Hřešihlavy

část obce Kladruby v okrese Rokycany

Hřešihlavy jsou vesnice, místní část obce Kladruby v okrese Rokycany. Leží třináct kilometrů severozápadně od Zbirohu, v oblasti přírodního parku Horní Berounka. Historicky šlo o převážně židovskou vesnici. V Hřešihlavech v současné době funguje hostinec. Dopravní spojení je špatné, do vesnice sporadicky dojíždí autobus z Radnic. V roce 2011 zde trvale žilo 17 obyvatel.[2]

Hřešihlavy
Kostel Všech svatých
Kostel Všech svatých
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Kladruby
Okres Rokycany
Kraj Plzeňský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 17 (2011)[1]
Katastrální území Hřešihlavy (3,73 km²)
Nadmořská výška 382 m n. m.
PSČ 338 08
Počet domů 42 (2011)[1]
Hřešihlavy
Hřešihlavy
Další údaje
Kód části obce 48976
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název vesnice je odvozen ze spojení ves hřešihlavů neboli hříšníků. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Hrzyessihlaw (1363), Hrziessyhlaw (1379), de Hrzessihlaw (1456), z Hřešihlav (1466), na Hřešihlavech (1603), ve vsi Hržessohlawech (1651), Ržessehlawy (1654), Ržeschohlaw (1788), Řešohlavy (1854, též Řešihlavy a Řešhlavy) a Řešihlavy (1916). Existují i lidové varianty Řešihlavy, Řešlavy a Hřešlavy.[3]

HistorieEditovat

 
Okénková pohlednice Hřešihlav z roku 1940
 
Okénková pohlednice Hřešihlav s pohledem na domy v židovské čtvrti
 
Epitaf na jednom z náhrobků na hrešihlavském židovském hřbitově uvadí název vesnice v v jidiš רעשילאיי‎‎ – Rešiloj
 
Horní část bývalé židovské ulice (ghetta), zvané Karlín, v Hřešihlavech. V domě čp. 3 byla koncem roku 2017 během rekonstrukce objevena předpokládaná rituální lázeň mikve.

První písemná zmínka pochází z roku 1363, kdy je zmiňován jakýsi Jan z Hřešihlav jakožto objednatel oltáře kostela dominikánů v Plzni. Z Hřešihlav údajně pocházel i Rous, purkrabí na Karlštejně v polovině 15. století. První doložitelná zmínka o obci samotné pochází z roku 1379, kdy jsou Hřešihlavy zmiňovány jakožto sídlo Řešihlavů z Hřešihlav, kteří zde pobývali až do 16. století. První zmínka o zdejší tvrzi je z roku 1648, v souvislosti s rodem Běšínů z Běšin. Roku 1734 získali Hřešihlavy Rummerskirchenové. Baron Ferdinand Maria s baronkou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou si zde nechali postavit zámek a také vystavět školu (ve které se nyní nachází místní hostinec). K panství patřil i dnes dávno zaniklý pivovar, sladovna, mlýn, ovčín, chmelnice a hospodářský dvůr, který se ještě částečně dochoval. Během druhé světové války byla v zámku ozdravovna Hitlerjugend. Po roce 1945 zámek i jeho hospodářský areál znárodněny, posléze využívány jednotným zemědělským družstvem a jeho nešetrným provozem téměř zcela zdevastován. V budově zámku byl v devadeátých letech 20. století depozitář Národního technického muzea.

Židovská komunitaEditovat

Židé v Hřešihlavech žili již od roku 1623, již roku 1680 je založena židovská obec (tj. druhá nejstarší v okrese Rokycany, ihned po Terešově). Na přelomu 18. a 19. století byly Hřešihlavy obec s nadpoloviční většinou židovského obyvatelstva v roce 1840 zde žilo více jak 30 židovských rodin, tj. 262 židovských obyvatel (51 % z celkového počtu obyvatel). Na několika epitafech náhrobků místního židovského hřbitova se dochoval i hebrejský/jidiš název Hřešihlav – רעשילאייRešiloj. Na přelomu 19. a 20. století okolo 10–15 židovských osob. Roku 1930 již není ve vsi veden žádný židovský obyvatel.

Židovská čtvrť – historicky zvaná Karlín[zdroj?] – vede silnicí z návsi východním směrem ke hřbitovu a dále dolů k řece Berounce. Před polovinou 19. století je doloženo 24 domů. Většina z nich, včetně školy, je přestavbě dochována.

První synagoga (nejspíš dřevěná) v Hřešihlavech doložena k roku 1680.[4] Druhá, postavená v první polovině 19. století, fungovala ještě v roce 1894. Zbořena na počátku 20. století. Pohřební bratrstvo „Chevra kadiša“ doloženo k roku 1821.[4]

 
Barokní a klasicistní náhrobky na židovském hřbitově v Hřešihlavech.

Židovská ulice kompletně zachována, původně židovské domy s bývalou židovskou náboženskou školou jsou taktéž dochovány a obývány. Ve sklepení či základech některého z domů lze také předpokládat výskyt židovské rituální lázně mikve, či její zbytky. Také zde údajně byl i košer hostinec zvaný U modré nudle.

Asi 500 metrů východně od vsi, asi 100 metrů za posledním vesnickým domem, z kopce po silnice směrem k Berounce, vpravo ve stráni, se nachází na rozloze 682 m² židovský hřbitov, svědčící o někdejší velikosti místní obce. Založen byl na počátku 19. století, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1821 a poslední pohřeb údajně z roku 1911. Dochováno celkem 55 náhrobků zejména klasicistního typu. Budova márnice a obvodové zdivo v dezolátním stavu, místy prakticky neexistuje. Ještě v šedesátých letech 20. století se o hřbitov staral místní starosta Wohlgemuth. Po roce 1989 v majetku Federace židovských obcí. Hřbitov je částečně udržován péčí Federace židovských obcí a v současnosti[kdy?] prochází postupnou obnovou. Je volně přístupný a občasně navštěvován členy židovské obce z ČR i ze zahraničí.

ZámekEditovat

Hřešihlavský zámek je patrová stavba čp. 1 pozdně barokního charakteru, s kratšími bočními křídly, mansardovou střechou a erbem nad vchodem.[5] Po stranách jednoduché brány. K objektu patří zámecký park a bývalé chlévy, které však byly zdevastovány jakožto objekty sloužící místnímu jednotnému zemědělskému družstvu. V současné době[kdy?] je zámek po zásadní rekonstrukcí.

Další památkyEditovat

Ve vesnici je barokní kostel Všech svatých, vystavěný v letech 1768 a 1769 s přilehlou farou. Dále barokní sousoší Statue Pieta z roku 1751, barokní socha svatého Vojtěcha (1751). Dále jsou v Hřešihlavech barokní zvonice, sluneční hodiny, bývalá hájovna a křesťanský hřbitov. Na kopci jižním směrem od obce, směrem na Svinnou, stávaly ještě v devadesátých letech 20. století dvě barokní užitkové stavby, tzv. Velký ovčín (opraven a dodnes dochován) a Malý ovčín (zbořeno po roku 1990). Lokalita se však historicky správně jmenuje Čumenda (patrně, že je odsud vidět do širokého okolí). Strmé svahy na pravém břehu řeky Berounky západně od Hřešihlav jsou od roku 1990 chráněny jako přírodní rezervace Třímanské skály. Dochovaly se zde reliktní borové porosty a skalní step na spilitovém podkladu.

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 255. 
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hřešihlavy, s. 773. 
  4. a b POLÁK, Jaroslav. Dějiny Židů v Rokycanech a okolí. [online]. [cit. 2018-08-12]. Dostupné online. 
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hřešihlavy – zámek, s. 100. 

Externí odkazyEditovat