Otevřít hlavní menu

Worms

město v Německu
Další významy jsou uvedeny na stránce Worms (rozcestník).

Worms (keltsky: Borbetomagus, ve starověku latinsky: Civitas Vangonium, jidiš: Vermayze) je město na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Porýní-Falc. Jde o jedno z nejstarších německých měst a jako jediné z nich je členem organizace Most Ancient European Towns. Rozloha města je asi 108,73 km² a žije zde přibližně 80 296 obyvatel.

Worms
Worms 01.jpg
Worms – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 100 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
spolková země Porýní-Falc
Worms
Worms
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 108,73 km²
Počet obyvatel 83 081 (2017)[1]
Hustota zalidnění 755,1 obyv./km²
Správa
Starosta Michael Kissel (SPD)
Oficiální web www.worms.de
Telefonní předvolba 06241, 06242, 06246, 06247
PSČ 67547–67551
Označení vozidel WO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno města je keltského původu, výraz Borbetomagus znamená přibližně "osada na vodnatém území". To později přešlo do latinského názvu Vormatia, který se používá od 6. století.

HistorieEditovat

Místo pro založení tohoto města si vybrali již Keltové a to především kvůli výjimečně teplému a suchému klimatu. Různá sídla zde byla ovšem již v době předhistorické, především významné jsou hroby z doby bronzové, tzv. Adlerbergkultur (Ernst Probst, 1996). V 5. století se zde usadil germánský kmen Burgundů a v 7. století se Worms stal sídlem biskupů, jejichž význam vzrostl v době karolínské, kdy získali významný vliv u královského dvora, neboť římský král Karel Veliký si Worms zvolil za své letní sídlo a zbudoval zde falc.

V letech 829-926 byl Worms sněmovním městem Východofranské říše a později jedním ze sněmovních měst Římské říše. Krypta wormské katedrály byla rodovým pohřebištěm předků císaře Konráda II. z rodu Sálských. Roku 1049 zde byl zvolen papežLev IX., pravděpodobně nejvýznamnější německý papež středověku.

Roku 1096 se městem prohnalo křižácké vojsko, směřující do Svaté země, a uspořádalo pogrom na místní velkou židovskou komunitu, jejíž kamenná synagoga a rituální lázeň mikve byly budovány již od 11. století.

V roce 1122 byl ve městě uzavřen slavný wormský konkordát. Na konci 12. století udělil římský císař Friedrich Barbarossa Wormsu četná městská práva, čímž se Worms stal městem říšským. Od této doby až do 16. století probíhal mocenský zápas mezi měšťanstvem a biskupem.

Worms sehrál významnou roli v době německé protestantské reformace. Martin Luther zde na říšském sněmu v roce 1521 obhajoval svých 95 tezí reformace před císařem Karlem V. a kurfiřty.

Worms se stal evangelickým městem. Roku 1698 bylo město vyrabováno francouzskými vojsky Ludvíka XIV. a poté již nedosáhlo svého někdejšího významu, jaký mívalo ve středověku.

V letech 1792-1814 byl Worms anektován Francií a roku 1816 přičleněn k Hesensku-Darmstadtsku.

Na konci druhé světové války bylo během dvou spojeneckých náletů 21. února a 18. března 1945 zničeno 85 % budov ve městě. Náletu padla za oběť podstatná část slavné katedrály, která byla znovu postavena během 50. a 60. let 20. století. Vnitřní zařízení bylo během války zčásti uchráněno, zčásti zrekonstruováno.

V 90. letech 20. století byla rekonstruována také židovská čtvrť se synagogou a hřbitov.

SoučasnostEditovat

Moderní Worms je městem vysokých škol a turismu, důležitý je říční přístav. Stejně jako většina ostatních měst v Porýní je Worms průmyslovým centrem, a to s tradicí především chemozpracující a metalurgickou, ve městě a okolí jsou ale i podniky dřevozpracující, strojírenské a optické. Dlouhou tradici zde má i vinařství, neboť vinohrady zde založili Římané před 2 000 lety. Místní slavná odrůda vína je Liebfrauenmilch, které bylo podle tradice vymačkáno pouze z hroznů z vinic v okruhu chrámu Milostné Panny Marie (Liebfrauenkirche), jen kam dosáhl stín věže tohoto kostela.

42% obyvatel je vyznání evangelického, 31% jsou římští katolíci. V posledních volbách do městského zastupitelstva (2004) získala nejvíce křesel CDU (21) následovaná SPD (19), SPD má ovšem díky podpoře koaličních partnerů momentálně poněkud větší vliv a starostou je její člen Michael Kissel.


PamětihodnostiEditovat

  • Katedrála svatého Petra, dvouchórová biskupská bazilika s pěti věžemi, postavená v románském slohu a dokončená v období gotiky. Jedna z nejvýznamnějších staveb německého středověku. V kryptě jsou hroby římských panovníků ze sálské dynastie a jejich manželek.

Vně při severní zdi se každoročně koná divadelní festival zobrazující scény z Písně Nibelungů, tzv.Nibelungen-Festspiele.

  • Kostel sv. Pavla s klášterem dominikánů
  • Kostel Panny Marie (Liebfrauenkirche)
  • Lutherův pomník, připomíná německého reformátora, který zde roku 1521 na říšském sněmu stál proti odpůrcům pevně za svými tezemi a pronesl slavnou větu: "Zde stojím a jinak nemohu..." Součástí pomníku je také socha Jana Husa.
  • Dómské muzeum a dómská pokladnice sídlí v biskupské rezidenci a shromažďují nejvýznamnější památky chrámového umění.
  • Muzeum Nibelungů, moderní multimediální muzeum věnující se germánské mytologii.
  • Dům umění Heylshof, se sbírkami gotického a renesančního umění. Nejslavnějším dílem sbírky malby je Rubensova Matka s dítětem.
  • Židovské muzeum s archívem, synagóga a rituální lázeň mikve stojí v severovýchodní části města při hradbě. Čtvrť bývala známá jako Malý Jeruzalém, působil zde pravděpodobně nejvýznamnější rabín všech dob, komentátor talmudu, Raši a také významný učenec Jair Chajim Bacharach z Moravy. Dále vně hradeb je bývalý židovský hřbitov.
 
Židovský hřbitov s původem z 11. století.

Partnerská městaEditovat

Významní rodáciEditovat

ReferenceEditovat

  1. Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2018 (4. Quartal). Dostupné online. [cit. 2019-03-10]
  2. Golem. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2002. ISBN 80-85608-67-7. 

LiteraturaEditovat

  • HIRSH, Max: Let´s Go Germany, Macmillan, Cambridge, USA, 2000 ISBN: 0333779843

Externí odkazyEditovat