Metro v Minsku (bělorusky: Мінскі метрапалітэн; rusky: Минский метрополитен) tvoří systém podzemní dráhy pod běloruským hlavním městem Minskem.

Současná síť metra v Minsku

Bylo otevřeno v roce 1984 a skládá se ze tří linek (Moskovskaja, Avtozavodskaja a Zelenalužskaja). Za den přepraví 800 000 cestujících (zhruba třetina všech, kteří v běloruském hlavním městě cestují MHD). Ti mohou využít v současnosti 33 stanic. Technické zázemí tvoří dvě depa.

Historie editovat

Během poloviny 20. století počet obyvatel metropole tehdejší Běloruské SSR překročil jeden milion, což se projevilo i na dopravní situaci. Koncem 60. let se objevily první plány výstavby moderního systému podzemní dráhy. Stavět se začalo 16. června 1977 a slavnostní otevření proběhlo o sedm let později, 30. června 1984. Minské metro se tak stalo prvním a jediným v Bělorusku a devátým v tehdejším SSSR. Dosud se vybudovalo 33 stanic na 40,8 km tratí a dvě depa. Metro je založené mělko; eskalátory se nacházejí pokud tak jen krátké. V celé síti jich je pouze 31 na 9 stanicích.

Přestože rozpad Sovětského svazu a konec socialismu přivedly nové Bělorusko do těžké ekonomické situace, která zasáhla všechna odvětví, výstavba metra se nezastavila. Někteří lidé to přičítají k pomalé transformaci celé země, která částečně ještě funguje na principech staré velmoci. K poslednímu rozšíření metra došlo v roce 2020, kdy byla otevřena první část třetí linky o délce 3,5 km, na které jsou nyní 4 stanice včetně 2 přestupních stanic Jubilejnaja ploščaď (bělorusky: Jubilejnaja plošča) a Vokzalnaja (bělorusky: Vakzalnaja), která se nachází u železničního nádraží Minsk-passažirskij (bělorusky: Minsk-pasažyrski). Všechny stanice třetí linky jsou vybaveny automatickými dveřmi na nástupištích.

Budoucnost editovat

V roce 2018 byla zahájena stavba druhé části třetí linky na jih města se stanicemi Aerodromnaja (bělorusky: Aeradramnaja), Němoršanskij Sad (bělorusky: Němaršanski Sad) a Sluckij gostiněc (bělorusky: Slucki hasciněc) a depem, která by měla být dokončena v roce 2023. Následně by měla pokračovat výstavba třetí linky směrem na severovýchod města nejdříve k náměstí Bangalor, na které budou dále navazovat ještě tři další stanice. V delší perspektivě je v plánu výstavba čtvrté okružní linky. Linka Moskovskaja i Avtozavodskaja bude podle plánů prodloužena na každé straně o jednu stanici.

Mimořádné události editovat

 
Památník tragédie u stanice Němiga

30. května 1999 se nedaleko stanice Němiga (bělorusky: Ňamiha) konal rockový open-air koncert sponzorovaný místním pivovarem. Kvůli silné dešťové přeháňce se stovky diváků šly schovat před deštěm do vestibulu stanice. Na kluzkých schodech jich mnoho uklouzlo a vypukla tlačenice. Ušlapáno bylo 53 lidí, dalších 250 bylo zraněno. V zemi byl vyhlášen třídenní národní smutek.

11. dubna 2011 došlo na nástupišti přestupní stanice Okťabrskaja (bělorusky: Kastryčnickaja) v době, kdy ve stanici stály soupravy metra v obou směrech, k výbuchu bomby. V důsledku výbuchu bylo 15 osob zabito a 204 zraněno. Podle běloruských úřadů došlo k teroristickému útoku, který spáchali dva občané Běloruska Uladzislau Kavaljou a Dzmitry Kanavalau, kteří byli odsouzeni k trestu smrti a v březnu 2012 popraveni.

Statistiky editovat

Podle statistik z roku 2005 byla průměrná cestovní rychlost vlaků 50,5 km/h (což se řadí k nejvyšším v rámci podzemních drah v bývalém SSSR). Ve špičce je maximální interval 0:40-1:20 minuty na první a 0:40-1:30 minut na druhé lince. Nejvíce se nasazuje až třicet souprav na linku. Minské metro je čtvrté nejvíce vytížené ze všech podzemních drah v bývalém SSSR, před ním jsou Moskva, Petrohrad a Kyjev.

Stanice editovat

(názvy stanic jsou uvedeny v ruštině a běloruštině, v závorce v české transkripci, a dále v českém překladu)

1. Московская линия (Moskovskaja linija), Маскоўская лінія (Maskouskaja linija), Moskevská linka

2. Автозаводская линия (Avtozavodskaja linija), Аўтазаводская лінія (Autazavodskaja linija), linka Automobilky

3. Зеленолужская линия (Zělenolužskaja linija), Зеленалужская лінія (Zělenalužskaja linija), Zelenolužní linka

Fotogalerie editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat