Litevské velkoknížectví

; vlajka	; znak
geografie	; Velkoknížectví na vrcholu své moci v 15. století
	; Velkoknížectví na vrcholu své moci v 15. století
hlavní město:	Voruta (hypotetické, 13. století); Kernowe (po roce 1279–cca 1321); Trakai (cca 1321–1323); Vilnius (od roku 1323)
rozloha:	200,000 km² roku 1260; 930 000 km² roku 1430; 320 000 km² roku 1572; 250 000 km² roku 1791; 132 000 km² roku 1793
	obyvatelstvo
počet obyvatel:	400 000 roku 1260; 2 500 000 roku 1430; 1 700 000 roku 1572; 2 500 000 roku 1591; 1 800 000 roku 1793
jazyky:	litevština, staroběloruština, polština, latina, němčina, žemaitština, jidiš
náboženství:	litevský polyteismus (pohanské), římskokatolické, ortodoxní, luteránské, judaistické
	státní útvar
státní zřízení:	dědičná monarchie (1230–1572); volená monarchie (1572–1795)
mateřská; země:	Polsko-litevská unie (1569–1795)
měna:	złoty
závislá; území:	Litevské knížectví
	státní útvary a území
	Litevské království
	Kyjevská Rus
	Polocké knížectví
	Smolenské knížectví
	Haličsko-volyňské království
	Černigovské knížectví
	Ruské velkoknížectví
	Pruské království
	Ruské impérium
	Haličsko-vladiměřské království

Litevské velkoknížectví (latinsky Magnus Ducatus Lituaniae, autentický starolitevský název je neznámý a předmětem dohadů, starobělorusky Великое князство Литовъское / Vialikoje Kniazstvo Litovskoje, polsky Wielkie Księstwo Litewskie, moderně-litevsky Lietuvos Didžioji Kunigaikštystė) byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska.

Po většinu své historie bylo toto velkoknížectví součástí Polsko-litevské unie. Nejprve, po uzavření tzv. Krewské unie, to byla dynastická unie. Posléze byla smlouvou o Lublinské unii v roce 1569 vytvořena s Polskem federace pod názvem Království polské a Velkoknížectví litevské (později označované jako „Republika obou národů“), které existovalo až do tzv. třetího dělení tohoto státu mezi Pruskem, Rakouskem a Ruskem v roce 1795.

Prvním historicky doloženým hlavním městem velkoknížectví bylo Kernavė (do roku 1230), později Trakai a za vlády Gediminase se jím stal Vilnius. Král Mindaugas ale sídlil v městě Navahrudak.

MapyEditovat

Litevské velkoknížectví v době 13.–15. století
Litevské velkoknížectví s Polským královstvím v roce 1387, mimo jiné také s podřízeným Moldavským knížectvím
Magnus Ducatus Lithuania, Tobias Lotter, 1780

SymbolikaEditovat

Přesná podoba korouhve (vojenské zástavy) Litevského velkoknížectví se nedochovala, podle dobových zpráv však taková korouhev zcela jistě existovala. První zmínky o litevských praporech pochází až z bitvy u Grunwaldu (1410). Litevské praporce měly být červené, s vyobrazením legendárního rytíře Vytise s taseným mečem, sedícím na koni.

moderní rekonstrukce korouhve:
knížecí korouhev se znakem sloupů Gediminovců
1285–1440
rytíř Vytis se znakem Gediminovců na štítu, hypoteticky užito v bitvě u Grunwaldu
1440–1569
pozdější Vytisem se znakem Jagellonců na štítu, hypoteticky užito u Grunwaldu
předpokládaný vzhled korouhve pozdního stylu, Vytis ze znaku roku 1555

znak:
rok 1416
znak sloupy Gediminovců
zhruba rok 1435
se znakem Gediminovců
rok 1555
se znakem Jagellonců

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wielkie Księstwo Litewskie na polské Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Litevské velkoknížectví na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.