Litevské velkoknížectví

Litevské velkoknížectví
Magnus Ducatus Lituaniae (la)

↓

1236–1795

→

vlajka

znak

geografie

rozloha Litevského velkoknížectví na vrcholu své moci v 15. století

hlavní město:

Voruta (hypotetické, 13. století)
Kernowe (po roce 1279–cca 1321)
Trakai (cca 1321–1323)
Vilnius (od roku 1323)

rozloha:

400 000 km² roku 1260
2 500 000 km² roku 1430
1 700 000 km² roku 1572
2 500 000 km² roku 1591
1 800 000 km² roku 1793

obyvatelstvo

jazyky:

litevština, stará běloruština, rusínština, polština, latina, němčina

náboženství:

litevské-pohanské, pravoslavné, římskokatolické

státní útvar

státní zřízení:

dědičná monarchie (1230–1572)
volená monarchie (1572–1795)

mateřská
(nadřazená)
země:

Polsko-litevská unie (1569–1795)

měna:

złoty

podřízené celky:

Litevské knížectví

státní útvary a území

Předcházející:

kmen Litevců
	Litevské království
	Kyjevská Rus
	Polocké knížectví
	Smolenské knížectví
	Haličsko-volyňské království
	Černigovské knížectví
	Ruské velkoknížectví

Nástupnické:

	Pruské království
	Ruské impérium

Velkoknížectví litevské (autentický název ve starolitevštině není znám a je předmětem dohadů, starobělorusky Великое князство Литовъское / Vialikoje Kniazstvo Litovskoje, latinsky Magnus Ducatus Lituaniae, polsky Wielkie Księstwo Litewskie, moderně-litevsky Lietuvos Didžioji Kunigaikštystė) byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska.

Litevské velkoknížectví ve 13.–15. století

Litevské velkoknížectví s Polským královstvím v roce 1387, mimo jiné také s podřízeným Moldavským knížectvím

Po většinu své historie bylo toto velkoknížectví součástí Polsko-litevské unie. Nejprve, po uzavření tzv. Krewské unie, to byla dynastická unie. Posléze byla smlouvou o Lublinské unii v roce 1569 vytvořena s Polskem federace pod názvem Království polské a Velkoknížectví litevské (později označované jako „Republika obou národů“), které existovalo až do tzv. třetího dělení tohoto státu mezi Pruskem, Rakouskem a Ruskem v roce 1795.

Prvním historicky doloženým hlavním městem velkoknížectví bylo Kernavė (do roku 1230), později Trakai a za vlády Gediminase se jím stal Vilnius. Král Mindaugas ale sídlil v městě Navahrudak.

Historická mapaEditovat

Magnus Ducatus Lithuania, Tobias Lotter, 1780

Moderní rekonstrukce litevské korouhveEditovat

Přesná podoba korouhve (vojenské zástavy) Litevského velkoknížectví se nedochovala, podle dobových zpráv však taková korouhev zcela jistě existovala. První zmínky o litevských praporech pochází až z bitvy u Grunwaldu (1410). Litevské praporce měly být červené, s vyobrazením legendárního rytíře Vytise s taseným mečem, sedícím na koni.

Rekonstrukce starší korouhve Litvy se znakem dynastie Gediminovců, užívaná i později jako dynastická nebo ve vojsku
Rekonstrukce korouhve s rytířem Vytisem třímající štít se znakem Gediminovců, taková korouhev mohla hypoteticky být přítomna v bitvě u Grunwaldu
Rekonstrukce pozdější korouhve s rytířem Vytisem třímající štít se znakem Jagellonců
Rekonstrukce korouhve s rytířem vzhledově pozdního stylu, i zde se znakem Jagellonců (vládli až do roku 1572)
Rekonstrukce korouhve s Vytisem a znakem Gediminovců odvozený z historické pečeti, jezdec je ale zobrazen obráceně
Moderní rytíř Vytis se znakem Jagellonců přenesený ze současného neoficiálního znaku Běloruska

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wielkie Księstwo Litewskie na polské Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Litevské velkoknížectví ve Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.