Ráchel

biblická postava

Ráchel (hebrejsky רחל‎, doslova „ovce“) je druhá žena biblického patriarchy Jákoba a matka Josefa a Benjamína. Její příběh vypráví kniha Genesis.[8]

Ráchel
Collection Motais de Narbonne - Jacob et Rachel au puits (1720) - François Lemoyne (71).jpg
Narození1729 př. n. l.
Úmrtí1685 př. n. l. (ve věku 43–44 let)
Betlém
Místo pohřbeníRáchelin hrob
NárodnostHebrejci
Povoláníhomemaker
Nábož. vyznáníjahvismus
ChoťJákob[1]
DětiJosef[2]
Benjamín[3]
RodičeLában[4] a Adinah[5]
PříbuzníLea (sourozenec)
Manases[6] a Efraim[7] (vnoučata)
Funkceprorok (judaismus a islám)
Patriarchs
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O křestním jménu pojednává článek Ráchel (jméno).

Původ a sňatek s JákobemEditovat

Ráchel byla mladší dcerou Lábana, bratra Jákobovy matky Rebeky, a tedy Jákobova sestřenice. Poprvé ji potkal u studny, kde jako pastýřka napájela stádo. Když přišel do Lábanova domu, do Ráchel se zamiloval a zavázal se Lábanovi sloužit sedm let, aby mu Ráchel dal za ženu. Lában jej však obelstil a dal mu místo ní její starší sestru Leu. Ráchel pak dostal jako druhou ženu za dalších sedm let služby.

NeplodnostEditovat

Bůh způsobil plodnost nemilované Ley, ale Ráchel zůstávala bez dětí. Žárlivě to vyčítala Jákobovi a dala mu (podobně jako jeho babička Sára Abrahámovi) svou otrokyni Bilhu, aby jí porodila syny, které pojmenovala Dan a Neftali. Nakonec však Bůh Ráchel požehnal a porodila Jákobovi oba nejmladší syny.

Ráchelina smrt a její hrobEditovat

Ráchel zemřela na cestě při porodu nejmladšího Benjamína. Byla pohřbena na cestě do Efraty (Betléma) a Jákob nad jejím hrobem zbudoval pomník v podobě sloupu[9]. Místem pohřbení je podle staré tradice Ráchelin hrob v Betlémě, který je posvátným místem židů, křesťanů i muslimů. Je nad ním zbudována kamenná stavba s kupolí, v posledních letech je oddělena betonovou zdí palestinského check pointu. S ohledem na zmínku v knize Samuelově[10] existují ale i tradice a teorie o umístění jejího hrobu na území kmene Benjamín severně od Jeruzaléma.

Ráchelin pláčEditovat

Proroka Jeremjáš zmiňuje[11] Ráchelin nářek nad jejími syny (tj. potomky) odcházejícími do babylonského zajetí po dobytí Jeruzaléma a zboření Chrámu. Židovská tradice uvádí, že zásluhou Ráchel a její obětavosti a trpělivosti byl zmírněn boží soud nad židovským národem.[12].

Podle Matoušova evangelia je Ráchelin nářek předobrazem vraždění nevinných dětí, kterým se chtěl Herodes zbavit narozeného Ježíše.[13]

ReferenceEditovat

  1. Genesis.
  2. Genesis.
  3. Genesis.
  4. Genesis.
  5. Sefer haYashar. 1552.
  6. Genesis.
  7. Genesis.
  8. Gn 29, 6 – 33, 35 (Kral, ČEP)
  9. NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. 2. vyd. Praha: Kalich, 1956. Heslo Ráchel, s. 774. 
  10. 1S 10, 2 (Kral, ČEP)
  11. Jr 31, 15 (Kral, ČEP)
  12. Raši k Jr 31, 14 s odkazem na Midraš agada
  13. Mt 2, 18 (Kral, ČEP)

Externí odkazyEditovat