Litevské velkoknížectví

; vlajka	; znak
geografie	; Velkoknížectví na vrcholu své moci v 15. století
	; Velkoknížectví na vrcholu své moci v 15. století
hlavní město:	Voruta (hypotetické, 13. století); Kernowe (po roce 1279–cca 1321); Trakai (cca 1321–1323); Vilnius (od roku 1323)
rozloha:	200,000 km² roku 1260; 930 000 km² roku 1430; 320 000 km² roku 1572; 250 000 km² roku 1791; 132 000 km² roku 1793
	obyvatelstvo
počet obyvatel:	400 000 roku 1260; 2 500 000 roku 1430; 1 700 000 roku 1572; 2 500 000 roku 1591; 1 800 000 roku 1793
jazyky:	litevština, stará běloruština, rusínština, žemaitština, polština, latina, němčina
náboženství:	litevské-pohanské, ortodoxní, římskokatolické, luteránské, judaistické
	státní útvar
státní zřízení:	dědičná monarchie (1230–1572); volená monarchie (1572–1795)
mateřská; země:	Polsko-litevská unie (1569–1795)
měna:	złoty
závislá; území:	Litevské knížectví
	státní útvary a území
	Litevské království
	Kyjevská Rus
	Polocké knížectví
	Smolenské knížectví
	Haličsko-volyňské království
	Černigovské knížectví
	Ruské velkoknížectví
	Pruské království
	Ruské impérium

Litevské velkoknížectví (autentický název ve starolitevštině není znám a je předmětem dohadů, starobělorusky Великое князство Литовъское / Vialikoje Kniazstvo Litovskoje, latinsky Magnus Ducatus Lituaniae, polsky Wielkie Księstwo Litewskie, moderně-litevsky Lietuvos Didžioji Kunigaikštystė) byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska.

Po většinu své historie bylo toto velkoknížectví součástí Polsko-litevské unie. Nejprve, po uzavření tzv. Krewské unie, to byla dynastická unie. Posléze byla smlouvou o Lublinské unii v roce 1569 vytvořena s Polskem federace pod názvem Království polské a Velkoknížectví litevské (později označované jako „Republika obou národů“), které existovalo až do tzv. třetího dělení tohoto státu mezi Pruskem, Rakouskem a Ruskem v roce 1795.

Prvním historicky doloženým hlavním městem velkoknížectví bylo Kernavė (do roku 1230), později Trakai a za vlády Gediminase se jím stal Vilnius. Král Mindaugas ale sídlil v městě Navahrudak.

MapyEditovat

Litevské velkoknížectví v době 13.–15. století
Litevské velkoknížectví s Polským královstvím v roce 1387, mimo jiné také s podřízeným Moldavským knížectvím

Historická mapaEditovat

Magnus Ducatus Lithuania, Tobias Lotter, 1780

Moderní rekonstrukce litevské korouhveEditovat

Přesná podoba korouhve (vojenské zástavy) Litevského velkoknížectví se nedochovala, podle dobových zpráv však taková korouhev zcela jistě existovala. První zmínky o litevských praporech pochází až z bitvy u Grunwaldu (1410). Litevské praporce měly být červené, s vyobrazením legendárního rytíře Vytise s taseným mečem, sedícím na koni.

Rekonstrukce rané knížecí korouhve se sloupy Gediminovců.
Rekonstrukce korouhve s Vytisem se znakem Gediminovců na štítu, hypotetické užití v bitvě u Grunwaldu.
Pozdější korouhev s Vytisem se znakem Jagellonců na štítu.
Rekonstrukce korouhve s Vytisem pozdního stylu, i zde se znakem Jagellonců (vládli až do roku 1572)
Prapor z roku 1792

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wielkie Księstwo Litewskie na polské Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Litevské velkoknížectví na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.