Otevřít hlavní menu

Machzor

modlitební kniha
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství
Kniha machzoru

Machzor (také mahzor, plurál machzorim, hebrejsky מַחֲזוֹר‎‎) je modlitební kniha používána židy na Vysoké svátky (Roš ha-šana a Jom kipur), popřípadě i ke třem poutním svátkům (Pesach, Šavu'ot a Sukot). Machzor je v podstatě zvláštní forma siduru, který je obecně určen k modlitbám ve všední den i o šabatu. Existují i samostatné modlitební knihy pro jiné příležitosti a významné dny (např. Purim a Tiš'a be-av), ty se ale jako machzory neoznačují, byť mívají podobnou strukturu.

Slovo machzor znamená „cyklus“ (kořen CH-Z-R pak znamená „vrátit se“). Použití pro modlitební knihu souvisí s tím, že cyklus svátků se každoročně opakuje, tedy „navrací“.[1]

Původ machzoruEditovat

Nejstarší židovské modlitební knihy jsou doloženy už od desátého století. Obsahovaly uspořádaný soubor každodenních modliteb. Vzhledem k množství liturgických rozdílů mezi každodenní a sváteční modlitbou však rabínské autority rozpoznaly potřebu specializované varianty siduru. První machzory tedy vznikly začleněním těchto liturgických variací a dodatků.

Machzor obsahuje nejen základní části liturgie, ale také mnoho pijutů, liturgických básní určených pro příslušný svátek. Mnohé z modliteb v machzoru, včetně těch, které se říkají i o všedních dnech nebo o šabatu, mají zvláštní melodie užívané pouze o svátcích. Většina machzorů obsahuje pouze text a nikoli hudební zápis.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Machzor na anglické Wikipedii.

  1. a b Machzor. Judaica Guide [online]. [cit. 2017-06-07]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat