Kuronské a zemgalské vévodství

Tento článek je o státním celku z 16. až 18. století. O krátkodobém státním útvaru vyhlášeném po 1. světové válce pojednává článek Vévodství Kuronsko a Zemgalsko.
Kuronské a zemgalské vévodství
Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ (la)
Kurzemes un Zemgales hercogiste (lv)
Księstwo Kurlandii i Semigalii (pl)
Herzogtum Kurland und Semgallen (de)
 Kuronské biskupství
 Livonský řád
 Terra Mariana
1561–1795 Kuronská gubernie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Mitau, dříve Goldingen
rozloha:
27 286 km² (18701897)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
619 154 (rok 1870)
674 437 (rok 1897)
národnostní složení:
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
vazal
Polsko-litevská uniePolsko-litevská unie Polsko-litevská unie
vznik:
28. listopadu 1561 – velmistr Livonského řádu se smluvně poddal Polsko-litevské unii
5. března 1562 – lenní slib
zánik:
28. března 1795 – anexe Ruským impériem
státní útvary a území
Předcházející:
Kuronské biskupství Kuronské biskupství
Livonský řád Livonský řád
Terra Mariana Terra Mariana
Nástupnické:
Kuronská gubernie Kuronská gubernie

Kuronsko-zemgalské vévodství, pod vlivem polštiny někdy knížectví, (latinsky Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ; polsky Księstwo Kurlandii i Semigalii; německy Herzogtum Kurland und Semgallen; lotyšsky Kurzemes un Zemgales hercogiste), zkráceně též Kuronské vévodství/knížectví (Ducatus Curlandiæ; Księstwo Kurlandii; Herzogtum Kurland; Kurzemes hercogiste) byl státní útvar v Pobaltí, který existoval od roku 1562 do roku 1791 jako lenní území Litevského velkovévodství a později Republiky obou národů. Mělo také kuronské kolonie v Africe a Americe. Roku 1791 dosáhlo vévodství plné nezávislosti, ale již roku 1795 bylo v rámci třetího dělení Polska anektováno Ruskou říší.

Znak kuronského a zemgalského vévody

Původním sídelním městem bylo kuronské Goldingen (lotyšky Kuldīga), později byla správa vévodství přenesena do zemgalské Mitavy, dnes známé pod lotyšským jménem Jelgava.

Související článkyEditovat