Otevřít hlavní menu
Další významy jsou uvedeny na stránce Minsk (rozcestník).

Minsk (bělorusky: původně: Менск (do roku 1939); oficiálně: Мінск; ukrajinsky: Мінськ; rusky: Минск; polsky: Mińsk (Litewski)) je hlavní a největší město Běloruska. V Minsku žije na ploše 409 km2 1 982 400 lidí (2018)[1]. Město se administrativně dělí na 9 obvodů (rajónů). Hustota zalidnění činí asi 7 030 obyvatel na 1 km2. Město je hlavním hospodářským i kuturním centrem Běloruska a sídelním městem Společenství nezávislých států.

Minsk
Менск, Мінск
Minsk Montage (2015).png
Minsk – znak
znak
Minsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 280 m n. m.
Stát BěloruskoBělorusko Bělorusko
Hlavní město Minsk
Administrativní dělení 9 rajónů
Minsk
Minsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 509 km²
Počet obyvatel 1 982 400 (2018)
Hustota zalidnění 3 894,7 obyv./km²
Etnické složení Bělorusové (79,3 %) Rusové (10 %) Ukrajinci (1,5 %), Poláci (0,7 %), Židé (0,3 %)(2009)
Náboženské složení Pravoslaví, katolictví
Správa
Starosta Anatol Sivak
Oficiální web www.minsk.gov.by
Telefonní předvolba +375 17
PSČ 220000
Označení vozidel 7
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

Minsk leží v mírně zvlněné a lesnaté krajině ve střední části Běloruska; průměrná nadmořská výška je 280 m, průměrné roční srážky 646 mm. Minsk je křižovatkou hlavních dopravních tepen východní Evropy.

V rámci územního dělení Běloruska má zvláštní status a je centrem Minské oblasti (Мiнская вобласць) a Minského rajonu (Менскі раён). Minsk leží na řekách Svislač a Njamiha (Няміга) na 53°54'8” s. š. a 27°33'41” v. d.

HistorieEditovat

StředověkEditovat

První zmínka o Minsku je z roku 1067. V roce 1326 se Minsk stal součástí Velkovévodství litevského a roku 1499 získal městská práva. Od roku 1569 byl hlavním městem Minského vojvodství v Republice obou národů. Na začátku 18. století jej zničili Švédové. Jako důsledek tzv. druhého dělení Polska byl roku 1793 anektován Ruskem.

Sovětská éraEditovat

Po druhé světové válce, během níž jej okupovali tři roky Němci, byl sice Minsk přestavěn, ne však ale rekonstruován, jako jiná města. Ruiny staletých starých domů ustoupily stalinistické architektuře – objevily se tak velké bulváry a velkolepé budovy. Díky rozvoji průmyslu město zaznamenalo velký růst. Již v roce 1972 překročilo 1 milion obyvatel, o dalších čtrnáct let později to bylo 1,5 milionu. Noví obyvatelé Minska byli většinou venkované z celého Běloruska, kteří se sem nastěhovali za prací. Pro ně tak vznikla velká panelová sídliště; město několikrát muselo posouvat své hranice.

V dubnu a květnu roku 1991 zde probíhaly masové demonstrace na podporu politických a ekonomických požadavků při přestavbě skomírajícího Sovětského svazu. Od prosince téhož roku zde sídlí koordinační orgány SNS.

Nová dobaEditovat

Během 90. let a po pádu SSSR se Minsk začal měnit. Stal se hlavním městem země, vznikla nová velvyslanectví, z budov bývalých úřadů SSR se staly úřady vládní. V 90. letech také došlo v zemi k ekonomické krizi, která město poznamenala. Muselo být zastaveno mnoho velkých projektů, objevila se nezaměstnanost. Od začátku 21. století však investic opět přibývá; staví se nové obytné domy, silnice i metro. Většinu těchto aktivit vykonává vláda, jelikož soukromý sektor není vzhledem k politické situaci dostatečně rozvinut a je omezován.

HospodářstvíEditovat

PrůmyslEditovat

Minsk je hlavním průmyslovým centrem Běloruska. Ve městě se nachází přes 250 továren a elektráren. Jeho průmyslový vývoj, který začal v 60. letech 19. století, byl následně podpořen výstavbou železnice, která proběhla v letech 70. Většina průmyslového vybavení města byla ale zničena během první. a zejména druhé světové války. Po válce byl rozvoj města spojen s rozvojem průmyslu, zejména odvětví spojených s vědou a výzkumem. Minsk se stal hlavním centrem strojírenství (zejména výroby dopravních prostředků), chemického průmyslu (gumárenství) a elektrotechniky (výroba televizí, rozhlasových přijímačů). Kromě těchto klíčových oborů zde došlo také k rozvoji zpracovatelského, potravinářského a textilního průmyslu. K nejznámějším podnikům patří MAZ (Minský automobilový závod) nebo MTZ (Minský traktorový závod). Tyto závody jsou věhlasné výrobou osobních i nákladních automobilů, autobusů, ale i tramvají, trolejbusů, zemědělské techniky atd. Jejich filiálky jsou po celé zemi. Během sovětských dob byl rozvoj průmyslu úzce svázán s dodavateli a odběrateli z SSSR, což vedlo po rozpadu svazu v roce 1991 k vážným ekonomickým problémům. Po přijetí neokeynesiánských opatření Alexandra Lukašenka v roce 1995 byla ale většina průmyslové produkce obnovena. Díky tomu neprošel Minsk v 90. letech 20. století masivní vlnou deindustrializace jako ostatní města SNS a východní Evropy. Kolem 40 % ekonomicky aktivních je stále zaměstnáno ve strojírenském průmyslu. Přes 70% produkce je exportováno, především do Ruska a ostatních členských států SNS. Oživení průmyslové výroby nevedlo ale k obnově vybavení (mj. v důsledku odrazování zahraničních investorů), proto není průmysl příliš konkurenceschopný na mezinárodním trhu.

Administrativní děleníEditovat

Současné administrativní členění Minska bylo ustanoveno v roce 1938 v souvislosti s výrazným nárůstem počtu obyvatel (218 tisíc obyvatel). Usnesení Výkonného výboru BSSR ze dne 17. března 1938 byl vytvořen Stalinský rajón (od 2. listopadu 1961 Zavodzký rajón), Varašylaŭský rajón (od 2. listopadu Sovětský rajón) a Kahanovický rajón (od 20. července 1957 Kastryčnický rajón). Moderní město je rozděleno do 9 administrativních rajónů (čtvrtí):

 
Адміністрацыйны падзел Менску

PodnebíEditovat

Mírné přechodné mezi kontinentálním a oceánským. Nejnižší naměřená teplota byla -39,1 °C a naopak nejvyšší 35,8 °C.

Minsk – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Rok
Nejvyšší teplota [°C] 10,3 13,6 18,9 28,8 30,9 32,5 35 35,8 31 24,7 16 11,1 35,6
Průměrné maximum [°C] -2,1 -1,4 3,8 12,2 18,7 21,5 23,6 17,5 12,1 6,6 2,9 -1,2 10,6
Průměrná teplota [°C] -4,5 -4,4 0 7,2 13,3 16,4 18,5 17,5 12,1 6,6 0,6 -3,4 6,7
Průměrné minimum [°C] -6,7 -7 -3,3 2,6 8,1 11,7 13,8 12,8 8,2 3,6 -1,3 -5,5 3,1
Nejnižší teplota [°C] -39,1 -35,1 -30,5 -18,4 -5 0 4,3 1,7 -4,7 -12,9 -20,4 -30,9 -39,1
Srážky [mm] 45 39 44 42 65 89 89 68 60 52 48 49 690
Zdroj: [2] 2017-08-26


Vysoké školstvíEditovat

V dnešním Bělorusku mají asi 32 univerzit, z toho 12 se nachází právě v Minsku. Mezi nejznámější patří Běloruská státní technická univerzita nebo Běloruská státní univerzita.

SportEditovat

Roku 2019 se zde konaly Evropské hry.

DopravaEditovat

Minsk je jedním z hlavních dopravních uzlů východní Evropy. Železniční tratě odtud vycházejí sice jen do 4 směrů, jde však o hlavní evropské magistrály ve směru jihozápad - severovýchod (Berlín - Varšava - Brest - Minsk - Orša - Smolensk - Moskva) a severozápad - jihovýchod (Riga - Vilnius - Maladzečna - Minsk - Homel - Kyjev). Ve stejných směrech vedou i hlavní silniční tahy, přičemž další významné silnice vedou na Sluck a Polock, resp. Vitebsk. Silnice a dálnice ve městě jsou v dobrém stavu. V Minsku se nachází mezinárodní letiště Minsk-1, zhruba 40 km od centra města pak leží vnitrostátní letiště Minsk-2, otevřené roku 1992. Hlavním osobním nádražím je Minsk Passažyrskij.

Městská dopravaEditovat

Související informace naleznete také v článcích Metro v Minsku, Tramvajová doprava v Minsku a Trolejbusová doprava v Minsku.

Městskou hromadnou dopravu v Minsku tvoří metro, autobusy, trolejbusy a tramvaje. Minské metro má v současné době 20 stanic; do roku 2015 by jich mělo být již 25, konečný počet by pak měl činit 48 stanic. Městská hromadná doprava disponuje 8 tramvajovými linkami s 50 zastávkami a 70 trolejbusovými linkami s 330 zastávkami.

 
Vítězné náměstí, centrum Minsku
 
Obchodní dům Belarus
 
Chrám Panny Marie

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Population size by regions and Minsk City
  2. Průměrné maximum, průměrné minimum, nejnižší a nejvyšší každoroční teplota. http://pogoda.ru.net

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Minsk ve Wikimedia Commons
  •   Slovníkové heslo Minsk ve Wikislovníku
  • Weather of Minsk - minsk.the.by [online]. Dostupné online. (ruština) 
  • Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Шпацыр па старым Менску [online]. Dostupné online. (běloruština) 
  • Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менскія старажытныя бровары [online]. Dostupné online. (běloruština) 
  • Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менск, што мы губляем [online]. Dostupné online. (běloruština) 
  • Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менская ратуша [online]. Dostupné online. (běloruština) 
  • Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Першая менская электрычная станцыя [online]. Dostupné online. (běloruština) 
  • Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Першае менскае трамвайнае дэпо [online]. Dostupné online. (běloruština) 
  • Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Лякарня габрэйская [online]. Dostupné online. (běloruština) 
  • Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Вайсковы шпіталь у Менску [online]. Dostupné online. (běloruština) 
  • Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Траецкі кляштар базыльянак [online]. Dostupné online. (běloruština) 
  • Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менск па-за фасадамі [online]. Dostupné online. (běloruština)