Ludvík XVIII.

francouzský král

Ludvík XVIII. (17. listopadu 175516. září 1824) známý jako Vytoužený (francouzsky le Désiré),[1][2] byl francouzským králem v letech 1814 až 1824, s výjimkou krátkého přerušení během sta dnů v roce 1815. Strávil dvacet tři let v exilu: během francouzské Revoluce a prvního francouzského císařství (1804–1814) a během sta dnů. Byl francouzský král, vnuk Ludvíka XV., bratr popraveného Ludvíka XVI. a svého nástupce Karla X., příslušník královského rodu Bourbonů, a 43. velmistr Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.

Ludvík XVIII.
král Francie a Navarry
Portrét
Doba vládyde iure 8. červen 179516. září 1824
de facto 6. duben 181420. březen 1815, 8. červenec 181516. září 1824
Korunovaceneproběhla
Úplné jménoLudvík Stanislas Xaver Francouzský
TitulyHrabě z Provence (1755-95)
Vévoda z Anjou (1771-95)
Vévoda z Vendôme (1771-1789)
Narození17. listopad 1755
palác ve Versailles
Úmrtí16. září 1824 (68)
Paříž
PohřbenBazilika Saint-Denis, Paříž
Předchůdcede jure Ludvík XVII.
de facto Napoleon I.
NástupceKarel X.
ManželkaMarie Josefína Savojská
Potomcižádní
RodKapetovci
DynastieBourboni
OtecLudvík Ferdinand Bourbonský
MatkaMarie Josefa Saská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyrůstal ve Versailles na dvoře Ludvíka XV. ve stínu svého staršího bratra, následníka trůnu (dauphina) Ludvíka XVI. Po narození dostal titul vévoda z Provence a po smrti svého dědečka Ludvíka XV. v roce 1774 dostal titul „Monsieur“, náležící nejstaršímu královu bratrovi.

14. května 1771 se ve Versailles oženil s Marií Josefínou Savojskou, dcerou sardinského krále Viktora Amadea III. a Marie Antonie Bourbonské. Jejich manželství zůstalo bezdětné.

Patřil ke konzervativní skupině monarchistů, kteří si nepřáli, aby Ludvík XVI. ustupoval zastáncům ústavy. V roce 1789 se dokonce zapletl do přípravy státního spiknutí, které chtělo sesadit umírněného Ludvíka XVI. z královského trůnu. Vévoda z Provence měl následně vládnout Francii jako regent. Spiknutí však bylo odhaleno. Vévoda uprchl v roce 1791 z Francie a cestoval po celé Evropě, kde hledal spojence v boji proti revoluci. Pobýval ve Vestfálsku, Veroně, ale i v Kuronsku (v Rusku) a v Anglii. Po smrti svého královského bratra nejprve uznal nárok králova syna, desetiletého Ludvíka XVII. na trůn a prohlásil se za následníka trůnu; po jeho smrti v roce 1795 se prohlásil za krále Ludvíka XVIII. Republikánská vláda Francie však jeho nároky neuznala.

Diplomatickými cestami se zapojil do boje proti Francouzské republice a následně proti Napoleonu Bonapartovi. Po první porážce císaře Napoleona I. (v bitvě u Lipska v říjnu roku 1813) se stal oficiálně na několik měsíců králem. Následně se Bonaparte vrátil z Elby a Ludvík uprchl do Gentu. Po Napoleonově porážce v bitvě u Waterloo v červnu roku 1815 se vrátil na svůj toužebně očekávaný trůn.

Během své vlády v letech 18151824 nejprve nevystupoval jako konzervativní monarchista. Do svých služeb povolal například bývalého Napoleonova ministra zahraničí Talleyranda. Následně však restauroval monarchii do podoby před revolucí v roce 1789. Politiky, kteří v Konventu hlasovali v roce 1793 pro smrt krále, poslal do vyhnanství. Opustit vlast museli například bývalí konzulové J. E. Sieyes nebo R. Ducos.

Ludvík XVIII. zemřel 16. září roku 1824. Pochován byl v Bazilice Saint-Denis, místě posledního odpočinku francouzských králů. Protože zemřel bezdětný, vlády se po jeho smrti ujal jeho bratr Karel X.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Ludvík Francouzský
 
 
Ludvík Francouzský
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Bavorská
 
 
Ludvík XV.
 
 
 
 
 
 
Viktor Amadeus II.
 
 
Marie Adelaide Savojská
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Orleánská
 
 
Ludvík Ferdinand Bourbonský
 
 
 
 
 
 
Rafael Leszczyński
 
 
Stanislav I. Leszczyński
 
 
 
 
 
 
Anna Leszczyńska
 
 
Marie Leszczyńská
 
 
 
 
 
 
Jan Karol Opaliński
 
 
Kateřina Opalinská
 
 
 
 
 
 
Zofia Czarnkowska
 
Ludvík XVIII.
 
 
 
 
 
Jan Jiří III. Saský
 
 
August II. Silný
 
 
 
 
 
 
Anna Žofie Dánská
 
 
August III. Polský
 
 
 
 
 
 
Kristián Ernest z Brandenburg-Bayreuth
 
 
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
 
 
 
 
 
 
Sofie Louisa Württemberská
 
 
Marie Josefa Saská
 
 
 
 
 
 
Leopold I.
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 
 
 
 
Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
 

Literatura

editovat
  • HARTMANN, Petr Claus, a kol. Francouzští králové a císaři v novověku : od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870). Praha: Argo, 2005. 467 s. ISBN 80-7203-517-7. 
  • Otakar Dorazil: Vládcové nového věku 3, Praha 1993

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis XVIII na anglické Wikipedii.

  1.   Encyklopedické heslo Ludvík XVIII. v 11. vydání Encyclopædia Britannica ve Wikizdrojích
  2. Louis XVIII (1755 - 1824) Le «Roi-fauteuil» [online]. [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Ludvík XVII.
  Titulární král Francie a Navarry
17951814
  Nástupce:
-
Předchůdce:
Napoleon Bonaparte
(jako císař Francouzů)
  král Francie a Navary
18141824
  Nástupce:
Karel X.
  Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
 
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové