Tento článek je o německé automobilce. O hudebním albu Syda Barretta pojednává článek Opel (album).

Adam Opel AG (Opel) je výrobce automobilů se sídlem v německém Rüsselsheimu, ve spolkové zemi Hesensko. Vozy Opel navrhuje, vyrábí a prodává v Evropě, Asii, Africe a Jižní Americe. Výrobní závody má v Německu (Rüsselsheim, Eisenach, Kaiserslautern), Rakousku (Aspern), Maďarsku (Szentgotthard), Polsku (Gliwice, Tychy), Spojeném království (Ellesmere Port, Luton) a Španělsku (Figueruelas). Ve Spojeném království se automobily Opel prodávají pod značkou Vauxhall Motors. Za doby příslušnosti pod koncern General Motors byly prodávány pod značkou Buick ve Spojených státech, Kanadě, Mexiku a Číně a značkou Holden v Austrálii a na Novém Zélandu.

Adam Opel AG
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaAG
Datum založení1862
ZakladatelAdam Opel
SídloRüsselsheim am Main, Německo
Adresa sídlaRüsselsheim, Německo
Souřadnice sídla
Klíčoví lidéKarl Friedrich Stracke
Charakteristika firmy
Oblast činnostistrojírenský
Produktyautomobily
Zaměstnanci35 428 (2013)
MajitelStellantis
DivizeOpel Performance Center
Dceřiné společnostiVauxhall Motors
Opel Eisenach
Opel Performance Center
Opel Special Vehicles
Identifikátory
Oficiální webwww.opel.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atributy značkyEditovat

Po automobilce Peugeot je Opel druhou nejstarší značkou vyrábějící silniční dopravní prostředky. Vozy Opel byly vesměs spolehlivé, dobře ovladatelné, prostorné, pohodlné, cenově dostupné a módního stylu. I přes těžká období bývaly nejprodávanější na německém trhu. Až do sedmdesátých let byl Opel tvrdý konkurent Mercedes-Benz. Postupem času opouštěl vyšší třídy, ale v nejkupovanějších si zachovával vysokou prodejnost. Po Americké hypoteční krizi 2007 a pádu prodejů se zvažovalo, že skončí výroba, nebo dojde k odprodeji. Zákazníci pozbyli jistoty záručního servisu a odcházeli ke konkurenci. Opel je lákal zpět cenou a propadl se do hlubokých ztrát. Byl odkoupen Groupe PSA s pověstně nepostačující francouzskou kvalitou, které se za propadu přiblížil. Zvyšuje ji, aby modely na francouzských základech opět prodávala německá kvalita a solidní životnost. Evropa je však tvrdý trh, zákazníci jsou sice věrní, ale rozvážní.

Dávná historieEditovat

 
šicí stroj Opel
 
jízdní kolo Opel
 
první vůz Opel-Lutzmann
 
Opel 4/8 HP Doktorwagen, 1909
 
Opel 4 PS "rosnička", 1924
 
Opel Olympia, 1935
 
Kapitän, 1939
 
Olympia Rekord CarAVan, 1953
 
Olympia Rekord, 1958
 
Kadett, 1962
 
Kadett, 1965
 
Rekord, 1966
 
Admiral 1. generace KAD, 1964
 
Admiral 2. generace KAD, 1969
 
Diplomat, prodloužená verze, 1973
 
Senator, 1978
 
Kadett, 1979
 
Kadett, 1984
 
Astra, 1994
 
Astra, 2016
 
Corsa, 1982
 
Corsa, 2014
 
Corsa, 2019

Adam Opel (1837–1895) po zkušenostech ve Francii založil v hesenském Rüsselsheimu v roce 1862 dílnu na výrobu šicích strojů. Po svatbě s dcerou hostinského, který vyhrál značnou sumu v loterii, si v roce 1868 na šicí stroje otevřel továrnu. Jejich odbyt stoupal už pro zvyšující se militarizaci a potřebu uniforem. Po návratu nejstaršího syna z Anglie, který si přivezl jízdní kolo, začal v roce 1884 také s jejich výrobou. Všech pět synů pana Opla šířilo vítězstvími v závodech jejich slávu, což z něj učinilo jednoho z největších výrobců jízdních kol v Německu. V roce 1898 vyrobil téměř 25 000 šicích strojů a 15 000 jízdních kol. Po smrti otce v roce 1895 synové přesvědčili matku k zahájení výroby automobilů, tehdy značně nejisté. I pan Opel očekával, že automobily budou pouhou výstředností bohatých. V lednu 1899 koupili podnik Friedricha Lutzmanna, který se zranil při automobilovém závodě a za krize v původním podnikání začali montovat v Rüsselsheimu automobily Opel-Lutzmann s kočárovými karoseriemijednoválcovými motory vzadu. V roce 1901 doplnili výrobu motocykly. Když byli na automobilové výstavě v Paříži odmítnuti Renaultem, začali v roce 1902 montovat vozy jiného francouzského, tehdy velmi úspěšného, výrobce Darracq s dvouválci pro německý a rakouský trh. Jejich produkce pod názvem Opel-Darracq rychle stoupala, ostatní německé vozy byly zastaralé koncepce. V roce 1902 začal Opel s výrobou modelu 10/12 HP, prvním podle vlastního návrhu. V roce 1907 se stal ziskem třetího místa v automobilové soutěži v pohoří Taunus jako výrobce nejlepšího německého vozu dodavatelem císařského dvora.

Přelomový modelEditovat

Přelomovým modelem se stal v roce 1909 Opel 4/8 HP, přezdívaný "Doktorwagen". Automobilka ho nabízela coby robustní a naprosto spolehlivé auto pro doktory, zvěrolékaře a právníky. Vůz si oblíbili zejména veterináři a venkovští lékaři, protože se díky velké světlé výšce hodil k jízdám za pacienty po špatných cestách. Díky typu 4/8 HP se Opel stal největším výrobcem automobilů v Německu. Konkurence začínala na pětinásobku ceny. Po rozsáhlém požáru továrny v roce 1911, která provozy na výrobu automobilů poškodila jen mírně, přestal Opel s výrobou šicích strojů, která se přestávala vyplácet. Modernizovaná továrna byla otevřena k 50. výročí vzniku společnosti v roce 1912. Během 1. světové války Opel licenčně vyráběl letecké motory Argus a BMW. Rodině vynesl její přínos císařství šlechtický přídomek "von".

Za německé hyperinflace byl Opel největším výrobcem jízdních kol na světě. Druhorozený z bratrů Wilhelm, který před světovou válkou pobýval v USA, investoval prostředky získané exportem vozů do nákupu potřebných technologií a Opel začal roku 1924 vyrábět otevřený dvousedadlový vůz 4 PS "Laubfrosch (rosnička)" s karoserií jedině zelené barvy jako první německý automobil na montážní lince. Prodejní cena, odpovídající na začátku ostatním vozům, klesla do roku 1931 na polovinu i díky strmě rostoucí poptávce. Opel v Německu zpřístupnil automobilovou dopravu jakožto způsob cestování lidem všech tříd. Díky úspěchu "rosničky" byl v roce 1928 se 44 % podílem největším výrobcem v Německu. Rosnička velmi připomínala Citroën Type C, ale Citroën se práv u německých soudů nedomohl.

Majetkem General MotorsEditovat

Koncern GM v době Velké hospodářské krize odkoupil Opel jako perspektivního masového výrobce v Evropě. První obětí fúze byl majestátní Opel Regent s řadovým osmiválcem objemu šesti litrů. Fritz von Opel sice s kupé Regent zvítězil na okruhu AVUS, ale za něj se dalo koupit deset "rosniček". Namísto podobné malosériové produkce byly zavedeny moderní výrobní metody a zahájen intenzivní vývoj nových modelů s celokovovou samonosnou karoserií.

V roce 1935 představil Opel lety na palubě vzducholodi Hindenburg model Olympia, který současně propagoval berlínské olympijské hry. Byl prvním německým automobilem se samonosnou karoserií, který se vyráběl ve velkých sériích. Bezkonkurenčně využil vnitřní prostor. Výrobu jednostopých vozidel prodal Opel v roce 1936 NSU a začal vyrábět malý rodinný Kadett coby svůj "lidový vůz", který v roce 1938 dosáhl 59% podíl německého trhu této třídy. V roce 1937 začal Opel vyrábět luxusní šestiválcové modely Admiral objemu 3,6 litru a Super 6 2,5 litru, obdobné modelu Chevrolet Master a postavené také konzervativně na podvozkovém rámu. Byly schopné jet dlouhodobě na plný výkon po vznikajících německých dálnicích. Opel byl v roce 1937 největší výrobce automobilů v Evropě. V roce 1938 začal vyrábět model Kapitän se samonosnou karoserií jako náhradu modelu Super 6. Měl jeho motor a přestože byl prostornější, dosahoval vyšší rychlosti. Velký úspěch ale slavil až v poválečném Německu. V roce 1940 Opel přerušil kvůli 2. světové válce výrobu osobních vozů a vyráběl jen nákladní, motory Sd.Kfz. 2 a vojenské vybavení.

Poválečná létaEditovat

Pobočný závod v Brandenburgu, vybudovaný pro výrobu modelu Kadett, byl spojeneckým bombardováním skoro zničen. Poškozenou výrobní linku si i s některými techniky v rámci poválečných reparací odvezl Sovětský svaz a začal na ní vyrábět Kadett coby Moskvič 400.

Koncern GM napřed nevěděl, co s také skoro zničenými továrnami Opel pod vojenskou správou na západě. Opravovaly se v nich poškozené vozy. Rekonstrukce továrny v Rüsselsheimu trvala až do konce roku 1947, kdy z ní vyjel první poválečný Opel Olympia a začal se vyrábět taktéž mírně upravený Kapitän coby první německý poválečný šestiválec. Nejprve se prodával výhradně okupační správě, většinu kupců tvořili američtí vojáci. Doplňkově Opel vyráběl chladničky. Poválečná kupní síla umožnila běžným Němcům leda malá vozítka s motocyklovými motory[1]. Marshallův plán ale brzy pomohl jejímu rychlému růstu. Koncem 40. let byl Kapitän největším osobním automobilem v Německu. Byl symbolem úspěchu a dobře se prodával. Každý druhý se vyvezl.

Německý hospodářský zázrakEditovat

Začátkem roku 1953 začal Opel vyrábět nový Olympia Rekord s pontonovou karoserií a chromovanou maskou, který byl jako všechny poválečné modely inspirován americkým stylem. Dobře se prodával a stál na počátku poválečného zázraku. Ve své kategorii byl jedním z nejpozoruhodnějších a přitom nejdostupnějších vozů. Verze Olympia Rekord CarAVan kombinující dopravu nákladu a/nebo pasažérů, byla zcela něčím novým. Zadní sedadla šla sklopit a elegantní vůz se změnil na dodávku s velkou užitnou hodnotou a ekonomickým provozem. Opel přitáhl pozornost a zvýšil prodej. V roce 1953 začal vyrábět také novou generaci modelu Kapitän s pontonovou karoserií a původním motorem s mírně vyšším výkonem. Dočasně v Německu zaujala třetí místo v prodejnosti za vozy Volkswagen Brouk a Olympia Rekord. Jako symbol prosperity dosáhla masivního rozšíření mezi představenstva firem a vedoucí pracovníky, ale také živnostníkyobchodníky. Úspěšná byla i celosvětově – na export šly občas přes 2/3 produkce a Kapitän se stal nejprodávanějším šestiválcem Evropy. V roce 1958 začal Opel vyrábět Kapitän s americky panoramatickým čelním a zadním sklem, které ale příliš omezilo vstup do vozu evropských rozměrů. Nelíbil se a špatně se prodával. Po roce byl nahrazen modelem s upravenou karoserií, ale především novým motorem 2,6 litru, který se stal posledním modelem Opel, co v prodejích šestiválců v Německu překonal Mercedes-Benz.

V roce 1957 začal Opel vyrábět následníka Olympia Rekord delší téměř o 20 cm. Zaujal i vedení GM a jako první Opel se prodával v USA, v síti Buick. Následovaly jeho každoroční drobné, v Americe obvyklé, kosmetické úpravy. Prodával se pod různými názvy: se sníženým zdvihovým objemem coby Opel Olympia, změněným roku 1959 na Opel 1200 při současném vypuštění slova Olympia z názvu standardního modelu. V roce 1960 začal Opel vyrábět Rekord druhé generace s mírně upravenou karoserií bez panoramatických oken, slušnou čtvrtinu jako Caravan, obzvláště oblíbenou u řemeslníků. V roce 1963 Rekord třetí generace podobný modelu Chevrolet Nova. V roce 1965 začal Opel vyrábět čtvrtou generaci modelu Rekord, která se zvenčí lišila jen detaily. Opel vyráběl Rekord úspěšně v dalších čtyřech generacích v letech 1966–1972, 1971–1977, 1977–1982 a 1982–1986. Rekord s prodlouženou kapotou a šestiválcovými motory začal Opel vyrábět v roce 1967 coby vysoce výkonný model Commodore a pokračoval v dalších dvou generacích v letech 1972–1977 a 1978–1982, poslední s přední maskou typu Senator. Ke konci výroby se Commodore nabízel i jako kombi označené Voyage s produkcí pár tisíc.

Návrat do nižších řadEditovat

Jak rostla poválečná ekonomika, klesal prodej malých vozítek ve prospěch opravdových aut. Opel začal v roce 1962 v nově postavené rozlehlé továrně v Bochumi vyrábět moderní dvoudveřový Kadett, aby konkuroval zvyšujícím se prodejům VW Brouk (vznikajícím pod vedením bývalého ředitele Opel, který představil předválečný Kadett). Nový Kadett byl módnější, prostornější, rychlejší a dynamičtější i levnější a hospodárnější než Brouk. V roce 1963 začal Opel nabízet Kadett i coby Caravan a dosáhl skoro produkce 50 % všech německých kombi. Téměř každý čtvrtý z této generace Kadett byl Caravan. V roce 1965 Kadett povyrostl, nabízel pět skutečných míst, a Opel jeho mírně upravenou luxusnější verzi prodával pod jménem Olympia.

Na německém trhu měl Opel 20 % podíl a snažil se zbavit pověsti výrobce, jehož vozy řídí postarší pánové. V roce 1965 představil koncept a od roku 1968 začal montovat sportovní dvoumístné kupé Opel GT s motorem, některými podvozkovými skupinami a konstrukčními prvky aktuálního modelu Kadett. Připomínalo zmenšenou Chevrolet Corvette C3. Přestalo se prodávat v roce 1973 po převzetí výrobce karosérií konkurentem a změnami bezpečnostních předpisů. V letech 1972 a 1973 Opel díky získanému věhlasu výrobně překonal VW zápolící s vozy se zastaralou koncepcí.

Opel vyráběl Kadett velmi úspěšně v dalších třech generacích v letech 1973–1979, 1979–1984 a 1984–1991, poslední dvě po ropném šokupohonem předních kol. V roce 1975 rozšířil nabídku o hatchback Kadett City s praktickým přístupem do zavazadlového prostoru, který byl menší, ale vhodnější do města. Šlo o upravený Vauxhall Viva. Nastupující trend hatchbacků ovlivnil většinu modelů Opel. V 80. letech tvořil Kadett 60 % veškeré výroby Opel. V roce 1991 byl nahrazen modelem světovějšího jména Astra, který koncern GM představil coby svůj globální automobil na pěti kontinentech. Až do roku 2000 byl na druhém místě za modelem VW Golf v prodejích v Německu. Ve verzi Caravan byl mezi roky 1993–2000 nejprodávanějším evropským kombi všech tříd. Až 40 % výroby činil Caravan. Generačně se model Astra vyráběl v letech 1991–2000, 1998–2005, 2004–2010, 2009–2015. V roce 2004 se model Astra znatelně zvětšil a vyráběl se se dvěma rozvory. Sedan a kombi se délkou 4,5 metry výrazně odklonily od 4 metrů kompaktní třídy a odpovídajícím způsobem nabídly velkorysý vnitřní prostor. Zřetelně se lišily i pětidveřové, a úpravou zádě opticky zmenšené třídveřové verze shodné délky. Hlavního konkurenta, VW Golf, však ani tato generace, i přes zajímavější cenu, prodejně nepřekonala. Stanovila však opět nové měřítko. Poslední generaci Astra, kterou Opel vyrábí od roku 2015, chce v roce 2021, 30. let od pojmenování modelu "hvězda" latinsky, nahradit novou na platformě PSA.

V roce 1970 začal Opel vyrábět kupé Manta coby konkurenta Ford Capri a model Ascona na stejném základě, který se měl původně stát novou generací typu Kadett. Nakonec se představil jako zcela nová řada a zaplnil mezeru mezi Kadettem a Rekordem. Kupé Manta druhé generace, vyráběné od roku 1975, narostlo o 16 cm a nabídlo pohodlné svezení čtyřem dospělým. V roce 1989 ho nahradilo kupé Calibra na základech nového modelu Vectra. Výrobu sportovního kupé Calibra, které bylo nejprodávanější ve své třídě, Opel ukončil roku 1997. Druhou generaci modelu Ascona Opel vyráběl v letech 1975–81, třetí s pohonem předních kol, která s téměř nezměněnými vnějšími rozměry nabídla lepší využití prostoru, v letech 1981–88. Nahradil ji modelem Vectra vyráběným ve třech generacích v letech 1988–1995, 1995–2002 a 2002–2008, který byl roku 1991 v Německu prodejně na čtvrtém místě.

Luxusní třídaEditovat

Zvyšující se prodej luxusních vozů vedl Opel k nabídce prvních luxusních modelů od druhé světové války. Od roku 1964 na základě modelu Kapitän výrazně větších rozměrů vyráběl trojici KAD - Kapitän, Admiral a Diplomat amerického stylu, která se lišila použitými motory a výbavou. Poskytovala až šest pohodlných míst ve dvou řadách. Admiral byl luxusní Kapitän a Diplomat přidal masově vyráběné, a proto nepříliš nákladné, osmiválce "do V" Chevrolet 4,6 litru namířené proti šestiválcům Mercedes-Benz. Leč kupci luxusní třídy ztráceli zájem o nabídku automobilky vyrábějící lidové vozy a dodávky.

V roce 1969 začal Opel vyrábět druhou generaci KAD s mírně zmenšenou, evropštěji tvarovanou karoserií, která zřetelněji odlišila modely - luxusnější dvojice měla standardně tehdy velmi populární vinylovou střechu. Model Diplomat měl světlomety orientované na výšku a prodával se i šestiválci, aby zvýšil odbyt KAD. Opticky připomínal Mercedes-Benz W 108. Měl nejmodernější hnací nápravu DeDion a vybaven šestiválcem 2,8 litru v testu časopisu "Auto, Motor und Sport" roku 1970 porazil vozy Mercedes-Benz 280 SE, BMW 2800, Jaguar XJ6 a Fiat 130. Model Kapitän přestal Opel vyrábět v roce 1970, neboť drasticky klesl prodej. Zotavily se konkurenční BMWAudi. Milovníci jízdy volili první, prostoru a pohodlí za nízkou cenu druhou s nenákladným pohonem předních kol, prospěšným i vnitřnímu prostoru. V roce 1973 začal Opel nabízet model Diplomat s osmiválcem "do V" 5,4 litru také prodloužený o 15 cm. Od počátku 70. let však došlo ke značnému zdražení benzínu vrcholící ropným šokem. Nárůst cen ropy vedl k velké hospodářské recesi. Zákazníci hledali nenákladná vozidla. Zbylí konzervativní zákazníci luxusní třídy americky vypadající vozy Opel, ať jakkoli dobré, příliš nevyhledávali. O 30% nižší cena spíše snižovala potřebu reprezentovat. Ukončením výroby modelu Admiral v roce 1976 a Diplomat v roce 1977 přestal Opel vyrábět modely luxusní třídy, při malých prodejích nevýhodné.

Důsledky zdražení ropyEditovat

Neúspěch trojice KAD přiměl Opel neoživit tradiční název Kapitän. Od roku 1978 vyráběl prodloužením a úpravou modelu Rekord, oproti kterému měl i vlečené nápravy, šestiválcový model vyšší střední třídy Senator a z něj vycházející kupé Monza. Na rozdíl od pohledného luxusního kupé s výklopným zadním oknem, které mělo sedanu nalákat kupce, ale nebyl Senator, mající postačovat coby nejvyšší model, moc úspěšný. Prodeji nepřispěl ani v roce 1979 ropný šok. Roku 1987 začal Opel pouhou úpravou vzhledu modelu Omega vyrábět druhou generaci Senator. Výrobu kupé Monza ukončil bez náhrady. V roce 1992 ukončil Opel bez náhrady i výrobu modelu Senator a nejvýše nabízeným zůstal typ Omega. Omega byl poslední Opel s klasickou koncepcí pohonu. Po něm GM Europe začal prodávat v Evropě modely Cadillac, ovšem stejně neúspěšně jako pro Evropu přejmenované modely Daewoo na Chevrolet. Neúspěch byl připsán značce Opel.

Model Omega začal Opel vyrábět coby náhradu modelu Rekord v roce 1986. Radikální změny podvozku zajišťující vynikající jízdní vlastnosti a světově nejnižší odpor vzduchu chtěly nové jméno. Zhruba třetina jeho produkce připadla na Caravan. V roce 1989 začal Opel do modelu Omega Caravan 24V montovat řadový šestiválec objemu 3 litry a nabízel tak nejrychlejší sériově vyráběné kombi na světě. Druhou generaci Omega, která se vyráběla od roku 1994, nahradila v roce 2003 jen výrazně zvětšená nová Vectra. Čerstvá Vectra Caravan s ještě prodlouženým rozvorem měla ve střední třídě bezkonkurenční nákladový prostor. Na jejím základě vznikl svérázný mohutný hatchback vyšší střední třídy Signum se dvěma samostatnými nastavitelnými sedadly vzadu, nebo třetím nouzovým ze sklopených opěrek loktů. Rozvorem a výbavou byl nad modelem Vectra. Měl spoustu místa vzadu, ale malý zavazadlový prostor, který se dal zvětšit posunem sedadel, ovšem u vozu vydávaného za nástupce Omega šlo o nevhodnou komplikovanost. Přes velký prostor a dobré jízdní vlastnosti prodeje všech rychle klesly. Po ztrátě reputace je v roce 2008 nahradil model Insignia takřka stejné délky jako poslední Senator, ale o 22 cm přesahující vyřazovaný model Vectra a o 18 cm Signum. V roce 2009 Opel uvedl model Insignia coby kombi, ale pracovní jméno Caravan změnil směrem k životnímu stylu na Sports Tourer. Kupoval se ale jako vždy pro bezkonkurenční objem nákladu. Model Insignia Opel od roku 2017 vyrábí v druhé generaci. Časté přejmenovávání modelů stojí Opel úsilí rozšířit nové jméno mezi zákazníky. Konkurenční VW těží po dekády z neměněných jmen modelů a marketingově vytváří legendy, kterými jezdí druhá i třetí generace řidičů. U neúspěšných modelů je ale výhodnější změnit jméno. Opel odvážným designem některých modelů ztratil i část zákazníků, která odešla ke konzervativnější konkurenci.

V roce 1982 začal Opel vyrábět malý model Corsa s pohonem předních kol, který vyvinul po ropném šoku 1973. Dlouhodobě je nejprodávanějším malým vozem v Německu. Okolo 60 % kupujících jsou ženy. Ve výrobě Opel pokračoval dalšími generacemi v letech 1993–2000, 2000–2006, 2006–2014, 2014–2019 a od roku 2019 na podvozkových skupinách Groupe PSA. Čtvrtá generace výrazně větších rozměrů, postavená na společné platformě GM a Fiat, dorostla v roce 2006 na délku poslední generaci Kadett z let 1984–1991. Obdobně modelu Astra se i u ní výrazně lišily pětidveřové, a úpravou zádě opticky zmenšené třídveřové verze.

Znovusjednocení NěmeckaEditovat

Po znovusjednocení Německa začal Opel v továrně Wartburg montovat model Vectra. Lačnost východních Němců po kvalitních a levných vozech mu na německém trhu zajistila stále 15 % podíl. V roce 2006 poprvé klesl pod 10 %. K asijské se přidala "západním" kapitálem převzatá konkurence "východního bloku", kvalitně nabízející mnohem více "hodně auta za málo peněz", než mohly západní továrny. V roce 2018 měl Opel v Německu jen 6,6 % trhu.

U příležitosti 150. výročí představil Opel v roce 2012 model Adam, který začal vyrábět ve zrekonstruované továrně Wartburg. Jeho už tak nákladná výroba byla ale dávána do souvislosti s poklesem prodeje modelu Corsa. V roce 2019 skončila bez náhrady.

V roce 1994 začal Opel vyrábět snadno ovladatelné kupé Tigra na základech modelu Corsa, které ale nedosáhlo jeho kvalit. Výrobu ukončil v roce 2001. V roce 2004 začal Opel v módní vlně kupé-kabrioletu s nabídkou Tigra TwinTop s pevnou skládací střechou a ukončil ji v roce 2009. V roce 2006 Opel pevnou skládací střechu nabídl i u čtyřmístných kabrioletů Astra TwinTop. V roce 2012 začal nabízet kabriolet Astra s klasicky stahovanou střechou pod samostatným jménem Opel Cascada. V roce 2001 začal Opel vyrábět sportovní kupé Speedster, dvojče Lotus Elise. Výrobu ukončil v roce 2005. V roce 2007 začal vyrábět sportovní kupé GT coby náhradu za puristický Speedster. Vůz s pohonem zadních kol se vyráběl v USA a zaujal ovladatelností i poměrem cena/výkon. Jeho výrobu Opel skončil v roce 2009.

V roce 1996 začal Opel vyrábět rozměrné MPV Sintra obdobné minidodávkám GM. V roce 1999 jeho výrobu nahradil kompaktním MPV Zafira na základech modelu Astra. Okamžitě zaujalo vedoucí postavení jako první kompaktní německá dodávka. Díky zadním sedačkám, které šlo zcela zasunout do podlahy, bylo velmi oblíbeným rodinným vozem. Druhá generace Zafira let 2005–2014 byla výrazně větší s velkorysým prostorem. Dřívější vedoucí postavení, které převzal VW Touran, ovšem zpět nezískala. Generaci let 2011–2019 Opel prodával coby Zafira Tourer. Model Zafira Life nabízený od roku 2019 je odvozeninou modelů Peugeot Traveller, Citroën Spacetourer a Toyota ProAce Verso. Micro MPV Opel Agila nabízené od roku 2000 poskytlo dostatek prostoru při délce 3,5 m. Bylo shodné se Suzuki Wagon R+. Druhá generace delší o 20 cm ho nahradila v roce 2007 coby dvojče Suzuki Splash. Modely Agila nahradil v letech 2015–2019 Opel Karl, což byl Chevrolet Spark, který měl pod novým jménem spolu s celou řadou cenově orientovaných modelů získat v Evropě ztracené pozice. Mini MPV Meriva začal Opel vyrábět od roku 2003 na základech modelu Corsa. Zasunutí zadních sedadel do podlahy přineslo mezi minivany vysokou prodejnost. Mezi roky 2010–2017 vyráběl Opel podstatně větší a přizpůsobivější druhou generaci. Od roku 2017 ji nahradil Crossland X, vyráběný na základech Citroën C3 Aircross. V roce 2021 se z označení Crossland vytratilo pro crossover bez pohonu 4x4 matoucí X.

V roce 1991 začal Opel prodávat terénní model Frontera, což byl přejmenovaný Isuzu Rodeo. Druhou generaci v letech 1998–2004. V letech 1992–1999 Opel prodávat i větší terénní Monterey, což byl přejmenovaný Isuzu Trooper. Jejich prodej byl nevalný, patřily ale mezi první evropská SUV. V roce 1996 začal Opel vyrábět SUV Antara a v roce 2010 jeho náhradu Grandland X. V roce 2012 malé SUV Mokka, jehož modernizaci od roku 2016 nazval Mokka X. Výroba modelu Mokka X skončila v červnu 2019. Nástupce těchto v Evropě velmi oblíbených modelů představil Opel koncem roku 2020 na platformě PSA jako malý crossover Mokka bez přídomku X s novou jednotící čelní maskou "Opel Vizor" ve stylu kupé Manta a nabízí jej také jako elektromobil.

V roce 2011 začal Opel vyrábět hybridní model Ampera, který byl shodný se sesterským modelem Chevrolet Volt. Tímto plug-in hybridem dal najevo, že je po krizi stále naživu a připraven na budoucnost. V roce 2017 ho nahradil elektromobil Ampera-e, shodný s modelem Chevrolet Bolt.

Majetkem Groupe PSAEditovat

V roce 2009 se koncern GM dostal na pokraj bankrotu, a proto se německá vláda dohodla na převzetí Opelu s konzorciem kanadsko-rakouského výrobce autodílů Magna International, ruské banky Sberbankruského výrobce nákladních aut GAZ. Nakonec však automobilka prodána nebyla a zůstala majetkem GM. Dne 29. února 2012 Opel oficiálně oznámil vytvoření velké aliance s PSA, v jehož rámci se GM stal v PSA druhým největším akcionářem.[2]

V březnu 2017 francouzská Groupe PSA oznámila dosažení dohody s GM o odkoupení Opelu a jeho dceřiné společnosti Vauxhall. Změna vlastníka v hodnotě € 2,2bn byla dokončena v srpnu 2017. PSA se po VW stala druhým největším výrobcem automobilů v Evropě.[3] V lednu 2021 vznikla sloučením Groupe PSA s Fiat Chrysler Automobiles skupina Stellantis. Opel v ní bude, oproti francouzskému šarmu konzervativní automobilky Peugeot a inovativní Citroën s prémiovou DS a italské sportovnosti Fiat s menšími levnějšími modely i celou řadou sportovních značek a prémiovými Alfa Romeo a historicky inovativní Lancia, stavět na německé robustnosti a houževnatosti za využití stejných modulárních platforem s odlišným nastavením podvozku, aniž by si navzájem konkurovaly, obdobně značkám koncernu VW.

Nákladní automobilyEditovat

 
Blitz 3t
 
Blitz 1,75 t, 1951
 
Blitz 1,9 t, 1960
 
Blitz 1,7–2,4 t, 1966

Výrobu nákladních automobilů zahájil Opel v roce 1909. Jeho lehká nákladní vozidla měla v roce 1910 užitečné zatížení 1½ t a v roce 1911, kdy po rozsáhlém požáru továrny začal vyrábět požární vozidla, 3½ t. Nákladní vozidla Opel vyráběl také pro armádu. Během 1. světové války i s užitečným zatížením 4½ t. Po okupaci francouzskými jednotkami v prosinci 1918 musela být výroba nákladních vozidel dočasně zastavena. Poté Opel pokračoval ve výrobě nákladních vozidel v malém počtu. Za německé hyperinflace v roce 1923 musela být výroba nákladních vozidel zcela zastavena. Teprve v roce 1927 znovu začal stavět malé nákladní automobily coby tzv. "Schnellastwagen" (expresní vozy) s užitečným zatížením až 2½ t. Velkých prodejů dosáhla nová řada nákladních vozidel s jednou až dvěma a půl tunami užitečného zatížení z konce roku 1930, jejíž název Blitz (blesk, záblesk, třpyt), slovně vyjadřující i nový znak automobilky, byl vhodný do panující velké konkurence. Vyráběla se v mnoha variantách. Od roku 1935 v nové továrně v Brandenburgu hlavně coby středně těžký nákladní vůz s užitečným zatížením 3 tuny pro Wehrmacht pod vojenským označením Kfz.305. V letech 1944–1949 v licenci také společností Daimler-Benz.

V roce 1946 začal Opel pod vojenskou správou vyrábět Blitz coby vůbec první poválečný model.

Blitz druhé generace s užitečným zatížením 1,75 tuny vyráběl Opel od roku 1951, třetí s užitečným zatížením 1,9 tuny jej nahradila od roku 1960, čtvrtá s užitečným zatížením od 1,7 do 2,4 tuny od roku 1966 do 1975. Nástupu moderně řešených modelů Ford Transit se konzervativní Opel nepřizpůsobil. Mezi roky 1973–1987 pod označením Bedford Blitz nabízel lehký dodávkový Bedford CF od Vauxhall Motors v Anglii.

Modely Rekord Caravan vyráběl Opel i coby dvoumístné dodávky s plechovými okny vzadu.

Mezi roky 1986–1993 vyráběl Opel pick-up Combo založený na modelu Kadett. Combo vyráběné mezi roky 1993–2001 vycházelo z modelu Corsa, podobně jako další generace mezi roky 2001–2011. Mezi roky 2011–2018 prodával Opel model Combo založený na modelu Fiat Doblò II vyráběném v Turecku. Model Combo vyráběný od roku 2018 je založen na platformě Peugeot Partner a Citroën Berlingo.

Mezi roky 1991–2001 vyráběl Opel model Campo, pick-up na platformě Isuzu Faster TF.

Malou dodávku Vivaro vyráběl Opel ve dvou generacích v letech 2001–2014 a 2014–2019. Vznikla ze spolupráce se společnostmi Renault-Nissan a je konstrukčně identická s modely Renault Trafic a Nissan Primastar. Třetí generace, kterou Opel vyrábí od roku 2019, je založená na vozech Peugeot Expert, Citroën Jumpy a Toyota Proace.

Mezi roky 1997–2000 Opel vyráběl model Arena, postarší Renault Trafic s drobnými úpravami. Mezi roky 1998–2009 model Movano vyvinutý společností Renault a vyráběný také jako Renault Master a Nissan Interstar. Druhá generace byla vyrábena v letech 2010–2019. Od roku 2019 vyrábí Opel třetí generaci coby Movano Cargo.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Lloyd LP 400, 1953 [Auta5P ID:22127 CZ]. auta5p.eu [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  2. GM and Peugeot announce alliance [online]. BBC [cit. 2017-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PSA targets Opel turnaround as GM exits Europe. Reuters. 2017-03-06. Dostupné online [cit. 2017-03-25]. 

Externí odkazyEditovat