Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě. Vazal bylo označení pro osobu, které lenní pán (též označovaný jako vrchní vlastník nebo senior) propůjčil léno k užívání. Lénem mohla být půda, úřad, hodnost nebo právo. Vazal měl právo léno užívat jen se souhlasem lenního pána, kterému byl navíc vázán řadou povinností, například poplatky či vojenskou službou. Souhrn povinností vazala vůči lennímu pánu se označoval jako „věrnost“ (latinsky fidelitas) a jejich porušení bylo důvodem k odnětí léna.

V přeneseném významu se užívá výraz vazal i v moderní době pro stav podřízenosti. Tak např. Jan Masaryk označil Mussoliniho za Hitlerova vazala,[1] o samostatném Slovensku v době 2. světové války se ve vztahu k nacistickému Německu hovoří jako o vazalském státu.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. MASARYK, Jan. Volá Londýn. London: Práce, 1948. Dostupné online. Kapitola Bilance v den vítězství, s. 201. 
  2. KLIMEK, Antonín. Československá zahraniční politika 1918-1938. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1995. Dostupné online. Kapitola Československá zahraniční politika 1918-1938, s. 94. Dostupné online po registraci. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat