Machzor

modlitební kniha
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Machzor (také mahzor, plurál machzorim, hebrejsky מַחֲזוֹר‎‎) je modlitební kniha používána židy na Vysoké svátky (Roš ha-šana a Jom kipur), popřípadě i ke třem poutním svátkům (Pesach, Šavu'ot a Sukot). Existují i samostatné modlitební knihy pro jiné příležitosti a významné dny (např. Purim a Tiš'a be-av), ty se ale jako machzory neoznačují, byť mívají podobnou strukturu.

Kniha machzoru

Slovo machzor znamená „cyklus“ (kořen CH-Z-R pak znamená „vrátit se“). Použití pro modlitební knihu souvisí s tím, že cyklus svátků se každoročně opakuje, tedy „navrací“.[1]

Původ machzoruEditovat

Nejstarší židovské modlitební knihy jsou doloženy už od desátého století. Obsahovaly uspořádaný soubor každodenních modliteb. Vzhledem k množství liturgických rozdílů mezi každodenní a sváteční modlitbou však rabínské autority rozpoznaly potřebu specializované varianty siduru. První machzory tedy vznikly začleněním těchto liturgických variací a dodatků.

ObsahEditovat

Machzor je v podstatě zvláštní forma siduru, který je obecně určen k modlitbám ve všední den i o šabatu. Sidury sice nejdůležitější sváteční modlitby obvykle také obsahují, výhodou machzoru je však jejich přehlednější uspořádání a doplnění dalšími souvisejícími texty pro příslušný svátek.

Machzor obsahuje nejen základní části liturgie, ale také pijuty, krovot, slichot a další liturgické básně určené pro příslušný svátek. Dále obsahuje biblické texty čtené během liturgie (čtení z Tóry, haftaru a text příslušného svátečního svitku) a další, často nepovinné modlitby pro věřící, kteří cítí potřebu si je k předepsaným modlitbám připojit (modlitba za obživu, za uzdravení, za odpuštění atp.) Mnohé machzory také obsahují texty mišny nebo částí gemary pojednávající o příslušném svátku. Kromě synagogální liturgie bývají do machzoru zařazeny i texty pro další, mimosynagogální obřady související se svátkem (eruv, kiduš a na něj navazjící hostina, tašlich, hledání a zbavování se chámecu apod.)

Mnohé z modliteb v machzoru, včetně těch, které se říkají i o všedních dnech nebo o šabatu, mají zvláštní melodie užívané pouze o svátcích. Většina machzorů obsahuje však pouze jejich text a nikoli hudební zápis.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Machzor na anglické Wikipedii.

  1. a b Machzor. Judaica Guide [online]. [cit. 2017-06-07]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Machzor Va-tomer Rut. Machzor pro Roš ha-šana a Jom kipur. Přeložili a uspořádali Jiří Blažek a Markéta Rut Holubová.

Související článkyEditovat