Otevřít hlavní menu
O divadelní hře izraelské autorky Hadar Galron pojednává článek Mikve (drama).
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Mikve (hebrejsky מקווה‎‎, doslova „sebrání“ nebo „shromáždění (vody)“), je židovská rituální lázeň.

PopisEditovat

 
Moderní mikve
 
Dochovaná mikve v jednom z domů v obci Rokytnice v Orlických horách
 
Dochovaná mikve ve sklepení domu Blahoslavova čp. 10 v Židovské čtvrti v Třebíči
 
Dochovaná mikve v podzemí pod tzv. "Rašiho kaplí" v porýnském Wormsu.

Je tvořena nádrží s přírodní vodou a slouží k rituálnímu očištění osob nebo předmětů. Mikve by měla pojmout nejméně 762 litrů vody a měla by být dost hluboká, aby umožnila dospělému úplné ponoření. Ve starověkém Izraeli používali mikve kněží k rituální očistě před službou v Jeruzalémském chrámu. V současné době mikve slouží pro očistu ženy po menstruaci, po porodu či jiném krvavém výtoku. Ponoření do mikve je také nezbytnou součástí konverze k judaismu (musí je podstoupit konvertující muži i ženy).

Ponořením v mikvi se dále rituálně očišťují některé druhy nádobí vyrobené nežidy před použitím v židovské kuchyni. Muži chodí do mikve zpravidla pouze před vysokými svátky (Roš ha-šana a Jom kipur) a poutními svátky za účelem duchovní přípravy a očisty. Před započetím Jom kipur je takovéto ponořování považováno za micvu a je doporučováno, aby se tak stalo ještě před minchou – samotné ponoření je vnímáno jako akt pokání a je zvykem, aby se muž v mikvi ponořil třikrát.[1] Rozšířený je také zvyk chodit do mikve před začátkem šabatu. Chasidský zvyk je chodit se ponořit každé ráno před ranní modlitbou.

K ženské sekci moderní mikve je často připojen kosmetický salón nebo kadeřnictví.

V minulosti byly mikve umísťovány do sklepů domů sousedících s modlitebnami. Tyto kamenné nádrže byly napájeny podzemními prameny, protože musely mít přirozený přítok a odtok vody. O zákonech rozhodujících o tom, jak se budují rituální lázně a jakého typu vody je možno použít, pojednává traktát Mikva'otMišně.

V Izraeli bylo nalezeno několik mikví, které odpovídají stejným halachickým předpisům jako současné rituální lázně.

Mikve v ČeskuEditovat

V Česku se dochovalo několik starých židovských lázní, jsou ale využívány převážně jako turistické atrakce.

Historická mikve u Pinkasovy synagogyPraze, která je stále využívána, v třebíčské židovské čtvrti se dvě rituální lázně nacházejí v ulici Blahoslavova (v domech č. 10 a č. 23, přístupné veřejnosti po předchozí domluvě), v kolínské židovské čtvrti se dochovaly tři mikve v přízemí rabínského domu čp. 124 v sousedství synagogy, z nichž prostřední je přímo napájena přírodním zdrojem podzemní vody, tyto mikve zatím nejsou přístupné pro veřejnost, v Boskovicích na Blanensku náhodně objevena lázeň zasypaná uhlím, po částečné rekonstrukci přístupná turistům, v Mikulově na Břeclavsku náhodně objevená zasypaná mikve při stavbě činžovního domu, ve Všerubech na Domažlicku ve sklepení domu, ve Kdyni na Domažlicku ve výjimečně zachovalé synagóze, dům New York v Lázních Kynžvart (kulturní památka v rekonstrukci) mikve přístupná veřejnosti od roku 2008, ve Znojmě přístupná mikve nevyužívaná od roku 1454, v Dobrušce na Rychnovsku míkve přístupná v rámci prohlídky muzea a v Hřešihlavech na Rokycansku v domě čp. 34 při rekonstrukci domu, zatím nepřístupno.

V Česku slouží Židům k očistné lázni tři mikve. Jedna je historická mikve v Praze (nachází se v sousedství Pinkasovy synagogy), druhá v rámci košer hotelu King David (zprovozněna 2015) a třetí od října 2006Brně, která vznikla ve sklepních prostorách domu na třídě Kapitána Jaroše patřícího židovské obci; musela být vybudována nově, neboť žádná historická lázeň se v Brně nedochovala.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. GREENWALD, Ze‘ev. Ša‘arej halacha. Brány halachy. Mšeno u Mělníka: AGADAH, 2012. ISBN 978-80-87571-02-6. S. 266. 

LiteraturaEditovat