Rudolfinum

	Rudolfinum
	Novorenesanční budova Rudolfina se sochou Antonína Dvořáka
Účel stavby
	koncertní síň, galerie
Základní informace
Sloh	novorenesance
Architekti	Josef Zítek a Josef Schulz
Výstavba	1876–1881
Přestavba	1990–1992
Stavebník	Česká spořitelna
Pojmenováno po	Rudolf Habsbursko-Lotrinský
Poloha
Adresa	Alšovo nábřeží 79/12; Praha 1, Staré Město; 110 00 Praha 1, Česko
Ulice	Alšovo nábřeží, 17. listopadu, Na rejdišti a Náměstí Jana Palacha
Souřadnice	50°5′23,22″ s. š., 14°24′55,3″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	11733/1-55 (PkMISSezObr)
Web	www.rudolfinum.cz
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolfinum je novorenesanční budova na náměstí Jana Palacha při pravém břehu řeky Vltavy na Starém Městě v Praze. V její Dvořákově síni se pořádají významné koncerty, např. v rámci Pražského jara. Budova Rudolfina patří České filharmonii, která zde má zároveň své hlavní sídlo.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Období československého státu
- 1.2 Současnost
2 Galerie
3 Reference
4 Externí odkazy

HistorieEditovat

Byla vystavěna v letech 1876–1881 a slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 jako víceúčelové kulturní zařízení s koncertní síní a výstavními sály. Rudolfinum nechala postavit u příležitosti 50. výročí svého založení Česká spořitelna, která požádala následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Rudolfa, aby stavba byla pojmenována po něm.^[1] Bylo pro ni vybráno místo na východním břehu Vltavy zvané Rejdiště.

Na stavbu budovy byla vypsána veřejná soutěž a následně byla výstavba svěřena architektům Josefu Zítkovi a Josefu Schulzovi, kteří ji dokončili v roce 1881. Stavba dostala jméno po korunním princi Rudolfovi.

Roku 1884 byla zřízena koncertní síň, dnes pojmenovaná Dvořákova síň. V zadním traktu se nachází menší koncertní sály, Sukova síň, Kubelíkova síň a respirium.

Období československého státuEditovat

Po vzniku Československa byla budova označována jako Dům umělců. Budova byla několikrát upravována, v meziválečném období dokonce pro potřeby československého Národního shromáždění (autorem přestavby byl Rudolf Kříženecký). To zde zasedalo od roku 1919 do 1939. V roce 1920, 1927 a 1934 zde byl zvolen prezidentem Republiky československé Tomáš Garrigue Masaryk. V ose dnešní Dvořákovy síně stála pod varhany mramorová socha prezidenta Masaryka od Jana Štursy, která je nyní umístěna v Rothmayerově sále před vchodem do Španělského sálu na Pražském hradě.

V poválečném období byla budova sídlem Hudební fakulty Akademie múzických umění a České filharmonie. Její poslední kompletní rekonstrukce proběhla v letech 1990–1992.