Saské vévodství (1485–1547)

Tento článek je o zaniklém vévodství albrechtinské větve Wettinů. O starším kmenovém vévodství pojednává článek Saské vévodství.

Saské vévodství (německy Herzogtum Sachsen) byl středně velký stát Svaté říše římské na území dnešního Svobodného státu Sasko v Německu. Vládla mu mladší albrechtinská větev rodu Wettinů. Vévodství vzniklo oddělením se ze Saského kurfiřtství a oba saské státy, ernestinské kurfiřtství a albrechtinské vévodství, existovaly současně. Po Šmalkaldské válce v roce 1547 byly oba saské státy sjednoceny.

Saské vévodství
Herzogtum Sachsen
 Saské kurfiřtství 14851547 Saské kurfiřtství 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Saské vévodství (žlutá) a kurfiřtství (červená), 1485
obyvatelstvo
státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Saské kurfiřtství Saské kurfiřtství
následující:
Saské kurfiřtství Saské kurfiřtství

GeografieEditovat

 
Mořic Saský, portrét Lucase Cranacha

Saské vévodství se skládalo ze dvou větších částí oddělené územím Saského kurfiřtství, kde vládla starší ernestinská linie Wettinů. Severozápadní část se rozprostírala na severu Durynska a oblasti kolem obchodního města Lipska (Leipzig), jihovýchodní část pak na horním toku Labe a severních svazích Krušných hor. Největšími městy v této části země byly Míšeň, Annaberg a hlavní město Drážďany. Vévodství bylo v roce 1500 zahrnuto do Hornosaského kraje.

HistorieEditovat

Saské vévodství vzniklo v roce 1485 vydělením ze Saského kurfiřtství v době německé Reformace. Během Šmalkaldské války v letech 15461547 stál vévoda Mořic na straně císaře Karla V. proti saskému kurfiřtovi Janu Bedřichovi I., který byl členem Šmalkaldského spolku, aliance protestantských knížat a měst. Po císařově vítězství byl za to Mořic, ač sám luterán, odměněn většinou ernestinských území a kurfiřtským hlasem. Vévodství bylo začleněno do nového albrechtinského kurfiřtství, zatímco zbývající ernestinská území v Durynsku připadla vévodství.

 
Ernestinské vévodství (žlutá) a albrechtinské kurfiřtství (červená) v roce 1547 (zeleně Země Koruny české)

V roce 1547 byly prostestantské státy Šmalkaldského spolku poraženy v bitvě u Mühlberka a Karlův spojenec Mořic byl povýšen na saského kurfiřta, čímž se oba státní útvary spojily. Až na výjimkou Durynska získal nový kurfiřt všechna území, které držel jeho předchůdce. Takto znovusjednocené Saské kurfiřtství se pod albrechtinskou větví Wettinů stalo hned po Habsburských zemích druhým největším státem ve Svaté říši římské. Předchozímu saskému kurfiřtovi Janu Bedřichovi I. zůstala vláda pouze nad Durynskem, kde se tituloval už jen jako saský vévoda, obdobně jako předtím Mořic.

Související článkyEditovat