Černihiv
Černihiv (ukrajinsky Чернігів; bělorusky Чарнігаў; historicky znám především jako Černigov; rusky Чернигов; polsky Czernihów, staroslovansky; Чєрнигов) je staroslovanské město na území dnešní Ukrajiny v regionu Polesí v severní části země, v minulosti bylo hlavním městem Černigovského knížectví[1]. Město leží na řece Desna (levý přítok Dněpru). Černihiv je centrem rozlehlé Černihivské oblasti a Černihivského rajónu. Samotné město je rozděleno na 2 rajóny (Desňanský, Novozavodský). V lednu 2022 zde žilo 282 747 obyvatel. V roce 2022 získalo čestný titul Město-hrdina Ukrajiny.
| Černihiv Чернігів | |
|---|---|
 Kostel v Černigově (Троїцько-Іллінський монастир) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°29′38″ s. š., 31°17′41″ v. d. |
| Nadmořská výška | 140 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Černihivská |
| Rajón | Černihivský |
| Administrativní dělení | 2 městské rajóny: Desňanskyj, Novozavodskyj |
  Černihiv | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 79,0 km² |
| Počet obyvatel | 282 747 (2022) |
| Etnické složení | Ukrajinci (přes 90 %), Rusové, Židé, Poláci |
| Náboženské složení | pravoslaví (převážně Moskevský patriarchát)[zdroj?] |
| Správa | |
| Starosta | Vladyslav Atrošenko |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 462(2) |
| PSČ | 14000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny a kulturaEditovat
Černihiv je jedním z nejstarších slovanských měst; první písemná památka je z roku 907, sídlo však existovalo již v předešlém století. V dobách Kyjevské Rusi byl sídlem Černigovského knížectví (1024–1036 a 1054–1263). Roku 1239 byl dobyt, vyrabován a pobořen Mongoly. V 60. letech 13. století přešel k Brjanskému knížectví, s nímž od 14. století patřil střídavě Litvě, Polsku a Moskevskemu knížectví. Od roku 1801 byl centrem Černigovské gubernie Ruského impéria, od roku 1932 pak sídlem Černihivské oblasti Ukrajinské SSR.
Do března 2022 bylo ve městě množství sakrálních památek od velmi cenných kostelů z 11. století až po ukrajinské baroko a empír. Nejcennější z nich je Spaso-preobraženskyj sobor z 11. století, nejstarší katedrála Kyjevské Rusi.
.jpg)
Ruská invaze 2022Editovat
25. února začal první ruský útok na město. 5. března 2022 byly na město svrženy tři letecké bomby FAB 500, jeden bombardér Su-34 byl sestřelen. Pokračovala ruská likvidace města systematickým ničením jeho architektury a infrastruktury, která skončila až stažením okupantských vojsk z území severní Ukrajiny. Podle černihivského starosty Vladyslava Atrošenka bylo zlikvidováno 90 procent zástavby.
Hospodářství a doprava (do března 2022)Editovat
Ve městě funguje pivovar, podle něhož se se jmenuje značka Černihivske, dnes součást koncernu SAN InBev.
Černihiv je největším městem na silniční i železniční trase Kyjev–Bělorusko. Leží na železničním úseku Nižyn–Homel, kudy projíždějí rychlíky spojující Ukrajinu s Minskem a Petrohradem; odbočuje zde trať do Slavutyče a k Černobylské jaderné elektrárně. Ve městě je provozována trolejbusová doprava.
ZajímavostiEditovat
- Město leží na stejné zeměpisné šířce jako Londýn, Saratov, Stonehenge.
- Ve stejné délce s Homelem, hlavním městem království Svazijského – Mbabane a geometrickým středem na Ukrajině, sídlem městského typu Dobrovelyčkivka
- 1. místo v žebříčku nejvíce šetrných měst k životnímu prostředí na Ukrajině
- Den města – 21. září
RodáciEditovat
Ve městě se narodili např.:
- Pavel Axelrod, menševik
- Oleh Ljaško, ukrajinský politik
- Vladimir Antonov-Ovsejenko, bolševický vůdce a diplomat
- Anatolij Rybakov, ruský spisovatel
OsobnostiEditovat
- Ve zdejším leteckém učilišti se vyučil letcem budoucí kosmonaut Leonid Ivanovič Popov.[2]
Partnerská městaEditovat
GalerieEditovat
-
Kostel svaté Paraskevy z počátku 13. století
-
Spaso-preobraženskyj sobor z 11. století
-
Uspenská katedrála
-
Hotel Desná
-
Černihiv městská rada
-
Kostel svaté Kateřiny
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ FELDBRUGGE, Ferdinand J. M. A History of Russian Law: From Ancient Times to the Council Code (Ulozhenie) of Tsar Aleksei Mikhailovich of 1649. [s.l.]: BRILL 1117 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-35214-8. (anglicky) Google-Books-ID: TDI9DwAAQBAJ.
- ↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Čtvrtá základní, s. 124.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černihiv na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Černihiv ve Wikislovníku
