Tento článek je o německé automobilce. O hudebním albu Syda Barretta pojednává článek Opel (album).

Adam Opel AG (Opel) je výrobce automobilů se sídlem v německém Rüsselsheimu, ve spolkové zemi Hesensko. Vozy Opel navrhuje, vyrábí a prodává v Evropě, Asii, Africe a Jižní Americe. Výrobní závody má v Německu (Rüsselsheim, Eisenach, Kaiserslautern), Rakousku (Aspern), Maďarsku (Szentgotthard), Polsku (Gliwice, Tychy), Spojeném království (Ellesmere Port, Luton) a Španělsku (Figueruelas). Ve Spojeném království se automobily Opel prodávají pod značkou Vauxhall Motors. Po dobu příslušnosti ke koncernu General Motors (s určitým přesahem) byly prodávány také pod značkou Buick ve Spojených státech, Kanadě, Mexiku a Číně a značkou Holden v Austrálii a na Novém Zélandu.

Adam Opel AG
Logo
Logo
Základní údaje
Právní forma AG
Datum založení 1862
Zakladatel Adam Opel
Sídlo Rüsselsheim am Main, Německo
Adresa sídla Rüsselsheim, Německo
Souřadnice sídla
Klíčoví lidé Karl Friedrich Stracke
Charakteristika firmy
Oblast činnosti strojírenský
Produkty automobily
Zaměstnanci 35 428 (2013)
Majitel Stellantis
Divize Opel Performance Center
Dceřiné společnosti Vauxhall Motors
Opel Eisenach
Opel Performance Center
Opel Special Vehicles
Identifikátory
Oficiální web www.opel.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.
jízdní kolo Opel
Opel-Lutzmann
Opel 4/8 HP Doktorwagen, 1909
Opel 4 PS "Laubfrosch", 1924
Opel Olympia, 1935
Olympia Rekord CarAVan, 1953
Opel Olympia Rekord, 1957
Opel Rekord, 1968
Admiral z 1. generace KAD, 1964

Opel si velmi dlouho držel vysokou prodejnost i přes těžká období. Vozy Opel byly prostorné, pohodlné a za přijatelnou cenu. Jistou dobu se jednalo o nejprodávanější značku na německém trhu a i dostupnější alternativu vozům Mercedes-Benz. Postupem času Opel opouštěl vyšší třídy, ale v nejkupovanějších si zachoval vysoké prodeje. Po prudkém pádu prodejů následujícím Americkou hypoteční krizi 2007 se uvažovalo, že skončí výroba, nebo dojde k prodeji. Zákazníci pozbyli jistoty záručního servisu, a proto odcházeli ke konkurenci. Opel, který je lákal zpět cenou, se propadl do hlubokých ztrát a byl odkoupen Groupe PSA s pověstně nepostačující francouzskou kvalitou, jíž se Opel během propadu přiblížil. Zvyšuje ji, aby jeho modely na francouzských konstrukcích znovu prodávala německá kvalita.

HistorieEditovat

Adam Opel (1837–1895) založil po zkušenostech ve Francii v hesenském Rüsselsheimu v roce 1862 dílnu na výrobu šicích strojů. Po svatbě s dcerou hostinského, který vyhrál značnou sumu v loterii, si otevřel továrnu. Po návratu nejstaršího syna z Anglie, který si přivezl jízdní kolo, začal v roce 1884 také s jejich výrobou. Vítězstvími v závodech šířilo jejich slávu všech pět synů Adama Opla, což z něj učinilo jednoho z největších výrobců jízdních kol v Německu. V roce 1898 vyrobil téměř 25 000 šicích strojů a 15 000 jízdních kol. Po smrti otce v roce 1895 přesvědčili synové matku k zahájení výroby automobilů, tehdy značně nejisté. I jejich otec očekával, že automobil bude pouhou výstředností pro bohaté. V lednu 1899 koupili Oplové podnik Friedricha Lutzmanna, který se zranil při automobilovém závodě a za krize v jejich původním podnikání začali v Rüsselsheimu montovat automobily Opel-Lutzmann s kočárovými karoseriemijednoválci vzadu. V roce 1901 doplnili výrobní program motocykly. Když byli na automobilové výstavě v Paříži odmítnuti Renaultem, začali v roce 1902 montovat vozy jiného francouzského, tehdy velmi úspěšného, výrobce Darracq s dvouválci pro německý a rakouský trh. Jejich produkce pod názvem Opel-Darracq rychle stoupala, ostatní německé vozy byly zastaralé koncepce. V roce 1902 začal Opel s výrobou modelu 10/12 HP, prvním podle vlastního návrhu.

Přelomový modelEditovat

Přelomovým modelem se stal v roce 1909 Opel 4/8 HP, přezdívaný "Doktorwagen". Automobilka ho nabízela jako robustní a naprosto spolehlivé auto pro doktory, zvěrolékaře a právníky. Vůz si oblíbili zejména venkovští lékaři, protože se hodil k jízdám za pacienty po špatných cestách. Díky typu 4/8 HP se Opel stal největším výrobcem automobilů v Německu. Konkurence začínala na pětinásobku ceny. Po rozsáhlém požáru továrny v roce 1911 přestal Opel s výrobou šicích strojů, která se přestávala vyplácet. Během 1. světové války vyráběl Opel v licenci letecké motory.

Opel se stal prvním německým výrobcem automobilů zhotovených na montážní lince. Druhorozený z bratrů, Wilhelm, který již před první světovou válkou pobýval v USA, prostředky získané exportem vozů investoval počátkem 20. let 20. století do nákupu potřebných amerických technologií. Za německé hyperinflace se Opel stal největším výrobcem jízdních kol na světě, ale od roku 1924 vyráběl na montážní lince nový otevřený dvousedadlový vůz 4 PS s názvem "Laubfrosch" (Rosnička) a karoserií jedině zelené barvy. Jeho prodejní cena, odpovídající na začátku ostatním vozům Opel, klesla do roku 1931 na polovinu i díky strmě rostoucí poptávce. Opel v Německu zpřístupnil automobilovou dopravu jako způsob cestování lidem všech tříd. Také díky úspěchu Rosničky byl Opel v roce 1928 s podílem 44 % všech vyrobených vozidel největším výrobcem v Německu. Rosnička velmi připomínala Citroën Type C, ale Citroën se svých práv u německých soudů nedomohl.

Ve vlastnictví General MotorsEditovat

V době Velké hospodářské krize koncern General Motors odkoupil Opel jako perspektivního evropského masového výrobce. Zavedl moderní výrobní metody a Opel zahájil intenzivní vývoj nových modelů s celokovovou samonosnou karoserií. V konstrukci vozidel zůstal Opel nezávislý.

V roce 1935 začal Opel vyrábět model Olympia, který poukázal na chystané olympijské hry v Německu následující rok. Byl prvním německým automobilem se samonosnou karoserií, který se vyráběl ve velkých sériích. Výrobu jízdních kol prodal Opel v roce 1936 firmě NSU a plně se soustředil na silniční vozidla. V roce 1936 začal Opel vyrábět malý rodinný model Kadett. V roce 1937 luxusní modely Admiral s šestiválcem objemu 3,6 litru a Super 6 s šestiválcem 2,5 litru, obdobné modelu Chevrolet Master a postavené konzervativně na podvozkovém rámu. Byly schopné jet dlouhodobě na plný výkon po nově vznikajících německých dálnicích. Opel byl v roce 1937 největší výrobce automobilů v Evropě. V roce 1938 začal Opel vyrábět model Kapitän se samonosnou karoserií jako náhradu za model Super 6. Měl jeho motor, byl prostornější, ale dosahoval vyšší rychlosti. V roce 1940 Opel kvůli Druhé světové válce přerušil výrobu osobních vozů a vyráběl nákladní vozy, motory Sd.Kfz. 2 a vojenské vybavení.

Pobočný závod v Brandenburgu, postavený na výrobu modelu Kadett, byl spojeneckým bombardováním skoro zničen. Poškozenou výrobní linku si i s některými techniky v rámci poválečných reparací odvezl Sovětský svaz a začal vyrábět model Moskvič 400.

General Motors dlouho nevěděl, co s také skoro zničenými továrnami Opel pod vojenskou správou na západě. Opravovaly se v nich poškozené vozy. Rekonstrukce továrny v Rüsselsheimu trvala až do konce roku 1947, kdy v ní byl vyroben první poválečný Opel Olympia. Doplňkově Opel vyráběl chladničky. Poválečná kupní síla umožnila běžným Němcům nanejvýš malé vozy s motocyklovými motory[1]. Marshallův plán ale brzy pomohl jejímu růstu.

Německý hospodářský zázrakEditovat

Začátkem roku 1953 začal Opel vyrábět nově zkonstruovaný model Olympia Rekord s pontonovou karoserií a chromovanou maskou, který byl, jako všechny poválečné modely značky, inspirován americkým stylem. Dobře se prodával a stál na počátku poválečného zázraku firmy. Ve své kategorii byl jedním z nejpozoruhodnějších a přitom nejdostupnějších aut. Jeho verze Olympia Rekord CarAVan, praktické rodinné kombi, bylo něco zcela nového. Opel díky ní přitáhl pozornost a zvýšil prodej. V roce 1953 Opel začal vyrábět také novou generaci modelu Kapitän.

V roce 1957 začal Opel vyrábět model střední třídy Rekord, následníka Olympia Rekord. Jako první Opel se prodával v USA v prodejní síti značky Buick. V roce 1960 Opel začal vyrábět Rekord druhé generace s mírně upravenou karoserií předchůdce. V roce 1963 Rekord třetí generace s přepracovanou karoserií obdobnou modelu Chevrolet Nova. V roce 1965 začal Opel vyrábět čtvrtou generaci modelu Rekord, která se zvenčí lišila detaily. Opel vyráběl Rekord úspěšně ještě v dalších čtyřech generacích v časových úsecích 1966–1972, 1971–1977, 1977–1982 a 1982–1986. Model Rekord s prodlouženou kapotou a šestiválcovými motory začal Opel vyrábět v roce 1967 jako rychlý model Commodore a pokračoval ve dvou dalších generacích v časových úsecích 1972–1977 a v letech 1978–1982, poslední s přední částí modelu Senator.

V roce 1958 začal Opel vyrábět nově zkonstruovaný model Kapitän, hned následující rok dostal mnohem modernější karoserii. Výroba skončila roku 1963. Byl posledním modelem, který v registracích šestiválců překonal Mercedes-Benz.

V roce 1962 začal Opel v rychle postavené obrovské továrně v Bochumi vyrábět nově zkonstruovaný model Kadett, aby konkuroval velmi prodávanému malému vozu Volkswagen Typ 1 "Brouk". Opel vyráběl Kadett úspěšně ve čtyřech dalších generacích v časových úsecích 1965–1973, 1973–1979, 1979–1984 a 1984–1991, poslední dvě po ropném šokupohonem předních kol. Nahradil ho modelem Astra generačně vyráběným v úsecích 1991–2000, 1998–2005, 2004–2010, 2009–2015. Jeho poslední generaci, kterou vyrábí od roku 2015, chce Opel v roce 2021 nahradin novou na platformě PSA.

V době silně posilující ekonomiky a zvyšující se prodejnosti luxusnějších verzí začal Opel v roce 1964 vyrábět trojici velkých modelů shodné konstrukce Kapitän, Admiral a Diplomat (KAD), které se lišily použitými motory a výbavou. Model Diplomat s osmiválcem Chevrolet "do V" konkuroval luxusním vozům Mercedes-Benz.

Na německém trhu měl Opel 20 % podíl a snažil se zbavit pověsti výrobce, jehož vozy řídí jen postarší pánové. V roce 1965 představil koncept, a od roku 1968 začal montovat sportovní kupé Opel GT se motorem, některými podvozkovými skupinami a konstrukčními prvky modelu Kadett B. Kupé připomínalo zmenšenou Chevrolet Corvette C3. Přestalo se vyrábět v roce 1973 kvůli převzetí výrobce karosérií konkurencí a změnami předpisů.

 
Kapitän z 2. generace KAD, 1969
 
Diplomat z 2. generace KAD, 1969
 
Opel Senator,1978
 
Opel Corsa, 1982
 
Opel Corsa, 2019
 
Opel Kadett, 1962
 
Opel Kadett, 1984
 
Opel Astra, 1994
 
Opel Astra, 2016
 
Opel Blitz 3t
 
Opel Blitz 1,75t, 1951
 
Opel Blitz, 1960
 
Opel Blitz, 1966

V roce 1969 začal Opel vyrábět druhou generaci trojice KAD. Model Diplomat druhé generace byl opticky odlišen montáží světlometů orientovaných na výšku jako u luxusních modelů Mercedes-Benz. Model Kapitän přestal Opel vyrábět následující rok. Oproti předchozí generaci klesl prodej. Zotavily se konkurenční BMW a Audi. Milovníci jízdy volili první, prostoru a pohodlí za nižší cenu druhou s nenákladným pohonem předních kol prospěšným i vnitřnímu prostoru. V roce 1973 začal Opel vyrábět model Diplomat s motorem V8 také v prodloužené verzi. Ukončením výroby modelu Admiral v roce 1976 a modelu Diplomat v roce 1977 přestal Opel vyrábět modely luxusní třídy. Při malém prodeji se nevyplácely.

V roce 1970 začal Opel vyrábět model střední třídy Ascona, který zaplnil mezeru mezi modely Kadett a Rekord. Druhou generaci modelu Ascona Opel vyráběl v letech 1975–81 a třetí v letech 1981–88, kdy ji nahradil modelem Vectra s pohonem předních kol. Model Vectra Opel vyráběl ve třech generacích v časových úsecích 1988–1995, 1995–2002 a 2002–2008, kdy jej nahradil modelem Insignia, od roku 2017 druhé generace.

V roce 1970 začal Opel vyrábět sportovní model Manta na základech modelu Ascona. Od roku 1975 její modernizaci, kterou po dlouhých letech v 1989 nahradil sportovním modelem Opel Calibra na základech modelu Vectra.

V roce 1978 začal Opel vyrábět šestiválcové modely vyšší střední třídy Senator a kupé Monza, vytvořené prodloužením a úpravami vzhledu vozu Opel Rekord. V roce 1987 začal vyrábět druhou generaci modelu Senator, který vznikl úpravou vzhledu neprodlouženého modelu Omega. Výrobu kupé Monza ukončil bez náhrady. V roce 1992 ukončil výrobu modelu Senator bez náhrady, nejvýše nabízeným zůstal model Omega.

V roce 1986 začal Opel vyrábět model Omega, které nahradily model Rekord. V roce 1992 Opel ukončil výrobu modelu Senator bez náhrady, nejvýše nabízeným zůstal model Omega. V roce 1994 začal Opel vyrábět druhou generaci modelu Omega, kterou v roce 2003 nahradil modelem Vectra a z něj odvozeným hatchbackem střední třídy Signum. Modely Omega jsou poslední vozy Opel s klasickou koncepcí pohonu. V Evropě začal General Motors neúspěšně prodávat modely Cadillac na náklady značky Opel. Na její náklady v Evropě neúčinně přejmenoval i vozy Daewoo na Chevrolet.

V roce 1982 začal Opel vyrábět malý model Corsa s pohonem předních kol, který vyvinul po ropném šoku 1973. Ve výrobě pokračoval dalšími generacemi v časových úsecích 1993–2000, 2000–2006, 2006–2014, 2014–2019 a od roku 2019 na podvozkových skupinách Groupe PSA.

Znovusjednocení NěmeckaEditovat

Po znovusjednocení Německa začal Opel v továrně Wartburg montovat model Vectra. U příležitosti 150. výročí společnosti Opel v roce 2012 představil model Adam, který se začal vyrábět ve zrekonstruované továrně. Jeho už tak nákladná výroba byla dávána do souvislosti s poklesem výroby modelu Corsa. V roce 2019 skončila bez náhrady.

V roce 1994 začal Opel vyrábět sportovního modelu Tigra na základech modelu Corsa, výrobu ukončil v roce 2001. V roce 2004 na základech modelu Corsa začal vyrábět kabriolet s pevnou skládací střechou Tigra TwinTop, výrobu ukončil v roce 2009. V roce 2001 začal Opel vyrábět sportovní model Speedster vycházející z modelu Lotus Elise. Výrobu ukončil v roce 2005. V roce 2007 začal Opel sportovní model GT. Výrobu ukončil v roce 2009.

V roce 1996 začal Opel vyrábět rozměrné MPV Sintra obdobné minidodávkám General Motors. V roce 1999 jeho výrobu nahradil kompaktním MPV Zafira na základech modelu Astra. Model Zafira vyráběl v dalších dvou generacích v časových úsecích 2005–2014 a 2011–2019, poslední jako Zafira Tourer. Model Opel Zafira Life nabízený od roku 2019 je shodný s modely Peugeot Traveller, Citroën Spacetourer a Toyota ProAce Verso. Micro MPV Opel Agila nabízený od roku 2000 byl shodný s modely Suzuki Wagon R +. Druhá generace, která ho nahradila v roce 2007 byla shodný s modely Suzuki Splash. Modely Agila nahradil mezi roky 2015–2019 Opel Karl, což byl přejmenovaný Chevrolet Spark. Mini MPV Meriva začal Opel vyrábět od roku 2003 na základech modelu Corsa. Mezi roky 2010–2017 vyráběl upravenou druhou generaci. Od roku 2017 ji nahradil crossover Crossland X, vyráběným na základech Citroën C3 Aircross. V roce 2021 se z označení modelu Crossland vytratilo matoucí X.

V roce 1991 začal Opel vyrábět terénní model Frontera, jehož základem byl model Isuzu Rodeo. Druhou generaci vyráběl v letech 1998–2004. V letech 1992–1999 vyráběl i větší terénní model Monterey, jehož základem byl model Isuzu Trooper. V roce 1996 začal Opel vyrábět model SUV Antara, který v roce 2010 nahradil model Grandland X. V roce 2012 začal Opel vyrábět model Mokka, jejíž modernizaci od roku 2016 nazýval Mokka X. Výroba modelu Mokka X byla ukončena v červnu 2019. Nástupní model na platformě PSA představil Opel v roce 2020 jako pouhý crossover Mokka.

V roce 2011 začal Opel vyrábět hybridní model Ampera, který byl shodný se sesterským modelem Chevrolet Volt. V roce 2017 ho nahradil elektromobil Ampera-e, shodný s modelem Chevrolet Bolt.

Ve vlastnictví Groupe PSAEditovat

V roce 2009 se koncern General Motors dostal na pokraj bankrotu, a proto se německá vláda dohodla na převzetí Opelu s konzorciem kanadsko-rakouského výrobce autodílů Magna International, ruské banky Sberbank a ruského výrobce nákladních aut GAZ. Nakonec však automobilka prodána nebyla a zůstala majetkem koncernu General Motors. Dne 29. února 2012 Opel oficiálně oznámil vytvoření velké aliance s PSA, v jehož rámci se GM stal v PSA druhým největším akcionářem.[2]

V březnu 2017 francouzská Groupe PSA oznámila dosažení dohody s GM o odkoupení Opelu a jeho dceřiné společnosti Vauxhall. Obchodem v hodnotě € 2,2bn se PSA stala po Volkswagenu druhým největším výrobcem automobilů v Evropě.[3] Změna vlastníka byla dokončena v srpnu 2017. Následníkem skupiny PSA je Stellantis, který vznikl v lednu 2021 jejím sloučením s Fiat Chrysler Automobiles.

Nákladní automobilyEditovat

Výrobu nákladních automobilů zahájil Opel v roce 1909. Jeho lehká nákladní vozidla měla v roce 1910 užitečné zatížení 1½ t a v roce 1911, kdy po rozsáhlém požáru továrny začal vyrábět požární vozidla, 3½ t. Nákladní vozidla Opel vyráběl také pro armádu. Během 1.světové války i s užitečným zatížením 4½ t. Po okupaci francouzskými jednotkami v prosinci 1918 musela být výroba nákladních vozidel dočasně zastavena. Poté Opel pokračoval ve výrobě nákladních vozidel v malém počtu. Za německé hyperinflace v roce 1923 musela být výroba nákladních vozidel zcela zastavena. Teprve v roce 1927 znovu začal stavět malé nákladní automobily jako tzv. "Schnellastwagen" (expresní vozy) s užitečným zatížením až 2½ t. Velkých prodejů dosáhla nová řada nákladních vozidel s jednou až dvěma a půl tunami užitečného zatížení z konce roku 1930, jejíž název Blitz (blesk, záblesk, třpyt) se hodil do panující velké konkurence. Vyráběla se v mnoha variantách. Od roku 1935 v nové továrně v Brandenburgu, hlavně jako středně těžký nákladní vůz s užitečným zatížením 3t pro Wehrmacht. V letech 1944 až 1949 licenčně také společností Daimler-Benz.

Model Blitz druhé generace s užitečným zatížením 1,75 tuny vyráběl Opel od roku 1951, třetí generace s užitečným zatížením 1,9 tuny od roku 1960, čtvrtou s užitečným zatížením od 1,7 do 2,4 tuny od roku 1966 do 1975. Nástupu moderně řešených modelů Ford Transit se konzervativní Opel nepřizpůsobil. Mezi roky 1973–1987 Opel nabízel pod označením Bedford Blitz lehký dodávkový Bedford CF vyráběný společností Vauxhall Motors v Anglii.

Mezi roky 1986–1993 vyráběl Opel model Combo se zvýšenou střechou založený na modelu Kadett. Combo vyráběné mezi roky 1993–2001 vycházelo z modelu Corsa, podobně jako další generace mezi roky 2001–2011. Mezi roky 2011–2018 prodával Opel model Combo založený na modelu Fiat Doblò II vyráběném v Turecku. Od roku 2018 vyráběné Combo je založen na platformě Peugeot Partner a Citroën Berlingo.

Mezi roky 1991–2001 vyráběl Opel model Campo, pick-up na platformě Isuzu Faster TF.

Malou dodávku Vivaro vyráběl Opel ve dvou generacích v letech 2001–2014 a 2014–2019. Vznikla ve spolupráci se společnostmi Renault-Nissan a je konstrukčně identická s modely Renault Trafic a Nissan Primastar. Třetí generace, kterou Opel vyrábí od roku 2019, je založená na vozech Peugeot Expert, Citroën Jumpy a Toyota Proace.

Mezi roky 1997–2000 Opel vyráběl model Arena, starší Renault Trafic s drobnými úpravami. Mezi roky 1998–2009 model Movano vyvinutý společností Renault a vyráběný také jako Renault Master a Nissan Interstar. Druhá generace byla vyrábena v letech 2010–2019. Od roku 2019 vyrábí třetí generace jako Movano Cargo.

Historické modelyEditovat

Následující přehled starších modelů Opel není kompletní.

Současné modelyEditovat

Následující přehled zahrnuje automobily v nabídce značky v lednu 2021:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Lloyd LP 400, 1953 [Auta5P ID:22127 CZ]. auta5p.eu [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  2. GM and Peugeot announce alliance [online]. BBC [cit. 2017-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PSA targets Opel turnaround as GM exits Europe. Reuters. 2017-03-06. Dostupné online [cit. 2017-03-25]. 

Externí odkazyEditovat