Druhá Francouzská republika

historický státní útvar

Druhá Francouzská republika (francouzsky Deuxième République) bylo období v dějinách Francie v letech 18481852, které se vyznačovalo republikánskou formou vlády.

Francouzská republika
République française
 Červencová monarchie 18481852 Druhé Francouzské císařství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Le Chant des Girondins
Motto Liberté, Égalité, Fraternité
Geografie
Mapa
Obyvatelstvo
Státní útvar
Vznik
24. únor 1848 – proklamace
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Červencová monarchie Červencová monarchie
Následující
Druhé Francouzské císařství Druhé Francouzské císařství

Historie

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Únorová revoluce 1848.

Druhá republika vznikla v únoru 1848 po abdikaci a útěku posledního francouzského krále Ludvíka Filipa. 21. února 1848 v Paříži vypukly veřejné protesty, které se zanedlouho zvrhly v pouliční boje na barikádách mezi povstalci a královskými oddíly. 24. února byl k demisi donucen neoblíbený premiér François Guizot a poté abdikoval i sám král Ludvík Filip. Vznikla dočasná vláda a byla vyhlášena druhá republika, jejíž ústavu mělo vypracovat ústavodárné shromáždění, zvolené 4. května. V těchto volbách výrazně získala pravice, v důsledku čehož 24. června 1848 propuklo v Paříži povstání dělníků, zejména kvůli uzavření takzvaných národních dílen, které umožňovaly práci nezaměstnaným. Povstání bylo po prudkých bojích s francouzskou armádou a národní gardou potlačeno.[1]

Na podzim, konkrétně 4. listopadu, byla nová ústava schválena. Uznávala individuální svobody a zrušila otrokářství v koloniích, cenzuru i trest smrti za politické zločiny. Zákonodárná moc podle ní příslušela jednokomorovému parlamentu, složenému ze 750 poslanců volených na základě všeobecného volebního práva; výkonnou moc měl mít v rukou prezident volený na čtyři roky, s právem jmenování ministrů. Byla zavedena přímá volba prezidenta, ale pokud by žádný kandidát nezískal přes 50 % hlasů, měl o vítězi rozhodnout parlament. Ve volbách konaných 10. prosince 1848 byl drtivou většinou (74.3%) zvolen populární synovec slavného Napoleona Bonaparta, Ludvík Napoleon Bonaparte. Šlo o historicky první přímou volbu prezidenta v Evropě. [1]

Podrobnější informace naleznete v článku Francouzský převrat (1851).

Bonaparte se neúspěšně pokusil prosadit změnu ústavy, která do té doby umožňovala vykonávat prezidentskou funkci pouze jednou a omezovala ji na 4 roky. Postupně si získával podporu různých vrstev, kromě rolníků i armády a církve a 2. prosince 1851 se chopil diktátorské moci. Tento krok si nechal schválit veřejným referendem. O rok později, po dalším referendu, se nechal korunovat císařem jako Napoleon III, čímž druhá republika zanikla a vzniklo druhé císařství. Druhá republika tak byla nejkratší z režimů v dějinách Francie.[1][2]

Galerie

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku French Second Republic na anglické Wikipedii.

  1. a b c ŠUSTROVÁ, Petruška; MLEJNEK, Josef. LUDVÍK NAPOLEON PREZIDENTEM ANEB PRVNÍ PŘÍMÁ VOLBA PREZIDENTA V EVROPĚ V PROSINCI 1848 [online]. Občanské sdružení PANT, 2013-01-03 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  2. NĚMEC, Václav; SURÝ, Jan. Francie za druhého císařství, Pařížská komuna [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Dějiny Francie
Předchůdce:
Červencová monarchie
18481852
Druhá Francouzská republika
Nástupce:
Druhé Francouzské císařství