Sasko-lauenburské vévodství

historický státní útvar

Sasko-lauenburské vévodství (německy Herzogtum Sachsen-Lauenburg), zkráceně Sasko-Lauenbursko (německy Sachsen-Lauenburg), běžně také jen Lauenbursko, bylo říšské vévodství existující v letech 12961803 a 18141876. Jeho tehdejší území je prakticky totožné s dnešním územím zemského okresu Vévodství lauenburské.

Sasko-lauenburské vévodství
Herzogtum Sachsen-Lauenburg
 Saské vévodství 12961803
18141876
Provincie Šlesvicko-Holštýnsko 
Zemský okres Vévodství lauenburské 
Zemský okres Land Hadeln 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Sasko-lauenburské vévodství v roce 1848
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská (12961806)
Německý spolekNěmecký spolek Německý spolek (18151866)
Severoněmecký spolekSeveroněmecký spolek Severoněmecký spolek (18671871)
Německá říšeNěmecká říše Německá říše (18711876)
Státní útvary a území
Předcházející
Saské vévodství Saské vévodství
Následující
Provincie Šlesvicko-Holštýnsko Provincie Šlesvicko-Holštýnsko
Zemský okres Vévodství lauenburské Zemský okres Vévodství lauenburské
Zemský okres Land Hadeln Zemský okres Land Hadeln

Historie

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Saské vévodství.

Roku 1180 poráží Jindřicha Lva císař Fridrich I. Barbarossa, který mu většinu držav zabavil a saské vévodství bylo rozděleno, čímž také de facto zaniklo. Bernhard, hrabě askánský, získal titul vévody a rodové državy, k nimž ještě získal Wittenbersko a Lauenbursko; arcibiskup kolínský pak Vestfálsko (jako vévodství); pomořanská knížata byla v roce 1181 povýšena na vévody; lankrabě durynský Heřman I. obdržel Saskou Falc (Saské falckrabství, založené Jindřichem I. Ptáčníkem); Lübeck byl v roce 1182 povýšen na říšské město; a Jindřichu Lvu zůstaly pouze část Engern a Ostfálsko (z těchto zemí pak vzniklo roku 1235 Brunšvicko)

 
Sasko-Lauenbursko okolo roku 1400

V roce 1260 zdědili Bernhardovi vnuci Johann I. a Albrecht II. jeho území, kterému vládli společně v nedílu. Roku 1296 si však území Albrecht II. a jeho tři synovci (synové zesnulého Johanna I.) rozdělili. Albrecht II. získal Sasko-Wittenbersko a synovci: Johann II., Erich I. a Albrecht III. Sasko-Lauenbursko jako nedíl (primogenitura, tedy vláda nejstaršího syna byla v Lauenbursku prosazena teprve r. 1619). Obě linie spolu soupeřily o zisk kurfiřtského hlasu, který byl v roce 1356 přiřčen císařem Karlem IV. Rudolfu I. (12971356), vévodovi sasko-wittenberskému.

Zatímco území Saska-Wittenberska se v průběhu staletí drasticky změnilo, vévodství Lauenburg zůstalo téměř beze změny až do ztráty nezávislosti v roce 1689, kdy bylo zděděno (a okupováno) knížaty brunšvicko-lüneburskými (od r. 1705 pak kurfiřty hannoverskými), kteří se později stali britskými králi. Vídeňským kongresem v roce 1815 bylo Lauenbursko uděleno nejprve králi pruskému a vzápětí vévodovi holštýnskému jako kompenzace za ztrátu Norska a ztrátu nároků na bývalé Švédské Pomořany s ostrovem Rujánou, které kongres dodatečně přiznal Prusku. Vévoda holštýnský byl zároveň králem dánským, takže v letech 1815 až 1864 bylo Lauenbursko pod dánskou nadvládou.

Konec samostatnosti

editovat

V německo-dánské válce roku 1864 Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovaly proti Dánsku, které chtělo oddělit jím ovládané Holštýnsko a Lauenbursko od Německého spolku a začlenit do Dánska (dánský král byl v rámci personální unie také vévodou Šlesvicka a Holštýnska (a Lauenburska), ale Holštýnsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnějšího Šlesvicka členem Německého spolku). V této válce bylo Dánsko poraženo, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským kondominiem, Holštýnsko získalo Rakousko a Lauenbursko s titulem vévodství Prusko (vévodou se stal pruský král Vilém I.).

Po krátké období bylo vévodství v rámci pruské koruny ještě nezávislým subjektem, ale v roce 1876 bylo začleněno jako zemský okres Vévodství lauenburské do pruské provincie Šlesvicka Holštýnska.

Bývalá území mimo dnešní zemský okres Vévodství lauenburské

editovat

Vedle územní jádro v moderním zemském okrese Vévodství lauenburské, náležela v různých dobách k vévodství i jiná území, nacházející se převážně jižně od řeky Labe:

Symbolika

editovat
 
Vlajka z 19. století

Vévodové lauenburští

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam lauenburských vévodů.

Askánci (lauenburská větev)

editovat
 
Znak vévody z roku 1605

Glücksburkové (linie Oldeburků)

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat