Šacharit
Šacharit (hebrejsky שחרית od slova שחר šachar, úsvit) neboli ranní modlitba je ranní židovská bohoslužba a zároveň nejdelší z bohoslužeb v judaismu. Podle tradice ji ustanovil Abrahám[1] a později byla ztotožněna s ranní každodenní obětí (tamid) v jeruzalémském Chrámu. Podle pozdější rabínské teze v Talmudu je každodenní oběť nahrazena právě touto modlitbou.[2]
Jednotlivé části ranní modlitbyEditovat
Šacharit pro všední dnyEditovat
- Ranní požehnání – birchot ha-šachar
- V této části, která není součástí samotné synagogální liturgie vzdává modlící se chválu Bohu za to, že jej probudil do dalšího dne jako svobodného a bohabojného člověka. Během této části si modlící se navazuje tfilin a obléká talit.
- Korbanot – oběti
- úryvky z Tóry a Talmudu popisující klíčové části chrámové liturgie.
- Psukej de-zimra
- Aramejsky „Verše písní“ – soubor žalmů a chvalozpěvů.
- Šema Jisra'el
- Vyznání víry, a příslušných požehnání.
- Amida
- Ústřední modlitba, skládající se z devatenácti požehnání.
- Tachanun
- Kajícná tichá modlitba, která se recituje ve dvou verzích a pouze o všedních dnech.
- Čtení z Tóry
- V pondělí a čtvrtek, vyvoláni jsou tři lidé.
- Ašrej
- Dosl. „Blaze těm“, žalm 145.
- Alejnu
- Chvalozpěv nazvaný podle úvodních slov „Nám přísluší chválit Pána všeho.“ Připojuje se žalm 20 a modlitba U-va le-Cijon.
- Závěr bohoslužby
- Žalm pro daný den v týdnu a další žalmy k různým příležitostem, chvalozpěv Ejn k-Elohejnu a čtení pasáží o přípravě kadidla.
Šacharit pro svátkyEditovat
O svátcích je šacharit delší, především pak část psukej de-zimra, během které se recitují další pasáže týkající se dne odpočinku nebo svátků. Delší je čtení z Tóry, ke kterému je vyvoláno čtyři (roš chodeš, chol ha-mo'ed) pět (svátky), šest (Jom kipur) nebo sedm lidí (šabat).
Na svátky se také nenavazují tfilin, věřící oblékají pouze talit. Výjimkou je Tiš'a be-av, kdy se na šacharit neobléká ani talit, ale obojí se obléká na mincha.
Čas ranní modlitbyEditovat
Čas pro šacharit se odvíjí od jádra bohoslužby, čtení Šema, jehož čas je stanoven v Mišně jako období od rozbřesku až do konce první čtvrtiny dne. Čas pro recitaci Amidy je vymezen východem slunce a jednou třetinou dne. Nejzazší termín pro dokončení ranní bohoslužby je poledne.
ReferenceEditovat
LiteraturaEditovat
- BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha: Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šacharit na Wikimedia Commons
Autoritní data  |
|
|---|