Jákob

biblický patriarcha
Na tento článek je přesměrováno heslo Ja'akov. Další významy jsou uvedeny na stránce Ja'akov (rozcestník).

Jákob (hebrejsky יעקב‎‎, Ja'akov) zvaný Izrael je třetí praotec izraelského národa. Jákob byl synem Izáka a Rebeky a otcem dvanácti synů (Rúben, Šimeón, Lévi, Juda, Dan, Neftalí, Gád, Ašer, Isachar, Zabulón, Josef, Benjamín), z nichž povstalo dvanáct kmenů Izraele. Měl i dceru Dínu. Podle Tóry žil 147 let.

Jákob
Cigoli Le Songe de Jacob Nancy 22122007.jpg
Narození Kanaán
Úmrtí Egypt
Místo pohřbení Jeskyně patriarchů
Povolání cattle rancher a prorok
Nábož. vyznání judaismus
Manžel(ka) Lea
Ráchel
Děti Rúben
Šimeon
Lévi
Juda
Isachar
Zabulón
Dína
Josef
Benjamín
Ašer
Naftalí
Gád
… více na Wikidatech
Rodiče Izák a Rebeka
Příbuzní Ezau[1] (sourozenec)
Hanoch[2], Pallu, Hezron a Karmi (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jákobův zápas s andělem, Gustave Doré, 1855

Původ jménaEditovat

Jméno Ja'akov má totožný kořen se slovem עקב‎‎ ekev, pata. Toto jméno mu bylo dáno, protože se při narození držel za patu svého staršího dvojčete Ezaua. Český ekumenický překlad překládá jméno Jákob jako „úskočný“.

ŽivotEditovat

Cyklus vyprávění o Jákobovi se nachází v bibli v knize Genesis v kapitole 25,19-34[3] (narození) a v kapitolách 27–35.[4] Jákob se narodil jako druhorozený a stal se pastevcem, na rozdíl od svého bratra, který byl lovec. Podle bible byl oblíbencem své matky Rebeky, zatímco jeho otec Izák měl v oblibě prvorozeného Ezaua. Ezau se však prvorozenství vzdal, když vyčerpán vyměnil prvorozenství za mísu čočky, kterou si Jákob připravil. Později Jákob na radu své matky obelstil slepého Izáka a vydával se za Ezaua, a tak získal Izákovo požehnání určené prvorozenému synovi Ezauovi. Ezau na Jákoba zanevřel a chystal se ho zabít. Rebeka měla strach, aby nepřišla o syna nebo dokonce o oba syny, a proto poslala Jákoba ke svému bratrovi Lábanovi do Cháranu. Před odchodem z otcovského domu řekl Izák Jákobovi, ať si v Cháranu najde ženu. Po cestě se Jákobovi v Bejt Elu (Bételu) zjevil Bůh a slíbil mu, že jej bude provázet a že na něj přenese svá zaslíbení, která náležela prvorozenému Ezauovi.

Jákob se zamiloval do Lábanovy mladší dcery Ráchel (své sestřenice). Lában mu slíbil, že když u něho bude sedm let sloužit, dceru Ráchel mu dá za ženu. Ovšem po sedmi letech služby Lában Jákobovi o svatební noci podstrčil Ráchelinu starší sestru Leu. Když Jákob poznal, že si vzal nepravou ženu, přistoupil na Lábanův návrh, že za dalších sedm let služby dostane za ženu i Ráchel. Tak se také stalo. [pozn. 1]

Cesta zpět a změna jménaEditovat

Po dvaceti letech služby u Lábana se Jákob se svým strýcem a tchánem Lábanem rozešel a vrátil se zpět do Kanaánu. Genesis vypráví příhodu o nočním zápasu Jákoba s tajemným cizincem (viz obr. Jákobův zápas s andělem).[5] Na závěr zápasu, když se rozednívalo a jeho sok mu požehnal, změnil Jákobovi jméno na Izrael (hebrejsky ישראל‎‎, Jisra'el „Bůh zápasí“), „neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem“. Proto se jeho synové a všichni jejich potomci nazývají „syny Izraelovými“ čili „Izraelity“. (Paralelní, trochu odlišné vyprávění o změně jména viz Gn 35,9-10.[6]) Jákob se usmířil s bratrem Ezauem a poté, když odmítl Ezauovu ochotu doprovázet ho do Seir, usídlil se v Kanaánu, kde putoval především po dnešní judské a samařské vrchovině. Později Jákob odešel do Egypta, kam byl pozván svým nejoblíbenějším synem Josefem (který získal v Egyptě značnou moc), a v Egyptě také po 17 letech zemřel. Jeho tělo bylo přeneseno zpět do Kanaánu a pohřbeno v Hebronu ve stejné jeskyni, do které byli pohřbeni jeho otec a děd.

Ženy a dětiEditovat

Související informace naleznete také v článcích Izraelské kmeny a Polygamie v bibli.

Nejprve Jákob zplodil čtyři syny s nemilovanou Leou, zatímco Ráchel zůstávala bezdětná. Proto mu dala svou otrokyni Bilhu, která Jákobovi porodila dva syny. Také Lea, když byla neplodná, dala Jákobovi svou otrokyni, Zilpu, a ta mu porodila další dva syny. Později byla Lea opět plodná a porodila Jákobovi dva syny a dceru. Dočkala se i Ráchel, které se narodili dva Jákobovi nejmladší synové.

 
Izák žehná Jákobovi, Govert Flinck, 1638

Jákobovy dětiEditovat

Pořadí narození Jákobových dětí a jejich matky:

Historické zařazeníEditovat

Někteří badatelé se na základě paralelismů v Knize Ámos (Am 7,9.19) domnívají, že jméno Izrael náleželo původně Izákovi, avšak celá zbývající biblická tradice hovoří o Izraeli jako o Jákobovi.[zdroj?]

Z historického hlediska se někteří domnívají, že se v Jákobově případě jedná o patriarchu (předka) jednoho z izraelských kmenů, pravděpodobně odlišného od Izraele.[zdroj?] Teprve pozdější tradice je údajně spojila dohromady a učinila z nich jednu osobu.[zdroj?] Budeme-li chtít stanovit dobu, kdy Jákob žil, bude to nejpravděpodobněji první polovina 2. tisíciletí př. n. l.. Jákobovo putování (a také příběhy ostatních patriarchů) tak mohlo být součástí stěhování Amorejců v oblasti úrodného půlměsíce.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Starý zákon nezná závazek monogamie, mnohoženství je přirozené. Manželství je smlouvou, která má jako primární záměr zajistit pokračování rodové linie muže; viz Manželství ve Starém zákoně.

ReferenceEditovat

  1. Genesis.
  2. Genesis.
  3. Gn 25 , 19  – 25 , 34 (Kral, ČEP)
  4. Gn 27 (Kral, ČEP) až Gn 35 (Kral, ČEP)
  5. Gn 32 , 23  – 32 , 32 (Kral, ČEP)
  6. Gn 35 , 9  – 35 , 10 (Kral, ČEP)

LiteraturaEditovat

  • WIESEL, Elie. Bible. Postavy a příběhy. Praha: Sefer, 1994. 144 s. ISBN 80-85924-01-3.
  • BOHUSLAVOVÁ, Alice. Abraham, Izák, Jákob. Albrechtice: Křesťanský život, ©2011. [40] s. ISBN 978-80-7112-156-5.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat