Filip IV. Francouzský

francouzský král (1285–1314)

Filip IV. Francouzský zvaný Sličný (1268 Fontainebleau29. listopadu 1314 Fontainebleau) byl francouzský král z dynastie Kapetovců od roku 1285. Také byl jako manžel Jany I. navarrským králem-manželem. Proslul jako úspěšný a tvrdý vládce, který zahájil ve Francii centralizaci moci, vyhnal z ní Židy, zlikvidoval templářský řád a vynutil si přesun papežského stolce ze Říma do Avignonu a podporoval řemesla.

Filip IV., zvaný Sličný
král francouzský a navarrský
Portrét
Ideální portrét Filipa IV., Versailles, 1837-1838
Doba vlády1285–1314
Korunovace6. ledna 1286, Remeš
Narození1268
Fontainebleau
Úmrtí29. listopadu 1314
Fontainebleau
Pohřbenbazilika Saint-Denis
PředchůdceFilip III. Francouzský
NástupceLudvík X. Francouzský
ManželkaJana I. Navarrská
PotomciMarkéta
Ludvík X. Svárlivý
Blanka
Filip V. Francouzský
Karel IV. Francouzský
Isabela Francouzská
Robert
OtecFilip III. Francouzský
MatkaIsabela Aragonská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vládu opíral o úřednictvo a organizovanou správu (viz též legisté). Sňatkem s Janou I. Navarrskou získal v roce 1284 království navarrské a hrabství Champagne. S anglickým králem Eduardem I. vedl válku o Gaskoňsko, dočasně ovládl Flandry (roku 1302 poražen u Kortrijku). Mocenský konflikt s papežem Bonifácem VIII. vyústil roku 1305 v papežovo zajetí a prosazení Francouze Klimenta V. na papežský stolec (od roku 1309 byla papežská rezidence přenesena do Avignonu).

Ty, vznešený králi, po předcích vyvýšený nad všechny ostatní vládce jako ochránce víry a hubitel kacířstva, ty můžeš, máš a jsi povinen zajistit... aby řečený Bonifác byl zadržen a souzen jako kacíř...
— Petr Dubois[1]
 
Detail sochy z Filipova náhrobku, mramor, bazilika Saint Denis, asi 1315

K prosazení vlastní politiky svolal v roce 1302 poprvé generální stavy. Aby získal finanční prostředky, vystoupil roku 1307 proti řádu templářů, obvinil je z magie, sodomie a kacířství a zkonfiskoval jejich obrovský majetek. Templáře nechal uvěznit a roku 1310 na králův příkaz byli někteří upáleni a v roce 1312 dosáhl na papeži zrušení řádu. Dále vězněný velmistr templářského řádu Jacques de Molay a velkopreceptor Normandie Geoffroy de Charnay roku 1314 popřeli znovu vznesená obvinění a byli poté veřejně upáleni.

Dále Filip Sličný zlikvidoval trhy v Champagne a zavedl kvůli potřebě financování válečných výprav natrvalo daně, které se v nezměněné podobě vybírají dodnes. Jeho přínos k likvidaci volného trhu již nebyl v Evropě nikdy odčiněn. Zemřel při nehodě na lovu ve Fontainebleau, v okolí svého paláce. Jacques de Molay v posledním projevu před svou popravou Filipa IV. a papeže Klementa V. proklel a vyzval je na Boží soud, což se také zdánlivě vyplnilo. Papež Klement V. zemřel za měsíc a Filip IV. za osm měsíců po velmistrově popravě.

... marnivost toho, který Seinu špiní, když rozhodne se minci falšovat a neuteče před divokou sviní...
— Dante Alighieri[2]

Závěr Filipovy vlády byl poznamenán skandálem zvaným „aféra v Nesleské věži“", kdy byly jeho tři snachy obviněny královou dcerou Isabelou z cizoložství, které se údajně odehrávalo v Tour de Nesle, jedné z věží středověkého opevnění Paříže. Skandál skončil uvězněním a popravami několika milenců a uvězněním princezen.[3]

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Filip II. Francouzský
 
 
Ludvík VIII. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Henegavská
 
 
Ludvík IX. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Alfons VIII. Kastilský
 
 
Blanka Kastilská
 
 
 
 
 
 
Eleonora Anglická
 
 
Filip III. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Alfons II. Provensálský
 
 
Ramon Berenguer IV. Provensálský
 
 
 
 
 
 
Garsinde ze Sabranu
 
 
Markéta Provensálská
 
 
 
 
 
 
Tomáš I. Savojský
 
 
Beatrix Savojská
 
 
 
 
 
 
Markéta ze Ženevy
 
Filip IV. Francouzský
 
 
 
 
 
Alfons II. Aragonský
 
 
Petr II. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Sancha Kastilská
 
 
Jakub I. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Vilém VIII. z Montpellieru
 
 
Marie z Montpellieru
 
 
 
 
 
 
Eudokia Komnénovna
 
 
Isabela Aragonská
 
 
 
 
 
 
Béla III. Uherský
 
 
Ondřej II. Uherský
 
 
 
 
 
 
Anežka ze Châtillonu
 
 
Jolanda Uherská
 
 
 
 
 
 
Petr II. z Courtenay
 
 
Jolanda z Courtenay
 
 
 
 
 
 
Jolanda Flanderská
 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MUNDY, John Hine. Evropa vrcholného středověku 1150-1300. Praha: Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-927-0. S. 380. Dále jen Evropa vrcholného středověku. 
  2. DANTE, Alighieri. Božská komedie. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1762-8. S. 440. 
  3. WEIR, Alison. Isabella: She-Wolf of France, Queen of England. [s.l.]: Pimlico 532 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7126-4194-4. (anglicky) Google-Books-ID: UlMN5odDjyoC. 

LiteraturaEditovat

  • DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. Dostupné online. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky) 
  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. 
  • HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. S. 215. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

  Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
 
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové