Otevřít hlavní menu
Černigovské knížectví
Чєрниговскоє кънѧжьство
 Kyjevská Rus 9881402 Litevské velkoknížectví 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Mapa s jednotlivými knížectvími Kyjevské Rusi (10541132), Černigovské knížectví se nacházelo na jihovýchodě země.
obyvatelstvo
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
Státní útvary a území
Předcházející:
Kyjevská Rus Kyjevská Rus
Nástupnické:
Litevské velkoknížectví Litevské velkoknížectví

Černigovské knížectví (starorusky Чєрниговскоє кънѧжьство, rusky Черниговское княжество, ukrajinsky Чернігівське князівство) bývala součást Kyjevského knížectví s hlavním městem Černigov. Knížectví vzniklo roku 1024 v Severii a patřilo mezi politicky a hospodářsky nejvýznamnější části říše. Knížata z Černigova několikrát bojovali o vládu nad Kyjevským velkoknížectvím, zatímco po dlouhý čas byla za vládce Černigova považována Kyjevská Rus.

Z počátku své existence zahrnovalo knížectví rozlehlé území zejména východně od Dněpru. Dosah jeho moci se rozpínal až do Muromi a Rjazaně na severovýchodě a k Divokým polím na jihovýchodě. Mezi významná města Knížectví patřila Novhorod-Siverskyj, Starodub, Brjansk, Putyvl, Kursk, Hluchov a Homel.

V roce 1097 se z Černigovského knížectví vydělily samostatná Knížectví Severie a Knížectví muromsko-rjazaňské.

Katedrála sv. Borise a Gleba, vystavěná v letech 10971123

Zánik knížectví nastal v roce 1239, když bylo v důsledku mongolské invaze na Rus zpustošeno. Po smrti knížete Michaila Černigovského v roce 1246 se rozpadalo na vícero menších knížectví: Brjansk, Novosil, Karačev a Tarusa. Mongoly zničený Černihiv, po dlouhý čas jedno z největších měst celé Rusi, již nemohl splňovat nároky na funkci hlavního města, proto bylo přeloženo do Brjansku. Ve 14. století došlo k dalším dělením. Na konci 15. století mnoho členů pravoslavné šlechty se svými pozemky přeběhlo k Velkoknížectví moskevskému, poté co v Litvě byli tale silnějším katolizujícím tlakům.

Černigovská knížataEditovat

 
Pečeť knížete Olega I. Černigovského 1094
Mstislav Černigovský 1024–1036
Jaroslav Moudrý
(jako velkokníže kyjevský)
1036-1054
Svjatoslav II. 1054–1073
Vsevolod I. 1073–1076
Vladimír Monomach 1076–1077
Boris Vjačeslavič 1077
Vsevolod I. 1077–1078
Oleg I. Černigovský 1078
Vladimír Monomach 1078–1094
Oleg I. Černigovský 1094–1097
David Svjatoslavič 1097–1123
Konstantin Muromský 1123–1126
Vsevolod II. 1126–1139
Vladimír Davidovič 1139–1151
Izjaslav III. 1151–1154
Svjatoslav Olegovič 1157–1164
Oleg Svjatoslavič 1164
Svjatoslav III. Kyjevský 1164–1177
Jaroslav II. 1176–1198
Igor Svjatoslavič 1198–1201/1202
Oleg III. Svjatoslavič 1201/1202–1204
Vsevolod IV. Kyjevský 1204–1206/1208
Gleb I. Svjatoslavič 1206/1208–
1215/1220
Mstislav II. Svjatoslavič 1215/1220–1223
Michal Černigovský 1223–1235
Mstislav III. Glebovič 1235–1239/1241
Rostislav I. Michajlovič 1241–1242
Michal Černigovský 1242–1246

Podobná heslaEditovat

LiteraturaEditovat

  • Голубовский Н. История Северской Земли до половины XIV ст. Київ 1882
  • Зайцев А. Черниговское Княжество, древнерусские княжества X — XIII ст. М. 1975