Zlotý

polská měna
(přesměrováno z Złoty)

Zlotý (polsky złoty [zuoty], hovorově złotówka [zuotuvka]) je jednotka polské měny, má mezinárodní zkratku PLN a dělí se na 100 grošů. V průběhu roku 2017 kurz kolísal mezi 5,997-6,409 CZK za 1 PLN.[2]

Polský zlotý
Země PolskoPolsko Polsko
ISO 4217 PLN
Inflace –0,9%[1] (2015, odhad)
Symbol zł – zlotý
gr – groš
Dílčí jednotka groš (1/100)
Mince 1, 2, 5, 10, 20, 50 grošů
1, 2, 5 zlotých
Bankovky 10, 20, 50, 100, 200, 500 zlotých

VznikEditovat

Do oběhu byl nově uveden v roce 1924 peněžní reformou ministra financí Władysława Grabského, kdy nahradil polskou marku, prozatímní měnovou jednotku, která prošla hyperinflací na počátku 20. let 20. století. Hodnota nové měny byla stanovena na 0,1687 gramů zlata za 1 zlotý s výměnným kursem 1 zlotý = 1 800 000 polských marek.

Mezi navrhovanými názvy nové měny Druhé polské republiky byl například „lech“, „pol“ i „zlotý“. Z nich byl zvolen nejvíce smysluplný název, tj. zlotý, který navazoval na historickou peněžní jednotku Polského království. Jako nová měnová jednotka byl zlotý schválen Sejmem již 28. února 1919 a krátce nato byly také vytištěny první bankovky této měny (s názvem emisního ústavu Bank Polski, který v té době ještě neexistoval). Vydání těchto nových bankovek, zavedení nové měny a založení Banku Polského bylo však odloženo až na období po dosažení určité ekonomické a finanční stabilizace, což v praxi nastoupilo až v roce 1924. Do té doby zůstala tedy prozatímní měnovou jednotkou polská marka s emisním ústavem Polska Krajowa Kasa Pożyczkowa (PKKP).

PředchůdciEditovat

Jako zloté byly již v 14. a 15. století označovány zahraniční zlaté dukáty, které byly v oběhu v Polsku, zprvu dělené na 14 grošů. Rozhodnutím Sejmu z roku 1496 byl pevně stanoven kurz zlotého na 30 grošů. V průběhu času nebylo možno tento kurz udržet, zejména z důvodu změn parity ceny zlata a stříbra. Proto začala být početní peněžní jednotka, která odpovídala 30 grošům, označována jako polský zlotý nebo floren, zatímco zlaté dukáty začaly být označovány názvem červený zlotý. V 18. století byla hodnota 1 červeného zlotého rovna 4–6 polským zlotým. Do té doby byl tedy polský zlotý pouze početní (teoretickou) měnovou jednotkou.

Teprve při měnové reformě krále Stanislava Augusta roku 1766 se polský zlotý stal reálnou základní měnovou jednotkou o kurzu 30 grošů. Tento stav přetrval i v historických obdobích Varšavského knížectví a Kongresového království. Varšavská mincovna razila zloté až do roku 1841. V době německé okupace za druhé světové války zůstal zlotý měnovou jednotkou na území Generálního gouvernementu.

Reforma PLZ > PLNEditovat

Z důvodu vysoké inflace na počátku 90. let byla 1. ledna 1995 provedena v Polsku denominace zlotého o čtyři nuly (1 PLN = 10 000 PLZ). Měna tehdy obdržela nový kód ISO 4217 - PLN. V době druhé republiky i v poválečné době nadále razí mince Varšavská mincovna.

Součet hodnot všech dnešních polských platných mincí a bankovek činí 888,88 zł.

MinceEditovat

V polským oběhu se používá nyní platných mincí devíti nominálních hodnot: 1 gr, 2 gr, 5 gr, 10 gr, 20 gr, 50 gr, 1 zł, 2 zł a 5 zł.

Aversy všech polských mincí od roku 1995 ukazují státní znak Polska - Bílou orlici s korunou, polský název státu (RZECZPOSPOLITA POLSKA) a rok ražby. V roce 2013 byl vytvořen nový vzor aversu - státní název a rok pod orlici - který o rok později byl představen u mincí s nominální hodnotou 1 groš, 2 groše a 5 grošů, a v roce 2017 objevil se také na mincích 10 grošů, 20 grošů, 50 grošů a 1 zlotý. Dřívější vzor lícové strany - orlice obklopená rokem zdola a názvem státu z jiných stránek - je zachován na mincích 2 zł a 5 zł. Mince se starým lícem jsou stále v oběhu.

Polské mince od 1. ledna 1995.
Denominace Ražena od Vydávaná od Průměr Hmotnost Materiál Barva Hrana Návrh
1 groš (1 gr) 1990 (Reedice: 3. března 2014) 1. ledna 1995 15,5 mm 1,64 g ocel pokovená mosazí
(do 2014 manganová mosaz)
hnědá/měděná vroubkovaná Avers do 2014: Stanisława Wątróbska-Frindt
Avers od 2014: Sebastian Mikołajczak
Revers: Ewa Tyc-Karpińska
2 groše (2 gr) 1990 (Reedice: 3. března 2014) 1. ledna 1995 17,5 mm 2,13 g ocel pokovená mosazí
(do 2014 manganová mosaz)
hnědá/měděná hladká Avers do 2014: Stanisława Wątróbska-Frindt
Avers od 2014: Sebastian Mikołajczak
Revers: Ewa Tyc-Karpińska
5 grošů (5 gr) 1990 (Reedice: 3. března 2014) 1. ledna 1995 17,5 mm 2,59 g ocel pokovená mosazí
(do 2014 manganová mosaz)
hnědá/měděná střídavě hladká a vroubkovaná Avers do 2014: Stanisława Wątróbska-Frindt
Avers od 2014: Sebastian Mikołajczak
Revers: Ewa Tyc-Karpińska
10 grošů (10 gr) 1990 (Reedice: 15. února 2017 a 2. ledna 2020) 1. ledna 1995 16,5 mm 2,51 g ocel pokovená mědí a niklem (do 2020 mědinikl) stříbrná střídavě hladká a vroubkovaná Avers do 2017: Stanisława Wątróbska-Frindt
Avers od 2017: Sebastian Mikołajczak
Revers: Ewa Tyc-Karpińska
20 grošů (20 gr) 1990 (Reedice: 23. ledna 2017 a 2. ledna 2020) 1. ledna 1995 18,5 mm 3,22 g ocel pokovená mědí a niklem (do 2020 mědinikl) stříbrná vroubkovaná Avers do 2017: Stanisława Wątróbska-Frindt
Avers od 2017: Sebastian Mikołajczak
Revers: Ewa Tyc-Karpińska
50 grošů (50 gr) 1990 (Reedice: 23. ledna 2017 a 2. ledna 2020) 1. ledna 1995 20,5 mm 3,94 g ocel pokovená mědí a niklem (do 2020 mědinikl) stříbrná vroubkovaná Avers do 2017: Stanisława Wątróbska-Frindt
Avers od 2017: Sebastian Mikołajczak
Revers: Ewa Tyc-Karpińska
1 zlotý (1 zł) 1990 (Reedice: 20. února 2017 a 2. ledna 2020) 1. ledna 1995 23 mm 5 g ocel pokovená mědí a niklem (do 2020 mědinikl) stříbrná střídavě hladká a vroubkovaná Avers do 2017: Stanisława Wątróbska-Frindt
Avers od 2017: Sebastian Mikołajczak
Revers: Ewa Tyc-Karpińska
2 zloté (2 zł) 1994 1. ledna 1995 21,5 mm (střed: 12 mm, mezikruh: 9,5 mm) 5,21 g Mezikruh: hliníkový bronz
Střed: mědinikl
Mezikruh: zlatá
Střed: stříbrná
hladká Ewa Tyc-Karpińska
5 zlotých (5 zł) 1994 1. ledna 1995 24 mm (střed: 16 mm, mezikruh: 8 mm) 6,54 g Mezikruh: mědinikl
Střed: hliníkový bronz
Mezikruh: stříbrná
Střed: zlatá
hlavně vroubkovaná, někdy hladká Ewa Tyc-Karpińska

BankovkyEditovat

V polským oběhu se dnes používá platných bankovek šesti nominálních hodnot: 10 zł, 20 zł, 50 zł, 100 zł, 200 zł a 500 zł. Prvních pět bylo představeno v roce 1995, zatímco ta poslední pouzle v roce 2017.

Polské bankovky od roku 1994 patrně podléhají autorskému právu, proto zde nejsou vyobrazeny. Současné platné bankovky navrženy Andrzejem Heydrichem jsou vydavané od roku 1995 ukazují obrazy polských vládců.

Polské bankovky od roku 1995.
Denominace Vydávaná od Rozměry Barva Označení pro nevidomé Vladce
10 zlotých (10 zł) 1. ledna 1995 120 × 60 mm hnědá čtverec Měšek I.
20 zlotých (20 zł) 1. ledna 1995 126 × 63 mm nachová kruh Boleslav I. Chrabrý
50 zlotých (50 zł) 1. ledna 1995 132 × 66 mm modrá kosočtverec Kazimír III. Veliký
100 zlotých (100 zł) 1. června 1995 138 × 69 mm zelená kříž Vladislav II. Jagello
200 zlotých (200 zł) 1. června 1995 144 × 72 mm žlutá trojúhelník Zikmund I. Starý
500 zlotých (500 zł) 10. února 2017 150 x 75 mm červená a hnědá dvě rovnoběžné vodorovné čáry Jan III. Sobieski

Historické bankovkyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. INFLATION RATE (CONSUMER PRICES). The World Factbook [online]. CIA [cit. 2016-10-6]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-01. ISSN 1553-8133. (anglicky) 
  2. http://www.kurzy.cz/kurzy-men/grafy/nr/CZK-PLN/od-15.10.2016/

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat