Otevřít hlavní menu

Kdyně

město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji
Možná hledáte: Gdyně.

Kdyně (německy Neu Gedein, na některých mapách Neugedein[2]) je malé město v Plzeňském kraji. Včetně místních částí tu žije přibližně 5 200[1] obyvatel.

Kdyně
Pohled ze severu od Podzámčí
Pohled ze severu od Podzámčí
Znak obce Kdyně
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0321 553786
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Domažlice (CZ0321)
Obec s rozšířenou působností Domažlice
Pověřená obec Kdyně
Historická země Čechy
Katastrální výměra 28,73 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 5 169 (2019)[1]
Nadmořská výška 455 m n. m.
PSČ 345 06 až 345 10
Zákl. sídelní jednotky 11
Části obce 10
Katastrální území 8
Adresa městského úřadu Náměstí 1
34506 Kdyně
Starosta Oskar Hamrus
Oficiální web: www.kdyne.cz
E-mail: radnice@kdyne.cz
Kdyně
Kdyně
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Členění obceEditovat

Samotná Kdyně je rozdělena na dva historické celky Starou Kdyni a (Novou) Kdyni. Toto rozdělení vzniklo po vyhoření původní Staré Kdyně a vybudování obce od základů znovu. Dále jsou k městu počítány přilehlé vsi: Branišov, Dobříkov, Hluboká (včetně osady Vítovky), Modlín, Nové Chalupy, Podzámčí, Prapořiště, Smržovice a Starec.

HistorieEditovat

V těchto místech se poprvé připomíná sídliště k roku 1384; patřilo pánům z Rýzmberka. K roku 1508 se uvádí městečko, šlo však o pozdější Starou Kdyni, která v polovině 16. století vyhořela. K roku 1586 se připomíná dnešní Kdyně, která také patřila pánům z Rýzmberka, od roku 1697 hrabatům ze Stadionu a roku 1840 získala městská práva. V letech 1850–1949 zde sídlil okresní soud.

Od konce 17. století byla Kdyně panstvím rodiny Stadionů. Stala se významným střediskem textilního průmyslu, roku 1678 zde byla založena první textilní manufaktura v Čechách, která v polovině 18. století zaměstnávala 500 pracovníků a na 6000 domácích dělníků a byla tak největším zaměstnavatelem v západních Čechách.

  • V roce 1945 byla Kdyně osvobozena americkou armádou.
  • Kdyňské strojírny v 50.- 80. letech 20. století vyráběly textilní stroje. Zdejší zaměstnanec František Šlegl (1921-1979) zde vyvinul vlastní stroj pro šití netkané tapisérie, který si dal pod označením Arachné roku 1967 patentovat[3]. Tapisérie zhotovované touto strojní výrobou se nazývaly aradecor (oproti patentu z brněnské továrny Vlněna, kde se nazýval artprotis. Po zrušení továrny stroj získala výtvarnice Milada Hynková.

SportEditovat

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kdyni.

Kostel sv. MikulášeEditovat

Nejstarší zprávy se o kostelu pochází ze druhé poloviny 14. století. Z původní stavby jsou zachovány fragmenty v budově kostela a části kostelní zdi. V 18. století byly provedeny významné stavební úpravy, věž byla zvýšena a opatřena cibulovitou bání, loď prodloužena a stavba rozšířena. Ke kostelu neodmyslitelně patří nedaleko umístěná budova fary.

Kostel svatého Mikuláše byl vždy kostelem farním, filiálním kostelem byl kostel svatého Jiří v Koutě na Šumavě. Po reorganizaci Plzeňské diecéze v roce 2002 se Kdyně stala sloučenou farností, zahrnující i dřívější samostatné farnosti Loučim, Pocinovice a sv. Anna (Tannaberk).

Seznam farářů (od 2. poloviny 19. století):
Jméno Životopisná data Doba působení
P. Miroslav Kratochvíl *14. 1. 1948 (Dambořice). Vysvěcen v r. 1983 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Přeštice, Domažlice. 1. 7. 1988 - působí dosud - zároveň okrskovým vikářem (vikariát Domažlice)
P. Josef Nedoma *25. 9. 1920 (Dolany u Olomouce) - +1988 (Kdyně). Vysvěcen 1. července 1972. 1. 7. 1985 - 13. 3. 1988
P. Mons. Jindřich Suchánek *7. 1. 1923 (Vyškov) - +21. 1. 2009 (Mrákov). Vysvěcen 26. června 1949 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Počátky, Týn nad Vltavou, Myslív a Zavlekov; 1974 - 2009 Mrákov. 1. 9. 1984 - 30. 6. 1985 (zastupující v době nemoci P. Bohumila Marouše)
P. Bohumil Marouš *19.3. 1921 (Písek) - +4.10.1985 (Charitní domov Moravec). Vysvěcen 5.4.1945 v Praze. Dřívější působiště: od 1.9.1945 Kadov, Seč; od 1.8.1947 sv. Mouřenec, Hartmanice a Dobrá Voda; od 2.9.1949 do 9.5.1960 uvězněn (uranové doly), pak Pozemní stavby Písek; 6.7.1961-5.9.1965 znovu uvězněn; do 15.5.1968 Pozemní stavby Písek; od 15.5.1968 Dolní Lukavice, Řenče. 1. 5. 1974 - 31. 8. 1984
P. Josef Břicháček *8. 11. 1928 (Předbořice) - +10. 6. 2004 (Stará Boleslav). Vysvěcen 25.6.1967. Další působiště: 1967 – 1969 Pelhřimov, Veselá a Častrov (kaplan), 1969 - 1974 Kdyně, 1974 – 1990 Zavlekov, 1990 – 1999 Svatá Hora, 1999 - 2001 Pelhřimov, od 2001 Lomec. 1. 8. 1969 - 30. 4. 1974
P. Václav Roubal *25. 10. 1916 Chudenice, vysvěcen 14. 6. 1942 1. 9. 1959 - 31. 7. 1969
P. Antonín Šmelc +14. 2. 1961 Lukavice 1. 11. 1957 - 31. 8. 1959
P. Štefan Pataki 1. 1. 1953 - 31. 10. 1957
P. Jan Skala +30. 11. 1952 Kdyně 1. 8. 1928 - 30. 11. 1952
Mons. Josef Kavale 1. 7. 1904 - 29. 2. 1928
Václav Tůma 14. 11. 1887 - 10. 1. 1904
Antonín Heinz 14. 4. 1864 - 11. 6. 1887
Vincenc Bauer 8. 5. 1850 - 9. 12. 1863
Math. Pittner
Vojtěch Schimann

SynagogaEditovat

Nedaleko náměstí je umístěna zachovalá synagoga pocházející z druhé poloviny 19. století. Synagoga ve Kdyni byla vystavěna v novorománském slohu a je jednou z nejzachovalejších staveb svého druhu v Plzeňském kraji. Na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni ji prohlásilo Ministerstvo kultury za národní kulturní památku.

ZámečekEditovat

Nedaleko kdyňské fary se nachází budova Zámečku (takto nazýván od roku 1796), historické budovy postavené na místě bývalého panského dvora majitelů Rýzmberského panství. Od druhé poloviny 17. století se v budově střídali úředníci a statkáři. V roce 1903 byl objekt zakoupen Čeňkem Rendlem a přebudován na pension. V současné době je v budově umístěno pohostinství stejného jména.


Další památky města a v okolíEditovat

Na náměstí se nachází radnice z 19. století a secesní budova školy z roku 1893. V okolí Kdyně se nacházejí zříceniny hradů Rýzmberk a Nový Herštejn a zaniklý hrad Příkopy, nad Kdyní pak stojí rozhledna Koráb z 80. let 19. století

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kdyně na německé Wikipedii.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Staré mapy českých zemí
  3. [1]

LiteraturaEditovat

  • WENINGER, Václav. Kdyně. Kdyně: Konweg, 1998. 

Externí odkazyEditovat