Moldavské knížectví

historický státní útvar

Moldavské knížectví (rumunsky Țara Moldovei, moldavsky Цара Молдовей, staroslověnsky Землѧ Молдавскаѧ[7][8][9][10]), též Moldavské vojvodství, bylo polonezávislé knížectví a léno Polského království, poté vazalský stát Osmanské říše a později protektorát Ruska. Bylo založeno v polovině 14. století.

Moldavské knížectví
Țara Moldovei
 
Цара Молдовей 
 Uherské království (1301–1526)
 Zlatá horda
13461859 Spojená knížectví Valašska a Moldávie 
Bukovinské vévodství 
Besarabská gubernie 
Vlajka státu Státní znak
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Moldavské knížectví v roce 1789
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
volená absolutní monarchie s dědičnou panovnickou linií
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše (vazalství 15141572, 15741600, 16181859)
Polsko-litevská unie Polské království (pod svrchovaností Polska 16011618)
Ruské carstvíRuské carství Ruské carství (protektorát Ruska 18291856)
vznik:
zánik:
1859 – spojení s Valašskem
státní útvary a území
předcházející:
Uherské království (1301–1526) Uherské království (1301–1526)
Zlatá horda Zlatá horda
následující:
Spojená knížectví Valašska a Moldávie Spojená knížectví Valašska a Moldávie
Bukovinské vévodství Bukovinské vévodství
Besarabská gubernie Besarabská gubernie

HistorieEditovat

Prvním vládcem se stal Bohdan I., který se roku 1359 zbavil uherského vlivu a stal se tak prvním nezávislým knížetem.

 
Pohled na východní část knížecí pevnosti v Sučavě

Později se Moldavsko dostalo do lenní závislosti na polském státě. Nejvýznamnějším moldavským vládcem byl kníže Štěpán III. Veliký (14571504). Za jeho vlády bylo knížectví ohroženo agresí sousedního Polska, Uherska, ale především Osmanské říše. Proti ní se Stefan snažil vytvořit alianci. Roku 1489 byl nakonec Turky donucen platit tribut. Jeho nástupce uznal pak lenní závislost své země na Osmanské říši.

Již v roce 1769 po postupných porážkach obsadila severní území Moldavského knížectví (Bukovina) vojska carského Ruska a v roce 1774 Rakouska. K pak bylo území jako vévodství Bukovina v roce 1775 podle Konstantinopolské dohody připojena k Rakousku.

Východní část knížectví Moldávie východně od řeky Prut byla roku 1792 připojena k Rusku jako Besarábie (roku 1918 se stala součástí Rumunska). Zbylá část knížectví (ležící západně od řeky Prut) roku 1829 získala od Osmanské říše samosprávu.

Mezi lety 1769 a 1854 bylo několikrát okupováno Ruským impériem. Od roku 1859 mělo společného knížete se sousedním s Valašským knížectvím s nímž se v roce 1862 sjednotilo, čímž vznikla Spojená knížectví Valašska a Moldávie, předchůdce dnešního Rumunska.

GeografieEditovat

SymbolikaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Státní znak Moldavska a Vlajka Moldavska.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Dimitrie Cantemir Descriptio Moldaviae
  2. Черепнин Л. В. История Молдавской ССР: С древнейших времен до Великой Октябрьской социалистической революции. — Кишинёв: Картя молдовеняскэ, 1965. — С. 263.
  3. Pierre Lescalopier l’an 1574 de Venise a Constantinople, dans Paul Cernovodeanu, Studii și materiale de istorie medievală, IV, 1960, p. 444
  4. Paul Cernovodeanu, Studii și materiale de istorie medievală, IV, 1960, p. 444.
  5. Камбур Дмитрий Представительство русского населения Молдавии в Боярском совете при Петре Рареше (1527-1538, 1541-1546 гг.)
  6. Суляк С. Г. Русский язык в Молдавии // Русин, 2010
  7. File:Seal of 1392. Roman I of Moldavia.jpg
  8. File:Seal of Stephen III of Moldavia.svg
  9. File:Sigiliul lui Ștefăniță Vodă 1518.jpg
  10. File:Sigiliul lui Petru Rareș 1533 (Siegel des Petru Rareș 1533).jpg

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat