (7. červenec 1805 - 1. červen 1870)

1807 Kateřina Württemberská (1783-1835), dcera krále Fridricha I. Württemberského

  1. Jeroným Napoleon Karel Bonaparte (24. srpen 1814 - 12. květen 1847) - princ z Montfortu, plukovník württemberské armádě
  2. Matylda Leticie Vilemína Bonaparte (27. květen 1820 - 2. leden 1904) - 1. ∞ Anatol Demidoff di San Donato (1813-1870); 2. ∞ Klaudius Marcel Popelin (1825-1898)
  3. Napoleon Josef Karel Pavel Bonaparte (9. září 1822 - 18. březen 1891), generál Plon-Plon ∞ Marie Savojská (1843-1911), dcera italského krále Viktora Emanuela II.

Hlava rodu v minulosti a dnesEditovat

Hlavou rodu Bonapartů je vždy nejstarší mužský člen rodu. Ten je zároveň rodem a jeho příznivci (tzv. Bonapartovci) považován za následníka francouzského císařského trůnu a je titulován jako princ císařství (princ Imperial). Po smrti císaře Napoleona III. se stal hlavou rodu a následníkem trůnu jeho syn Evžen Ludvík Napoleon Bonaparte (Napoleon IV.), který však předčasně zemřel v roce 1879 a následnictví přešlo na Josefa Karla Napoleona Bonaparta (známý též jako Plon-Plon), který byl synem Jeroma Bonaparta. V této rodové linii se pak následnictví dědí až do současné doby.

V současné době se v rodu Bonapartů vedou spory o následnictví mezi Karlem Napoleonem Bonapartem (*1950) a jeho synem Janem Kryštofem Napoleonem Bonapartem (*1986). Spor spočívá v tom, že Ludvík Leopold Napoleon Bonaparte (*1914 - + 1997) převedl následnictví ze svého syna Karla (*1950) na vnuka Jana Kryštofa (*1986), s čímž se Karel a část rodu odmítá smířit.

Portréty členů rodu BonapartůEditovat

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Stammliste der Bonaparte na německé Wikipedii a Bonaparte na anglické Wikipedii.