Otevřít hlavní menu
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Bejt din (hebrejsky: בית דין) je židovský náboženský soud. Zasedají v něm nejméně tři kvalifikované osoby, nejčastěji rabíni. V ortodoxních a ve většině případů i v konzervativních bejt dinech zasedají pouze muži. V reformních bejt dinech zasedají v některých případech také ženy. Bejt din rozhoduje ve věcech osobního stavu, tedy např. ve věcech konverze, rozvodu nebo osobních sporů mezi dvěma židy.

Původ instituceEditovat

Bejt din datuje svůj původ až do biblických dob – první bejt din (připomínající radu starších) měl na radu svého tchána Jitra ustanovit již Mojžíš. Dále ustanovení soudců nařizuje přikázání z Dt 16, 18 „A ustanovíš sobě soudce ve tvých branách“. Počet členů se různí, záleží na situaci a případu, ke kterému je bejt din svolán. Tyto případy podrobně vyjmenovává traktát Mišny Sanhedrin.

  • 3 členové (dnes standardně označovaný jako „Bejt din“) – řeší tzv dinej mamonot – tedy případy týkající se majetku, majetkové trestné činy a krádeže, poškození věci; dále ustanovování nového měsíce, smicha (rabínská ordinace) (tyto případy má podle některých učenců soudit pět soudců); zásnuby rozvody, chalica.
  • 23 členů (tzv. „malý Sanhedrin“) – řeší tzv. dinej nefašot – hrdelní tresty – bičování, trest smrti, případy, při nichž dojde k újmě na zdraví nebo na životě.
  • 71 členů (tzv. velký Sanhedrin) – zasedal v Chrámu a sloužil jako instituce nejvyššího soudu.

Počet členůEditovat

Soud musí mít vždy lichý počet členů, aby nikdy nedošlo k patové situaci k nevynesení rozsudku. Mišna vykládá důvod počtu členů takto:

Proč má velký (Sanhedrin) sedmdesát jedna (členů)? Neboť je řečeno: „Shromažď mi sedmdesát mužů z izraelských starších“ (Nu 11,16) - a nad nimi Mojžíš - to je dohromady sedmdesát jedna. ... A odkud máme, že malý (Sanhedrin) má mít dvacet tři (členů)? Neboť je řečeno: „Pospolitost rozhodne ... Tím pospolitost vyprostí...“ (Nu 35, 24-25) - pospolitost, jenž rozhoduje a pospolitost, jenž vyprostí - to je dvacet lidí. Odkud víme, že (jedna) pospolitost je deset? Neboť je řečeno: „Jak dlouho mám snášet tuto zlou pospolitost“ (Nu 14,27) bez Jozueho a Káleba (to je deset mužů). A na základě čeho přidáváme ještě tři? Logickou dedukcí z verše: „Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo“ (Ex 23,2). Z toho vyplývá, že musím být (s většinou), koná li dobro. A proč je tedy tamtéž řečeno: „Nebudeš vypovídat ve sporu s ohledem na většinu a převracet právo“? To znamená, že tvůj odsuzující rozsudek nebude jako tvůj rozsudek osvobozující, neboť na vynesení osvobozujícího rozsudku je zapotřebí většina jednoho hlasu, ale k vynesení rozsudku odsuzujícího většina dvou hlasů. A protože soud nemůže mít sudý počet členů, tedy přidali ještě jednoho a tak jich je dvacet tři. A jak velké musí být město, aby mohlo mít Sanhedrin? Sto dvacet obyvatel. Rabi Nechemja říká: Dvěstě třicet, aby na každého člena Sanhedrinu připadlo alespoň deset lidí.
— Sanhedrin 1, 6

Bejt din dnesEditovat

Dnešní bejt din sestává v naprosté většině ze tří rabínů a rozhoduje o následujících záležitostech:

  • Rozvod podle náboženských pravidel.
  • Hechšer, tedy udělení hechšeru potravinám, restauracím a jiným stravovacím zařízením.
  • Prozkoušení speciálních funkcí – šochet, mašgiach, mohel apod.
  • Konverze – alepsoň jeden ze členů bejt dinu se musí podrobněji věnovat problematice konvertitů.
  • Vynášení halachických rozhodnutí v rámci komunity

Instituce bejt dinuEditovat

av bejt din 
(hebrejsky: אב בית דין‎‎, dosl. „otec soudního dvora“, אב״ד), halachický expert, většinou nejrespektovanější člen soudního dvora. V dobách existence velkého Sanhedrinu byl Av bejt din místopředseda soudního dvora.
roš bejt din 
(hebrejsky: ראש בית דין‎‎, dosl. „hlava soudu“, רב״ד), předseda soudu. Někdy av bejt din a roš bejt din jsou jedna a tatáž osoba.
dajan 
(hebrejsky: דיין‎‎, soudce) člen soudního dvora.
chaver bejt din 
(hebrejsky: חבר בית דין‎‎ dosl. „přítel soudního dvora“), rádce a expert pracující pro soudní dvůr (v civilních soudech by měl status soudního experta), aniž by sám musel nutně být dajanem.

LiteraturaEditovat

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. 

Externí odkazyEditovat