Mírný pás
Mírný podnebný pás (též nazývaný temperátní pás) se nachází ve středních zeměpisných šířkách. Jedná se o přechodné pásmo mezi teplými oblastmi nacházejícími se blíže k rovníku, a těmi chladnějšími v okolí zemských pólů. Mírný pás je ohraničen dvěma přechodnými pásy: na jihu subtropickým a na severu subpolárním. Charakteristickým znakem tohoto pásma je vyváženost, kdy léto (vegetační doba) trvá přibližně stejně dlouho jako zima.
Charakteristika
editovatPro podnebí mírného pásu jsou charakteristické výrazné změny počasí vlivem neustálých přechodů a vzájemného setkávání teplého vzduchu od jihu a toho studeného od severu, což vede k velmi častému vzniku frontálních systémů. Hlavním rysem mírného pásma je existence čtyř ročních období (jaro, léto, podzim, zima), jenž se výrazně odlišují charakterem počasí. Místní klimatické podmínky v mírném pásmu zásadně ovlivňuje především vzdálenost místa od oceánu nebo moře. Oblasti mírného pásma lze na základě toho rozdělit do několika typů:
- Oceánský - malé výkyvy teplot v průběhu roku. Léto bývá vlažné, s příjemnými teplotami, jež jen zřídka přesáhnou 25 stupňů. I ve vrcholném létě jsou bouřky velmi vzácné. Zima je naproti tomu velmi mírná. Jen málokdy teplota klesne pod bod mrazu a sníh je vzácným jevem; objevuje se pouze pár dní v roce. Počasí bývá typicky velmi proměnlivé a během krátké doby se může zcela změnit. V Evropě lze do této kategorie zařadit například Irsko a Velkou Británii.
- Vnitrozemský - velké výkyvy teplot v průběhu roku. Léto je horké, suché a slunečné, zatímco zima je dlouhá, studená, se silnými mrazy a dlouhotrvající sněhovou pokrývkou.
- Přechodný mezi oceánským a vnitrozemským - mísení obou dvou výše uvedených vlivů. Počasí je velmi nestabilní a nepředvídatelné. Pro léto jsou typické opakující se vlny veder s pravidelnými přechody silných bouřek a následným ochlazením na oceánskou úroveň. Zatímco v zimě se střídají období setrvalé sněhové pokrývky a silných mrazů s častými oblevami. Tento typ mírného podnebí se vyskytuje právě v Česku.
- Mírné podnebí východních pobřeží - pouze ve východní Asii. Charakteristický monzunový ráz. Léto je deštivé a chladné, zatímco zima je studená a suchá. Roční srážky se pohybují mezi 500 a 700 mm, na návětrných svazích hor pak dosahují až 2000 mm. Podnebí ovlivňují v létě cyklóny od jihovýchodu a v zimě kontinentální anticyklóny.
Mírné pásmo lze mimo výše uvedených typů rozdělit i na teplejší jižnější podtyp a severnější chladnější. U toho jižnějšího (kam spadá Česko) bývají jaro a podzim delší, s pozvolnějším přechodem mezi létem a zimou. Léto je teplé a zimy mírné, s pouze krátkými periodami sněhové pokrývky a mrazů. U severnějšího typu je přechod mezi létem a zimou rychlejší. Jelikož je zima dlouhá, s pouze krátkým přechodným obdobím mezi létem, listnaté dřeviny na rozdíl od jižnějšího podtypu musejí být připravené rychle přejít do vegetační období. Z důvodu drsnějšího klimatu je zde proto oproti jižnějšímu podtypu mnohem menší druhová rozmanitost listnatých dřevin.
Rozšíření
editovatRozšíření mírného pásu na severní polokouli je vymezeno přibližně 40. a 60. rovnoběžkou. V Severní Americe se nachází v pásu podél hranice Spojených států a Kanady. Západní a střední Evropa leží celá v mírném pásu, dále pak většina východní Evropy a okrajové části severní, jižní a jihovýchodní Evropy. Z Evropy přechází pás přes západní a střední Asii až na její východ. Na jižní polokouli se na pevnině vyskytuje jen velmi omezeně, a to na jihu Jižní Ameriky a na jižním cípu Austrálie, v Tasmánii a na Novém Zélandu.
Galerie
editovat-
Jehličnatý les v Alpách
-
Listnatý les (bučina) na Tanečnici
-
Lesostep v Mongolsku
-
Step v Kazachstánu
-
Poušť v Utahu
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- FARSKÝ, Ivan; MATĚJČEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z fyzické geografie. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2008. 119 s.
- NETOPIL, Rostislav, a kol. Fyzická geografie I. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 273 s.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu mírný podnebný pás na Wikimedia Commons