Strážov
Město Strážov (německy Drosau) se nachází v okrese Klatovy, v Plzeňském kraji. Název města je odvozen z jeho původního účelu, kdy obyvatelé udržovali obchodní stezku a strážili placení cla. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Historické jádro města si zachovalo památkový charakter a od roku 2003 je městskou památkovou zónou.
| Strážov | |
 Městský úřad ve Strážově | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0322 557137 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Klatovy |
| Okres (LAU 1) | Klatovy (CZ0322) |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°18′12″ s. š., 13°14′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 420 (2020)[1] |
| Rozloha | 35,7 km² |
| Nadmořská výška | 482 m n. m. |
| PSČ | 339 01 až 340 24 |
| Počet částí obce | 16 |
| Počet k. ú. | 13 |
| Počet ZSJ | 14 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu |
Strážov 71 34021 Janovice nad Úhlavou mesto@strazov.cz |
| Starosta | Ing. Josef Rousek |
|
Oficiální web: mesto | |
  Strážov | |
| Další údaje | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Strážov byl pravděpodobně založen králem Přemyslem Otakarem II. již ve 13. století, avšak první písemná zmínka o městě pochází až z roku 1352, kdy patřil k opáleckému panství. Roku 1372 jsou majiteli vladyckých dvorů Strážov, Viteň, Božtěšice a Brtí vladykové Bohuslav, Otík, Bušek a farář Sluka. Později je Strážov připomínán jako městečko. Již v této době je zde zmiňován kostel. Z počátku 15. století pochází první zmínka o přítomnosti Židů.[2] Po husitských válkách byly pod Strážovem objeveny žíly s vysokým obsahem stříbra a olova. Dnes se již ve Strážově netěží, jsou zde však dodnes patrné pozůstatky důlní činnosti. V témže čase vymírá rod Strážovských vladyků, čímž se Strážov až do roku 1848 stává poddanským městečkem opálecké vrchnosti.
Šestnácté stoletíEditovat
Dne 24. června 1524 (v den sv. Jana Křtitele) udělil Ludvík Jagellonský Strážovu městská práva (právo vyšší a nižší popravy, právo týdenního trhu každou sobotu, právo dvou výročních čtrnáctidenních trhů, právo samosprávy), o rok později bylo Strážovu na prosbu Viléma z Rýzmberka a Švihova uděleno právo opevnění a městský znak. Vilém a jeho dědici měli právo vybírat ve Strážově clo, za což museli udržovat průjezdné cesty a mosty.[3]
V roce 1954 Strážov dočasně ztratil městská práva nabytá v 16. století, avšak od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.[4]
Sedmnácté stoletíEditovat
Adam Bořita z Martinic uspěl u Ferdinanda II. se žádostí o potvrzení privilegií Ludvíka Jagellonského (právo trhu, právo popravy) a privilegií Rudolfa II. (výše cla).[5] Po vyčerpání stříbrných ložisek však došlo k zavírání dolů, což ovlivnilo život celého města. Třicetiletá válka znamenala pro město další ránu: zejména rok 1641, kdy Strážov vyplenila a vypálila švédská vojska. Přesto pak císař Ferdinand III. potvrdil privilegia udělená jeho otcem Ferdinandem II., přeložil týdenní trh ze soboty na čtvrtek a povolil sklad soli.[6] Roku 1680 je poprvé zmiňována dřevěná synagoga.[2]
Osmnácté stoletíEditovat
Oživení přinesla výroba krajek, která je poprvé zmiňována roku 1725.[7] Karel VI.[8] a následně i Marie Terezie[9] potvrdili privilegia svých předchůdců v plném znění. Marie Terezie pak ještě povolila čtvrteční trhy na len a přízi.[10] Josef II. rozšiřuje stávající tržní práva o trh po sv. Jakubovi a podrobuje strážovské týdenní trhy a soudní záležitosti zemským ustanovením.[11] Roku 1770 je poprvé užit německý název Drosau, avšak v roce 1880 se vrátí užívání českého názvu Strážov. Při sčítání roku 1771 zjištěno 117 popisných čísel křesťanských a 16 židovských, z toho 48 selských gruntů, 9 chalup a 5 veřejných budov.
Devatenácté stoletíEditovat
Ferdinand I. Dobrotivý potvrdil privilegium tří výročních trhů a jednoho týdenního trhu s možností posunu na předchozí či následující den.[12] Příležitostí pro nový rozvoj bylo založení továrny na kůže (1842),[13] sboru dobrovolných hasičů (1875), krajkářské školy (1896) či Tělovýchovné jednoty Sokol (1897). Další ránu pro město však znamenalo otevření železničních tratí Plzeň – Železná Ruda (Plzeňsko-březenská dráha) a Horažďovice–Domažlice, které obě vedly poměrně daleko od Strážova. V 19. století byl též přesunut hřbitov od kostela k cestě směrem na Lehom, došlo k zavedení telefonní linky, zřízení poštovního úřadu a četnické stanice.[14] Roku 1871 se staví radnice s věží a hodinami a o osmnáct let později též budova obecné školy.[14]
Židovská obec zbudovala v první polovině 19. století pozdně barokní zděnou synagogu,[2] jejíž střecha byla ovšem na sklonku téhož století pohlcena požárem.[15] Z roku 1827 pochází záznam o prvním ranhojiči a do roku 1874, kdy byl zřízen zdravotní obvod, zde působilo již pět ranhojičů židovského původu. Rok 1880 znamenal přečíslování židovských domů z římských číslic na arabské, ale zároveň počátek emigrace židovského obyvatelstva.[2]
Moderní dějinyEditovat
Ve dvacátém století došlo k dočasné ztrátě městských práv, přerušení činnosti TJ Sokol, uzavření krajkářské školy. Dále se značně rozšířilo správní území města.
Dějiny v datechEditovat
- 1905 – zánik místní židovské obce[16]; poslední bohoslužby v synagoze[16]
- 1908 – stavba budovy měšťanské školy[14]
- 1917 – založení lipové aleje k místnímu židovskému hřbitovu
- 1913 – převoz vybavení synagogy do Kraslic[16]
- 1921 – založení fotbalového klubu
- 1924 – stavba sokolovny[14]
- 1925 – poslední pohřeb na strážovském židovském hřbitově[2]
- 1928 – zrušení místního židovského hřbitova
- 1936 – prodloužení kostelní lodi
- 1953 – zánik krajkářské školy
- 1954 – zboření místní synagogy[16]; ztráta městských práv
- 1961 – přičlenění Krotějova (s Hájkem, Patraskou a Splží), Lukavice (s Kněžicemi), Opálky (s Českými Hamry), Rovné (s Lehomí a Malou Rovnou) a Zahorčic
- 1976 – přičlenění Vitně (s Božtěšicemi, Brtím, Horními Němčicemi, Javoříčkem a Mladoticemi)
- 2001 – obnovení činnosti Tělocvičná jednota Sokol
- 2003 – vyhlášení středu města městskou památkovou zónou
- 2006 – rekonstrukce místního židovského hřbitova[17]
- 2007 – navrácení statutu města
- 2012 – získání titulu Vesnice roku Plzeňského kraje [18]
Přírodní poměryEditovat
Strážov leží jedenáct kilometrů jižně od Klatov v nadmořské výšce 482 metrů v údolí Strážovského potoka, jehož vody pokračují přes Jelenku, Úhlavu, Berounku, Vltavu a Labe do Severního moře. Je centrem Strážovské vrchoviny, která je součástí geomorfologického celku Šumavské podhůří. Severně leží Vinný vrch (535 metrů) a Rovenská hora (571 metrů), severovýchodně Chvojová hora (631 metrů) a Úliště (690 metrů), východně Smrková hora (628 metrů), jižně Na Vápenci / Vápenec (532 metrů) a Plošina (972 metrů), jihozápadně Želivský vrch (770 metrů), západně vrcholy hřebene Želivského vrchu (732 a 723 metrů), severozápadně Na Porovnání (639 metrů).
Části obceEditovat
Administrativně se Město Strážov se dělí na 16 částí, které tvoří 14 základních sídelních jednotek a rozkládají se na 13 katastrálních územích.
| Část obce | Německý název | Starší název | Datum přičlenění ke Strážovu[19] |
|---|---|---|---|
| Božtěšice | Boschtieschitz | Bořetitz, Božetice, Bozetitz | 1976 (jako součást Vitně) |
| Brtí | Bienwald | Brty | 1976 (jako součást Vitně) |
| České Hamry | Böhmisch Hammer | Hammern | 1961 (jako součást Opálky) |
| Horní Němčice | Nemschitz | Nemtschitz | 1976 (jako součást Vitně) |
| Javoříčko | Gaberl | Jawoři | 1976 (jako součást Vitně) |
| Kněžice | Knieschitz | – | 1961 (jako součást Lukavice) |
| Krotějov | Krotiw | Krotiv | 1961 (s Hájkem, Patraskou a Splží) |
| Lehom | – | – | 1961 (jako součást Rovné) |
| Lukavice | Lukawitz | Lukawetz | 1961 (s Kněžicemi) |
| Mladotice | Mladotitz | – | 1976 (jako součást Vitně) |
| Opálka | Opalka | – | 1961 (s Českými Hamry) |
| Rovná | Ruwna | – | 1961 (s Lehomí a Malou Rovnou) |
| Splž | Spiels | – | 1961 (jako součást Krotějova) |
| Strážov | Drosau | – | – |
| Viteň | Witten | – | 1976 (s Božtěšicemi, Brtím, Horními Němčicemi, Javoříčkem a Mladoticemi) |
| Zahorčice | Bingarten | Zahorčitz, Zahortschitz, Záhorčice | 1961 |
Ke Strážovu náleží dále vesnice Hájek (Hajka) a Patraska (Potraska, Podraska); samoty Brtský Mlýn, Červený Mlýn, Dvorecký Mlýn, Malá Rovná, Na Stráni, Na Strašidle, Pastouška, Plázky, U Soušků, U Stojzů, U Traxlů, V Americe, V Loužku a zaniklá osada Hynkovice (Hinkowitz).
SlužbyEditovat
- Mateřská škola
- Základní škola
- Zdravotní středisko
- Česká pošta
- Čerpací stanice
- Koupaliště s přilehlým kempem
PamětihodnostiEditovat
- Raně gotický, farní kostel svatého Jiří, který je poprvé zmiňován v polovině 14. století, stojí v nejstarší části města zvané Hradčany. Kostelní věž byla přistavěna počátkem 19. století a zastřešena bání roku 1855. Uvnitř kostela se nacházejí tři oltáře – hlavní zasvěcený sv. Jiří a dva vedlejší zasvěcené sv. Janu Nepomuckému a čtrnácti Pomocníkům.[20] V 15. nebo 16. století byl ulit zvon Jakub neboli Kuba (307 kg), který byl do Strážova převezen v roce 1783 z některého ze zrušených klášterů a zrekvírován v době první světové války. V roce 1654 byl ulit zvon Bartoloměj neboli "Bárta" (202 kg, výška 57 cm, průměr 68 cm), který byl zrekvírován v době druhé světové války, ale později zachráněn.
- Socha Jana Nepomuckého na náměstí před radnicí z roku 1732[14]
- Pomník padlým v první a druhé světové válce na náměstí, který vznikl přebudováním původní kašny. Pomník obsahuje jména padlých rodáků a nápis "Zborov - Terronne - Dosso Alto - Sibiř" odkazuje na bitvy první světové války.
- Pomník na hrobu rudoarmějce M. Vojvody na místním hřbitově
- Šumavská vyhlídka na Vinném vrchu zbudovaná v roce 2009
- Židovský hřbitov na svahu Smrkové hory
- Čtverhranná kašna u základní školy nesoucí letopočet 1863
- Křížek
RodáciEditovat
- Abraham Benisch (1811–1878), hebreista a žurnalista
- Václav Křížek (1833–1881), ředitel reálného gymnázia v Táboře
- František Haas (1857–1924), zemský školní inspektor
- Wilhelm Löwith (1861–1932), malíř, otec filosofa Karla Löwitha
- Emil Kasík (1875–1933), poslanec Národního shromáždění, správce okresní nemocenské pokladny v Klatovech
- Josef Toman (1894, Lukavice – 1972), nevidomý klavírista, varhaník a hudební skladatel
- František Toušek (1897–1944), přednosta okresního trestního soudu v Brně
- Václav Soušek (1899, Javoříčko – 1982), akademický malíř
- Josef Jan Kalivoda (1905–1945), spisovatel a dramatik
- Jiří Presl (1926–2003), gynekolog, ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí
- Miroslav Toman (* 1935, Viteň), ministr zemědělství, místopředseda vlády, podnikatel, nositel Medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
- František Fremuth (* 1941, Mladotice), profesor biofyziky
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ a b c d e Dějiny Židů ve Strážově [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Listina Ludvíka Jagellonského z 22. září 1525
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ Listina Ferdinanda II. z 22. května 1630
- ↑ Listina Ferdinanda III. z 25. dubna 1647
- ↑ Paličkovaná krajka jako společenský, sociální a ekonomický fenomén Dostupné online
- ↑ Listina Karla VI. z 19. května 1740
- ↑ Listina Marie Terezie z 26. ledna 1747
- ↑ Listina Marie Terezie z 6. února 1770
- ↑ Listina Josefa II. z roku 1787
- ↑ Listina Ferdinanda I. z 6. října 1836
- ↑ Kozak Klatovy [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Kronika města 1921-1959 [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Strážov - synagoga [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Strážov na Šumavě [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Židovský hřbitov - Strážov [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Vesnice roku Plzeňského kraje Dostupné online Archivováno 15. 2. 2015 na Wayback Machine
- ↑ Sčítání lidu domů a bytů 2001, okres Klatovy Dostupné online[nedostupný zdroj]
- ↑ Strážov – Kostel sv. Jiří, Soupis památek, 07. Politický okres klatovský (1899), str. 146–148 Dostupné online
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Strážov na Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Strážov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
