Karel IV. Sličný

francouzský král

Karel IV. Francouzský zvaný Sličný (francouzsky Charles IV le Bel, 12941. února 1328, Vincennes) byl francouzský a navarrský král v letech 1322–1328 a zároveň poslední mužský člen přímé linie Kapetovců.

Karel IV. (I.)
král Francie a Navarry
Portrét
Francouzský král
Období3. ledna 13221. února 1328
Korunovace21. února 1322, Remeš
PředchůdceFilip V.
NástupceFilip VI.
Navarrský král
Období3. ledna 13221. února 1328
PředchůdceFilip II.
NástupceJana II.

Narození1294
Úmrtí1. února 1328
Vincennes
PohřbenBazilika Saint-Denis
ManželkyBlanka Burgundská
Marie Lucemburská
Jana z Évreux
PotomciBlanka Francouzská
DynastieKapetovci
OtecFilip IV. Francouzský
MatkaJana I. Navarrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o francouzském králi. O jiných panovnících s tímto jménem pojednává článek Karel IV. (rozcestník).

Život editovat

Narodil se jako třetí syn krále Filipa IV. Sličného a Johany Navarrské, po níž zdědil titul krále navarrského. Karel byl ve čtrnácti letech 20. května 1308 v Corbeil oženěn s Blankou, dcerou burgundského hraběte Oty IV. Počátkem roku 1314 byla Karlova žena za přispění své švagrové Izabely společně se svou další švagrovou Markétou zatčena. Byly obviněny z cizoložství a král Filip IV. nechal zatknout také oba mladíky, kteří se měli oddávat necudným hrátkám s manželkami francouzských princů, a nechal je stít a pověsit na šibenici. Pohlavní orgány popravených byly hozeny psům.[1] Obě cizoložnice byly zavřeny na hradě Gaillard.

Karel měl od roku 1314 titul hraběte z La Marche a na francouzský trůn se dostal v lednu roku 1322 po smrti bratra Filipa V. 19. května 1322 bylo jeho první manželství anulováno a již v září téhož roku následovala svatba s Marií, dcerou císaře Jindřicha VII., sestrou Jana Lucemburského. Po Mariině náhlé smrti v březnu roku 1324 (zemřela při porodu jejich prvorozeného dítěte, které zemřelo rovněž) se Karel 5. července roku 1325 oženil potřetí. Pro tento sňatek bylo nutné získat papežský dispens, neboť nevěsta, patnáctiletá Jana z Évreux, byla Karlovou sestřenicí.

Král zpočátku udržoval mír s Anglií, upevňoval panovnickou moc a navázal úzké vztahy s českými Lucemburky. Na jeho dvoře vyrůstal Václav, budoucí český král Karel IV. K předním rádcům u dvora patřil v té době Karel z Valois, někdejší krátkodobý král aragonský (jehož syn Filip dosedl po smrti Karla IV. na francouzský trůn). Za Karla IV. rovněž vzniklo bourbonské dominium, když král udělil Ludvíkovi z Clermontu, členovi vedlejší větve Kapetovců, hrabství La Marche a povolil mu užívat titul vévoda bourbonský. V závěru vlády pomohl Karel své sestře Izabele svrhnout anglického krále Eduarda II. a dosadit k moci mladého Eduarda III. Když pak v únoru 1328 král Karel ve čtyřiatřiceti letech po šesti letech panování v důsledku nemoci zemřel, zůstal francouzský trůn určitou dobu uprázdněný, neboť třebaže byl Karel třikrát ženatý, neměl žádného žijícího syna. Královna Jana však byla těhotná a bylo nutno vyčkat, zda neporodí dědice trůnu – teprve když v dubnu porodila dceru, rozběhly se přípravy na volbu nového panovníka naplno. Tím se stal Filip z Valois, syn Karla z Valois, mladšího bratra krále Filipa Sličného; pocházel tedy z dynastie Valois – boční linie Kapetovců.

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Francouzský
 
 
Ludvík IX. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Blanka Kastilská
 
 
Filip III. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Ramon Berenguer V. Provensálský
 
 
Markéta Provensálská
 
 
 
 
 
 
Beatrix Savojská (1201–1266)
 
 
Filip IV. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Petr II. Aragonský
 
 
Jakub I. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Marie z Montpellieru
 
 
Isabela Aragonská
 
 
 
 
 
 
Ondřej II. Uherský
 
 
Jolanda Uherská
 
 
 
 
 
 
Jolanda z Courtenay
 
Karel IV.
 
 
 
 
 
Theobald III. ze Champagne
 
 
Theobald I. Navarrský
 
 
 
 
 
 
Blanka Navarrská (1229)
 
 
Jindřich I. Navarrský
 
 
 
 
 
 
Archambaud VIII. Bourbonský
 
 
Markéta Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Guigone z Forezu
 
 
Jana I. Navarrská
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Francouzský
 
 
Robert I. z Artois
 
 
 
 
 
 
Blanka Kastilská
 
 
Blanka z Artois
 
 
 
 
 
 
Jindřich II. Brabantský
 
 
Matylda Brabantská
 
 
 
 
 
 
Marie Štaufská
 

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Marc Ferro: Dějiny Francie, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2006, ISBN 80-7106-888-8

Literatura editovat

  • DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. Dostupné online. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky) 
  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. 
  • HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. S. 215. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Předchůdce:
Filip II.
  Navarrský král
Karel I.
13221328
  Nástupce:
Johana II.
  Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
 
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové