František I. Sasko-Lauenburský
František I. Sasko-Lauenburský (Francis I. Duke of Saxe-Lauenburg)[1], narodil se okolo roku 1510, zemřel 15. března 1581 v Buxtehude (město poblíž Hamburku). Byl synem Magnuse I. Sasko-Lauenburského (1. červen 1470 – 1. srpen 1543) a Kateřiny Brunšvicko-Wolfenbüttelské (1488–29. června 1563).
| František I. | |
|---|---|
| kníže | |
 | |
| Úplné jméno | František I. Sasko-Lauenburský |
| Narození | 1510 |
| Úmrtí | 19. březen 1581 Buxtehude |
| Pohřben | Sasko |
| Předchůdce | Magnus I. Sasko-Lauenburský |
| Magnus II. Sasko-Lauenburský | |
| Manželka | Sibyla Saská |
| Rod | Sasko-lauenburští Askánci |
| Dynastie | Askánci |
| Otec | Magnus I. Sasko-Lauenburský |
| Matka | Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
František I. převzal do správy velmi zadlužené Sasko-Lauenburské vévodství. Zastavil většinu svých panství. V roce 1550, aby posílil svůj vliv, zvolil svého sedmiletého syna Magnuse II. za nového knížecího biskupa v sousedním Ratibořském knížectví (Ratzeburg, město v Německu), toto však kapitulní vikáři odmítli.
Silně zadlužený a bez vyhlídek na dobré vztahy s knížecím biskupem Františkem I. vyplenil v roce 1552 Ratibořskou katedrálu (Ratzeburg Cathedral). V roce 1558 si podmanil biskupský klášter Bridgettine v Marienwohlde poblíž Möllnu, ten rovněž vyplenil a zcela zničil, poddané přinutil k přísaze věrnosti, také k placení desátek. Těžil dřevo v církevních lesích, které dále prodával.
V roce 1571 odstoupil ve prospěch svého syna Magnuse II., který slíbil, že vykoupí zadlužené vévodství, za peníze, které získal jako švédský vojenský velitel a sňatkem se švédskou princeznou Žofii Gustavsdotter Vasou (29. říjen 1547 – 17. březen 1611), dcerou Gustava I. Vasy. Soudní spor o část majetku (Burgundské vévodství) vyvolal konflikt mezi Magnusem II., jeho otcem Františkem I. a bratry Františkem II., Mořicem.
V roce 1573 František I. převzal vládu nad majetkem, Magnus II. uprchl do Švédska. V roce 1574 si Magnus II. najal vojsko, aby získal zpět svůj majetek. František II. vojenský velitel v císařských službách vévody Adolfa Holštýnsko-Gottorpského, (plukovník Dolního saského okruhu, Kreisobrist) pomohl Františkovi I. porazit Magnuse II. Odměnou za to bylo odstoupení panství Steinhorst. František II. pomohl svému otci i v druhém pokusu Magnuse II. svrhnout svého otce, a to v roce 1578. Za to František I. jmenoval svého syna Františka II. viceguvernérem.
V roce 1581, těsně před svou smrtí a po konzultacích se svým synem knížetem-biskupem Jindřichem a císařem Rudolfem II., jmenoval svým nástupcem svého třetího syna – Františka II., kterého považoval za svého jediného schopného nástupce.
Manželství editovat
Dne 8. února 1540 se v Drážďanech oženil se Sibylou Saskou, z dynastie Wettinů. Z tohoto manželství se narodili:
- Albrecht (1542–1544)
- Dorota (11. březen 1543, Lüneburg – 5. duben 1586, Herzberg am Harz), provdaná za Wolfganga knížete Brunšvicko-Grubenhagenského
- Magnus II. (1543 – 14. květen 1603, Ratzeburg), kníže saský z Lauenburgu
- Uršula (1545 – 22. říjen 1553, Schernebeck), provdaná za Jindřicha knížete Brunšvicko-Dannenberského,
- František II. (1547–1619), kníže saský Lauenburgu
- Kateřina Sidonie (1548–1550, Ratzeburg–1594, Gýmeš, Uhry), provdána za Václava III. Adama Těšínského v roce 1567, podruhé provdána za Imericha III. Forgáče v roce 1586
- Jindřich (1. listopadu 1550 – 22. duben 1585, Vörde), byl znám jako Jindřich III. kníže-biskup v Brémách (1567–1585) a jako Jindřich II. kníže-biskup z Osnabrücku (1574–1585) a Jindřich I. kníže-biskup na Paderbornu (1577–1585), byl ženatý s Annou von Broich (známá také jako von Betzdorf)
- Mořic (1551–1612), v roce 1581 se oženil s Kateřinou von Spörck, manželství bylo rozvedeno v roce 1582
- Frederik (1554–1586, Kolín), kanovník v katedrále v Kolíně a v Brémách (katedrála St. Petri)
Nemanželské děti s Elsou Rautenstein:
Šlechtický titul editovat
Vévoda Sasko-Lauenburský.
Galerie editovat
-
Sibyla Saská (okolo roku 1530)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ WINTER, Calvert J.; GARRIDO, Pablo. Biografía de la cueca. Books Abroad. 1944, roč. 18, čís. 4, s. 377. Dostupné online [cit. 2019-02-11]. ISSN 0006-7431. DOI 10.2307/40084870.
Literatura editovat
Bornefeld, Cordula: "Die Herzöge von Sachsen-Lauenburg", in: Die Fürsten des Landes: Herzöge und Grafen von Schleswig, Holstein und Lauenburg [De slevigske hertuger; German], Carsten Porskrog Rasmussen (ed.) on behalf of the Gesellschaft für Schleswig-Holsteinische Geschichte, Neumünster: Wachholtz, 2008, pp. 373–389, here p. 379-380-381. ISBN 978-3-529-02606-5
Externí odkazy editovat
MIROSLAV, Marek. GENEALOGY.EU: House of Ascania [online]. Genealogy.EU. Dostupné online. (first page of a series)
