Julius Jindřich Sasko-Lauenburský

sasko-lauenburský vévoda

Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (německy Julius Heinrich von Sachsen-Lauenburg, 9. dubna 1586, Wolfenbüttel20. listopadu 1665, Praha) byl vévoda sasko-lauenburský, císařský vojevůdce, Askánec, vlastník řady panství včetně panství Zákupy.

Julius Jindřich Sasko-Lauenburský
sasko-lauenburský vévoda
Portrét
Doba vlády16561665
Narození9. dubna 1586
Wolfenbüttel
Úmrtí20. listopadu 1665 (79 let)
Praha
PředchůdceAugustus
NástupceFrantišek Erdmann
ManželkyAnna Východofríská
Alžběta Žofie Braniborská
Anna Magdalena z Lobkovic
PotomciFrantišek Erdmann Sasko-Lauenburský
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský
Františka Sasko-Lauenburská
Marie Benigna Sasko-Lauenburská
František Vilém Sasko-Lauenburský
Františka Alžběta Sasko-Lauenburská
Julius František Sasko-Lauenburský
RodAskánci
OtecFrantišek II. Sasko-Lauenburský
MatkaMarie Brunšvicko-Lüneburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Začátky v severních ČecháchEditovat

Do severních Čech se vévoda dostal roku 1617 před třicetiletou válkou. Získal zde některá panství (Ostrov, Kácov, Horní Police, Buštěhrad a další). Byl stoupencem Valdštejnovým, velel dvěma jeho plukům. Při tažení do Chebu byl zajat, byl vyšetřován v Českých Budějovicích, císařem Ferdinandem III. byl odsouzen k smrti, ale později dostal milost.[1] V Ostrově si nechal vybudovat rodovou Sasko-lauenburskou pohřební kapli, kde byl i pohřben.

Zákupský pánEditovat

Vyženil zákupské panství sňatkem s Annou Magdalénou rozenou z Lobkovic, vdovou po Zbyňku Novohradském z Kolovrat v roce 1632.[2] V době jeho panování čelil několikrát plenění saských (1634) a švédských (1639) vojsk,[3] roku 1658 povstání sedláků, nechal definitivně zrušit u zámku kostel svaté Marie.[4] V roce 1656 zdědil Sasko-lauenburské vévodství. Po jeho smrti v roce 1665 se majitelem celého zákupského panství stal jeho syn Julius František Sasko-Lauenburský, který zde žil a podržel si je 24 roků. Byl pochován v kapli svaté Anny v Ostrově.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Jan V. Sasko-Lauenburský
 
 
Magnus I. Sasko-Lauenburský
 
 
 
 
 
 
Dorota Braniborská
 
 
František I. Sasko-Lauenburský
 
 
 
 
 
 
Jindřich I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Pomořanská
 
 
František II. Sasko-Lauenburský
 
 
 
 
 
 
Albrecht III. Saský
 
 
Jindřich Zbožný
 
 
 
 
 
 
Zdenka Česká
 
 
Sibyla Saská
 
 
 
 
 
 
Magnus II. Meklenburský
 
 
Kateřina Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořansko-Wolgastská
 
'Julius Jindřich Sasko-Lauenburský'
 
 
 
 
 
Jindřich I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Jindřich V. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Kateřina Pomořanská
 
 
Julius Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Jindřich Württemberský
 
 
Marie Württemberská
 
 
 
 
 
 
Alžběta z Zweibrücken-Bitsch
 
 
Marie Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 
 
 
 
Jáchym I. Nestor Braniborský
 
 
Jáchym II. Hektor Braniborský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Dánská
 
 
Hedvika Braniborská
 
 
 
 
 
 
Zikmund I. Starý
 
 
Hedvika Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Barbora Zápolská
 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KVĚTOVÁ, Miroslava. Kronika českobudějovického měšťana Adriana Adalberta Battisty (1463-1656).: JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Filozofická fakulta, 2011.s.61
  2. Zákupy. www.zamek-zakupy.cz [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. 
  3. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. Kapitola Od Bílé hory ke zrušení nevolnictví, s. 29. 
  4. ŠIMEK, Jiří; RYDYGR, Zdeněk; KIRSCHNER, Bernard. Zákupy a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil, 2010. ISBN 978-80-86914-01-5. Kapitola Úvod, s. 8. 

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Augustus
  Sasko-lauenburský vévoda
Julius Jindřich
16561665
  Nástupce:
František Erdmann