Saské kurfiřtství

; vlajka	; znak
geografie	; Saské kurfiřtství v rámci Svaté říše římské, 1618
	; Saské kurfiřtství v rámci Svaté říše římské, 1618
hlavní město:	Wittenberg (1356–1547); Dresden (Drážďany, 1547–1806)
nejdelší řeka:	Labe
	obyvatelstvo
národnostní složení:	Němci, Lužičtí Srbové, Židé
jazyky:	latina (úřední), střední němčina, lužická srbština
náboženství:	luteránské (dominantní od roku 1520, kurfiřt od roku 1697),; římskokatolické (dominantní do roku 1520, kurfiřt do 1525 a znovu od 1697), judaistické
	státní útvar
státní zřízení:	feudální monarchie
mateřská; země:	Svatá říše římská; Polsko-litevská unie (personální unie 1697–1706, 1709–1763)
vznik:	1356 – udělením kurfiřtského titulu Karlem IV.
zánik:	1807 – povýšení na království
	státní útvary a území
	Sasko-wittenberské vévodství
	Míšeňské markrabství
	Durynské lankrabství
	Saské vévodství (1485–1547)
	Saské království
	Saské vévodství (1485–1547)
	Saské vévodství (1547–1572)

Saské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Sachsen, latinsky Saxonia Electoralis) byl státní útvar na území dnešního Německa a jedno z kurfiřtství Svaté říše římské.

Historie editovat

Vzniklo roku 1356, když císař Karel IV. přiřkl svojí zlatou bulou kurfiřtský titul společně s úřadem říšského vikariátu vévodovi Saska-Wittenberska z rodu Askánců.

Po vymření wittenberské větve Askánců roku 1423 přešel kurfiřtský titul spolu s územím původního vévodství Saska-Wittenbergu na míšeňského markraběte Friedricha IV. Bojovného z rodu Wettinů a tím i na jeho potomky (dále viz Sasko), čímž se tyto územní celky spojily a pojem Míšeňska postupně vymizel.

S koncem Svaté říše římské pak roku 1806 přeměnou Saska na království zanikl i saský kurfiřtský titul.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Saské kurfiřtství na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.