Elie Munk

francouzský rabín

Elie Munk (15. září 1900, Paříž5. června 1981, New York) byl francouzský rabín[2] a rabínský učenec (německé státní příslušnosti) – potomek dlouhé a významné řady německých rabínů a učenců.[3] Je znám též jako pedagog a vrcholný představitel moderní ortodoxie i židovství pojímaných jako způsob života v době židovské emancipace.[4] Podobná jména jako on má i řada dalších židovských učenců. Eliyahu Munk přeložil četné židovské biblické komentáře do angličtiny. Eli Munk napsal knihu Seven Days of the Beginning (Sedm dní začátku). Všichni jmenovaní jsou členy téže široké rodiny.[5]

Elie Munk
Jiná jménaEliyahu Samuel Munk[1][2]
Narození15. září 1900
Paříž, FrancieFrancie Francie
Úmrtí5. června 1981
New York, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Občanstvíněmecké
Povolánífrancouzský rabín[2] a rabínský učenec
ChoťFanny Frumet Goldberger (1906–1979)
DětiAmélie Munk (Amélie Jakobovits) (31. května 1928, Ansbach – 7. května 2010, Londýn); Miriam Munk
RodičeSamuel Shmuel Munk (1861–1943); Amélie Munk (rozená Strauss) (* 1873)[1]
Příbuzníbratr: Max Michael Munk (1892-cca1918); bratr: Baruch Felix Munk; zeť: Immanuel Jakobovits; bratranec: Eli Munk; dědeček: Elias Elijah Munk (1818-1900)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Studia a manželstvíEditovat

Rabín Elie Munk se narodil 15. září 1900 v Paříži a po svém otci Samuelovi zdědil krom jiného i německou státní příslušnost.[4] Bratrancem Elie Munka byl Eli Munk, dědečkem Elie Munka pak byl Elias Munk – rabín v Altoně (Hamburku).[4] Elie Munk nejdříve získal doktorát z filosofie[1] na západě Německa v hesenské univerzitě v Marburgu v roce 1925 a rok na to (1926) složil rabínské zkoušky na rabínském semináři Hidesheimer[1] v Berlíně.[4] [p 1] V roce 1927 se Elie Munk oženil s Fanny Frumet Goldberger (1906–1979) z Norimberka.[4] [p 2]

Dvacátá a třicátá léta 20. stoletíEditovat

Mezi léty 19261936 [p 3] byl oblastním rabínem v Německu (Ansbach, Bavorsko).[7] Z nacistického Německa se v roce 1936 přestěhoval se svojí rodinou do Paříže,[8][6] kde byl rabínem Communauté Israélite de la Stricte Observance (Community Jew of Strict Observance (CISO)) v pařížské komunitě Adath Jereim (Obce bohabojných).[7] Roku 1939 se stal předsedou Keren ha–Thora, Agudath Israel ve Francii a evropské Unie ortodoxních komunit.[4]

Během druhé světové válkyEditovat

V roce 1940 přesídlil do jižní Francie do přístavního města Nice.[4] V září roku 1943 s pomocí organizace OSE (Oeuvre de Secours aux Enfants; Pomoc dětem), která zajišťovala nelegální transfer židovských dětí z Francie do Švýcarska, uprchl s celou rodinou do Švýcarska,[4] kde zůstali až do doby, kdy byla osvobozena Paříž.[8][6] [p 4]

Po druhé světové válceEditovat

Po skončení druhé světové války se Elie Munk vrátil do Francie, kde žil v Paříži jako rabín Adath Jereim (Obce bohabojných).[4] V roce 1974 jako delegát Světové organizace Adath Israel při UNESCO emigroval do USA, [p 5] kde 5. června 1981 v New Yorku zemřel.[4]

Výběr z článků, spisů a publikacíEditovat

  • Dizertační práce: Etika Victora Huga od roku 1852 do jeho smrti se věnovala začlenění židovství do obecného lidství. (1926)[4]
  • Nežidé v židovském právním systému (1932)[4]
  • Židovství a okolní svět (1933)[4]
  • Problémy židovského vzdělání (1933)[4]
  • Pojetí světa Hirschova myšlenkového kruhu (1934)[4]
  • Návrat k židovství (1934)[4]
  • Die Welt der Gebete (2 svazky, 1938). V angličtině: The World of Prayer (2 svazky, 1954 – 1963). Ve francouzštině: Le Monde of the Prayers)[1] Poprvé vyšlo v němčině v roce 1933, v roce 1937 vyšlo již 3. vydání. Postupně bylo přeloženo do francouzštiny, angličtiny a hebrejštiny.[1] V češtině: „Svět modliteb“, vydalo nakladatelství Garamond v roce 2019 v překladu Leo Pavláta a Karola Sidona (překlad hebrejských modliteb).[4]
  • Das Licht der Ewigkeit (Světlo věčnosti) (1935) (celým názvem Světlo věčnosti, úvod do židovské tradice) je sice kabalisticky pojato, ale jedná se o teoretický základ náboženské praxe a zejména interpretace pěti knih Mojžíšových (Hlas Tóry)[4]
  • La justice sociale en Israel (Sociální spravedlnost v Izraeli) (1947)
  • Rachel (o povinnostech židovských žen, 1951) + překlad do francouzštiny s komentáři Rashi Pentateuch (1957)
  • Hlas Tóry (1981)[4]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Zdroj[1] uvádí opačné pořadí studia: nejprve studoval na rabínském semináři Hidesheimer v Berlíně, kde v roce 1925 obdržel diplom rabína. V roce 1926 se stal doktorem filozofie na berlínské univerzitě.[1]
  2. S Fanny Frumet Goldberger (1906–1979),[6] měl Elie Munk dvě dcery: Amélie Munk (ta se provdala za Immanuel Jakobovits, který se stal vrchním rabínem Velké Británie a Commonwealthu) a Miriam Munk (ta se provdala za rabiho Abba Bronspiegel).[6]
  3. Pramen[1] tvrdí, že rabínem v Ansbachu v Bavorsku byl v letech 1927 až 1937.[1]
  4. Podle pramenů[8][6] to bylo dříve a sice po napadení Francie nacistickým Německem se přestěhovali v roce 1940 do Švýcarska.[8][6]
  5. Pramen[1] uvádí, že se v roce 1973 přestěhoval do New Yorku aby byl blízko u své rodiny.[1]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elie Munk na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m Eliyahu Samuel Munk (Narozen: 15. září 1900 - Paris ve Francii- zemřel: 5. června 1981 - New York (USA) ve věku 80 let) [online]. gw geneanet org [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. 
  2. a b c Munk Elie (1900-1981) francouzský rabín [online]. databáze autorit (Národní knihovna Česká republika) [cit. 2020-02-26]. Autoritní záznam NK ČR; Identifikační číslo: zmp2017939175; Vyhledávací ekvivalenty: Munk, Elias (1900-1981); Munk, Eli (1900-1981); Munk, Eliyahu (1900-1981); Munk, Elijahu (1900-1981); Oblast působení: talmud; židovská mystika; kabala; židovská etika; židovské modlitby. Dostupné online. 
  3. Jack Cohen. Major Philosophers of Jewish Prayer in the Twentieth Century. [s.l.]: Fordham Univ Press, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-8232-1957-5. S. 96. (anglicky) 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s SIDON, Karol. Vychází „Svět modliteb“ Elieho munka (Doslov k českému překladu knihy rabína Elie Munka „Svět modliteb“). Obecní noviny. 9. 2019, roč. 17, čís. 1, s. 6. 
  5. Translating One Classic After Another – For 40 Years: An Interview with Eliyahu Munk
  6. a b c d e f FRIEDLANDER, Albert. Amélie Jakobovits [née Munk] Lady Jakobovits (1928–2010) [online]. OUP [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Munk [online]. [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d Lady Jakobovits [online]. [cit. 2017-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat