Rudi Stephan
Rudolf „Rudi“ Stephan (29. července 1887 Worms – 29. září 1915 Velykyj Chodačkiv u Ternopilu) byl německý hudební skladatel.
| Rudi Stephan | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. července 1887 Worms |
| Úmrtí | 29. září 1915 (ve věku 28 let) Velykyj Chodačkiv, Ternopil Haličsko-vladiměřské království |
| Národnost | německá |
| Alma mater | Konzervatoř dr. Hocha |
| Povolání | hudební skladatel |
| Aktivní roky | 1907–1914 |
| Rodiče | Karl Stephan, právník |
| Znám jako | Rudi Stephan |
| Významná díla | Die Ersten Menschen |
| Ovlivněný | Richard Wagner |
| Vliv na | Arnolda Schönberga |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Rudolf Stephan byl jednou z největších německých skladatelských nadějí své generace. Vyrůstal ve Wormsu jako syn zámožné právnické rodiny, jeho otec Karl Stephan byl právník a hesenský zemský politik. Jeho děd pocházel z Heßlochu v předrýnském Hesensku. Rudolf Stephan studoval kompozici u Bernarda Seklese na Konzervatoři dr. Hocha ve Frankfurtu nad Mohanem a u Rudolfa Luise v Mnichově. Poté žil až do roku 1914 v Mnichově, kde už 1911 představil své skladby. Padl v první světové válce u vesnice Velykyj Chodačkiv západně od Ternopilu ve věku 28 let.[1] O okolnostech jeho smrti panují rozporuplné informace: zemřel jako pozorovatel při palbě ostřelovačů, nebo v záchvatu šílenství opustil kryt.
Kvůli své předčasné smrti nemohl uvést mnoho děl, ale už za svého života byl považován za jednoho z nejtalentovanějších německých hudebních skladatelů své generace. Poprvé na sebe upozornil na koncertě v mnichovské Tonhalle 16. ledna 1911, jenž mu byl umožněn díky značnému finančnímu příspěvku od svého otce. V roce 1915 bylo vydáno jeho největší dílo – opera První lidé (Die ersten Menschen). Stephan byl ve své době váženým skladatelem, jehož díla vycházela u vydavatelství Schott-Verlag.
Jeho hudba stojí na hranici mezi pozdním romantismem a modernismem a zahrnuje jak starší tradici tonální hudby (Richard Wagner), tak novější impresionistický zvuk a směřování k volné tonalitě, jakou lze nalézt u raného Arnolda Schönberga. Z jeho díla se dochovalo pouze to, co vydalo vydavatelství Schott; po bombardování Wormsu roku 1945, jeho majetek a pozůstalost shořely v ohni.
Rudi Stephan významně přispěl ke stylovému obratu v hudbě, který nastal kolem roku 1910 – hudba již neměla vycizelovanou, kontrolovanou formu odpovídající secesní estetice přelomu 19. a 20. století, ale revoluční: heterogenní, kladoucí důraz na originalitu a výjimečnost. Jeho hudba nevyjadřovala filozofické ani jiné nehudební významy, ani neměla programní účinky. Naopak cílila na vyjádření napětí, výraz, barvu, na hudbu o sobě; proto často pro svá díla používat „neutrální“ označení typu Hudba pro… V jeho hudbě lze sice rozeznat mnohé vlivy starších skladatelů, někdy i velmi bezprostřední, ale není v žádném případě epigonská.[2]
Dílo editovat
Orchestrální díla editovat
- (první) Hudba pro orchestr (Musik für Orchester), 1910
- Hudba pro orchestr (Musik für Orchester), 1912
- Hudba pro housle a orchestr (Musik für Geige und Orchester), 1911, upraveno 1913
Klavírní a komorní hudba editovat
- Pro harmonium (Für Harmonium), srpen 1907
- Groteska pro housle a klavír (Groteske für Geige und Klavier), 1911
- Hudba pro sedm strunných nástrojů (Musik für sieben Saiteninstrumente), 1911[3]
Opera editovat
- První lidé (Die ersten Menschen) – Opera o dvou dějstvích podle stejnojmenného „erotického mystéria“ od Otty Borngräbera, 1914; posmrtná premiéra se uskutečnila 1. července 1920 ve Frankfurtu nad Mohanem; dirigoval Ludwig Rottenberg[4]
Zpěv a orchestr editovat
- Kouzlo lásky (Liebeszauber) – Balada pro baryton a orchestr podle Friedricha Hebbela, 1913[5]
Písně editovat
- Lesní ticho (Waldstille), 1905
- Lesní poledne (Waldnachmittag), 1906
- Na smrt mladé ženy (Auf den Tod einer jungen Frau), 1906
- Půlnoc (Mitternacht), 1907
- Memento vivere, 1907
- „Up de eensame Hallig“ pro hlubší hlas a klavír (Up de eensame Hallig für tiefe Singstimme und Klavier), 1914
- dvě vážné písně pro baryton a klavír:
- Navečer (Am Abend), 1914
- Memento vivere, 1913; dřívější verze, viz výše
- šest básní pro zpěv a klavír z písňového cyklu „Píseň chvály chci ti zapět“ (Ich will dir singen ein Hohelied), 1913–1914, vydáno 1921
- sedm písní pro zpěv a klavír, 1913–1914, vydáno 1936
Připomínka editovat
Po Rudolfu Stephanovi bylo roku 1976 pojmenováno gymnázium ve Wormsu (zal. 1527, do té doby Gymnázium pro klasické jazyky).
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudi Stephan na německé Wikipedii.
- ↑ Verlustlisten 1. Weltkrieg, page 9529: Stephan Rudi (Worms). des.genealogy.net [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Klassika: Rudi Stephan (1887-1915): Lebenslauf. www.klassika.info [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Rudi Stephan - Musik für 7 Saiteninstrumente | WDR Sinfonieorchester. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Die ersten Menschen, Act I: Was ist's, das Chabel sah? (Live). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Rudi Stephan - Musik für 7 Saiteninstrumente | WDR Sinfonieorchester. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudi Stephan na Wikimedia Commons - Rudolf Stephan na discogs (diskografie)
- Článek v Neue Musikzeitung (německy)
- Životopis na Klasika.info (německy)
