Otevřít hlavní menu

Anna Marie Františka Toskánská

česká šlechtična, vévodkyně toskánská

Anna Marie Františka Terezie, princezna Sasko-Lauenburská, hraběnka z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánská (13. června 1672, Ostrov nad Ohří15. října 1741, Zákupy) patřila k nejvýznamnějším šlechtičnám barokního období v Českém království. Proslula svou zbožností, ale také luxusním životem a velmi nákladnou, přestavbou svých sídel.

Anna Marie Františka Toskánská
Anna Marie Františka Toskánská
Anna Marie Františka Toskánská
Narození 13. června 1672
Ostrov nad Ohří
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 15. října 1741 (ve věku 69 let)
Zákupy
České královstvíČeské království České království
Místo pohřbení Kostel svatého Fabiána a Šebestiána
Ocenění Řád hvězdového kříže
Manžel(ka) Philip William August (1690–1693)
Gian Gastone Medici (1697–1737)
Děti Marie Anna Karolína Neuburská
Rodiče Julius František Sasko-Lauenburský a Hedvika Falcko-Sulzbašská
Příbuzní Sybilla Marie Augusta Toskánská (sourozenec)
Klement František de Paula, Joseph Ferdinand Maria of Salern a Theresia Emanuela von Bayern (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PůvodEditovat

 
Osobní erb Anny Marie coby velkovévodkyně toskánské

Dcera Julia Františka vévody Sasko-Lauenburského[1] a Hedviky Marie Augusty von Pfalz-Sulzbach se narodila 13. června 1672 v Ostrově nad Ohří. Jejím rodičům, kteří po sobě zanechali pouze dva potomky doživší se dospělosti – Annu Marii Františku a její sestru Sybillu Marii Augustu, patřila různá území v západních, středních i severních Čechách, například byli vlastníky panství zákupského, ploskovického, hornopolického, buštěhradského, dále Ostrova nad Ohří, Svádova, Zvoleněvsi, Míkovic atd. Tento majetek byl po smrti Julia Františka v roce 1689 rozdělen mezi dvě dcery. Zatímco o tři roky mladší Sybille Marii Augustě připadne jen panství Ostrov nad Ohří, dědí starší sestra většinu statků, které její otec během svého úspěšného života nashromáždil, což z Anny Marie Františky činilo velmi atraktivní nevěstu.

První manželstvíEditovat

 
Budovy na předpolí zámku v Zákupech
 
Sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí v Zákupech

1. října 1690 se zasnoubila s Filipem Vilémem Augustem princem a falckrabětemNeuburgu, švagrem císaře Leopolda I., se kterým ji sezdal ještě během října téhož roku na lobkovickém zámkuRoudnici nad Labem tamní probošt Horneck. Novomanželé si za své sídlo zvolili zámek v Zákupech, který v té době byl právě upravován významným italským barokním architektem, působícím především v severních Čechách, Giuliem Broggiem, u něhož si zakázku objednal ještě předchozí majitel a otec Anny Marie Františky: Julius František. Z dnes dostupných informací můžeme soudit, že manželství bylo relativně šťastné, a že si manželé rozuměli i po stránce citové. Téměř na den přesně rok po svatbě se narodila jejich první dcera, Leopoldina Eleonora, která ale zemřela ještě v batolecím věku v roce 1693. Ve stejný rok se narodila druhá dcera, Marie Anna Karolína, která se dožila dospělosti, ale krátce po jejím narození zemřel její otec, ani ne pětadvacetiletý Filip Vilém August, manžel Anny Marie Františky, která se tak v jednadvaceti letech stala vdovou.

Druhé manželstvíEditovat

 
Toskánský palác v Praze, který Anna Marie Františka odkoupila rozestavěný od Thun-Hohenštejnův roce 1718 a nechala dostavět

Na naléhání svého švagra, císaře Leopolda I., se v Düsseldorfu roku 1697 znovu provdala, přestože byla původně rozhodnuta zůstat vdovou, a to za posledního mužského potomka velkovévodského toskánského rodu Medici, jehož jí zprostředkovali její bavorští příbuzní a sestra ženicha, Giana Gastona. Tento svazek byl uzavřen z politických důvodů, jeho cílem bylo přivést na svět mužského potomka, což naprosto selhalo. Manželé se shodovali ve vysokých nárocích na život v luxusu, ale měli rozdílné zájmy, manželka se Gastonovi jevila jako neforemně tlustá, závislá na nepatřičné vášni pro lov[2] a především Gaston byl homosexuál, který o manželské povinnosti neměl zájem[3],[4]. Život v Čechách bez vlastní společnosti ho po několika letech omrzel a roku 1708 se odstěhoval do Florencie, kde dožil roku 1737, aniž by s manželkou později setkal. Podle manželské smlouvy po něm ovdovělá Anna Marie Františka nic kromě titulu nedědila, avšak její statky nv Čechách tvořily dosti pevnou ekonomickou jednotku, která jí vynášela dostatečné prostředky na pokrytí obrovských výdajů na úpravy, rekonstrukce a rozšiřování jejích statků, jakož i podporu dvorského luxusu a duchovního života.

Zbytek životaEditovat

 
Zámek Ploskovice

Jak lze vyčíst z již zmíněného, většinu života věnovala velkovévodkyně zvelebování svých panství. Stavěla nové zámky, fary, kostely, zakoupila ostatky několika svatých (např. sv. Pavla, sv. Kristýny) z Říma do kostelů na svých državách. Dokonce roku 1718 koupila palác vystavěný hrabětem Thunem na pražském Hradčanském náměstí, dnešní Toskánský palác, sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR. Je také znám její vlídný vztah k sedlákům, hajným a dalším lidem, kteří měli podíl na správě jejích majetků. Ačkoliv milovala luxus a přepych, měla také sociální cítění a pravidelně navštěvovala své poddané, což u nich budilo respekt. V Zákupech žila 52 let, dala zde postavit roku 1708 sousoší Nejsvětější Trojice[5] a po ničivém krupobití v roce 1725 dala vybudovat zámecký rybník. Vévodkyně, v Zákupech nazývaná časem „Stará výsost“, měla na zámku 120 dvořanů, řemeslníků a služebníků, vydržovala si zde i stáj pro velbloudy.[6]

 
Kostel sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech, místo posledního odpočinku velkovévodkyně

Další smrt v rodině Annu Marii Františku velmi zasáhla, neboť to byla smrt její sestry Sybilly Marie Augusty v roce 1733, se kterou si byla velmi blízká. O pět let později, když zemřel manžel její dcery Marie Anny Karolíny Ferdinand, vévoda Bavorský, se její dcera přestěhovala zpět do Zákup, kde žila se svou matkou až do 15. října 1741, kdy Anna Marie Františka umírá.[6][7] Byla pohřbena pod sakristií děkanského kostela sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech, kde leží oděna do roucha celestýnek po boku svého prvního manžela. Většinu majetku dědila její dcera, další velkovévodkyní toskánskou se ovšem stala císařovna Marie Terezie.

PotomciEditovat

Z prvního manželství s Filipem Vilémem, falckrabětem z Neuburgu se velkovévodkyni narodila dne 30. ledna 1693 jediná dcera Marie Anna Karolína. Ta se roku 1719 provdala za Ferdinanda, vévodu bavorského z rodu Wittelsbachů, bratra Karla VII. Bavorského.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. Kapitola Od Bílé hory ke zrušení nevolnictví, s. 29. 
  2. http://madmonarchs.guusbeltman.nl/madmonarchs/giangastone/giangastone_bio.htm
  3. http://www.withinflorence.com/gian-gastone-homosexual-medici/
  4. Martin C. Putna, Křesťanství a homosexualita: pokusy o integraci. Torst Praha 2012
  5. ŠIMEK MGR, Jiří; RYDYGR ING, Zdeněk; KIRSCHNER, Bernard. Zákupy a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: Mgr Petr Prášil, 2010. ISBN 978-80-86914-01-5. S. 7. 
  6. a b Povídání o Zákupech, str. 29
  7. Zákupy a okolí, str. 7

LiteraturaEditovat

  • Johann Samuel Ersch, Johann Gottfried Gruber: Allgemeine Encyclopädie der Wissenschaften und Künste: in alphabetischer Folge von genannten Schriftstellern
  • Peter von Kobbe: Geschichte und Landesbeschreibung des Herzogthums Lauenburg
  • James Cleugh: Die Medici. Macht und Glanz einer europäischen Familie
  • Dominique Fernandez: Poslední z rodu Medici (čistě beletristické zpracování osudů Giovan Gastona Medicejského; Anna Marie tu vystupuje co by epizodní postava)

Externí odkazyEditovat