Litevské velkoknížectví

historický státní útvar

Litevské velkoknížectví (latinsky Magnus Ducatus Lituaniae, autentický starolitevský název je neznámý a předmětem dohadů, starobělorusky Великое князство Литовъское / Vialikoje Kniazstvo Litovskoje, polsky Wielkie Księstwo Litewskie, moderně-litevsky Lietuvos Didžioji Kunigaikštystė) byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska.

Velkoknížectví litevské
Magnus Ducatus Lituaniae (la)
12361795 Pruské království 
Ruské impérium 
Haličsko-vladiměřské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Velkoknížectví na vrcholu své moci v 15. století
Voruta (hypotetické, 13. století)
Kernowe (po roce 1279–cca 1321)
Trakai (cca 13211323)
Vilnius (od roku 1323)
rozloha:
200,000 km² roku 1260
930 000 km² roku 1430
320 000 km² roku 1572
250 000 km² roku 1791
132 000 km² roku 1793
obyvatelstvo
počet obyvatel:
400 000 roku 1260
2 500 000 roku 1430
1 700 000 roku 1572
2 500 000 roku 1591
1 800 000 roku 1793
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
kmen Litevců
Litevské království Litevské království
Kyjevská Rus Kyjevská Rus
Polocké knížectví Polocké knížectví
Smolenské knížectví Smolenské knížectví
Haličsko-volyňské království Haličsko-volyňské království
Černigovské knížectví Černigovské knížectví
Ruské velkoknížectví Ruské velkoknížectví
následující:
Pruské království Pruské království
Ruské impérium Ruské impérium
Haličsko-vladiměřské království Haličsko-vladiměřské království

Po většinu své historie bylo toto velkoknížectví součástí Polsko-litevské unie. Nejprve, po uzavření tzv. Krewské unie, to byla dynastická unie. Posléze byla smlouvou o Lublinské unii v roce 1569 vytvořena s Polskem federace pod názvem Království polské a Velkoknížectví litevské (později označované jako „Republika obou národů“), které existovalo až do tzv. třetího dělení tohoto státu mezi Pruskem, Rakouskem a Ruskem v roce 1795.

Prvním historicky doloženým hlavním městem velkoknížectví bylo Kernavė (do roku 1230), později Trakai a za vlády Gediminase se jím stal Vilnius. Král Mindaugas ale sídlil v městě Navahrudak.

MapyEditovat

SymbolikaEditovat

Přesná podoba korouhve (vojenské zástavy) Litevského velkoknížectví se nedochovala, podle dobových zpráv však taková korouhev zcela jistě existovala. První zmínky o litevských praporech pochází až z bitvy u Grunwaldu (1410). Litevské praporce měly být červené, s vyobrazením legendárního rytíře Vytise s taseným mečem, sedícím na koni.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wielkie Księstwo Litewskie na polské Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat