Fuldamobil
Fuldamobil byla německá automobilová značka, která vznikla po druhé světové válce. Název dostala podle města Fulda, kde její minivozy vyráběla v letech 1950–1969 společnost Elektromaschinenbau Fulda. Vozy dodávala i jako stavebnice.
| Fuldamobil | |
|---|---|
 Logo | |
 Fuldamobil N-2 (1952–1954) | |
| Základní údaje | |
| Datum založení | 9. března 1950 |
| Datum zániku | 1969 |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | automobilový průmysl |
| Produkty | automobil |
| Majitel | Elektromaschinenbau Fulda |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Po druhé světové válce byla ve světě poptávka po nedrahých úsporných vozech. Norbert Stevenson, který chvilku studoval strojní inženýrství v Berlíně a pracoval jako novinář na volné noze, se za poválečné hospodářské krize rozhodl navrhnout malý 3kolový dvoumístný vůz. Jeho projekt nakonec v létě 1949 přesvědčil Dipl.-Ing. Karla Schmitta, prodejce Bosch ve Fuldě a provozovatele malé společnosti Elektromaschinenbau Fulda.
Karoserie editovat
Zpočátku měl Fuldamobil dřevěnou kostru karoserie na podvozkovém ocelovém rámu vozu potaženu překližkou, kterou kryla umělá kůže, později ocelový plech. V roce 1952 hliníkový plech a vůz získal přezdívku "Stříbrná blecha", od teď už s místem pro 2+2 osoby. V roce 1953 byl více zaoblen a posměšně nazýván "kufr na violoncello". Od roku 1957 byla použita umělá hmota.
Pohon editovat
Vozy měly původně tři, později čtyři kola s malým rozchodem vzadu zjednodušující celý mechanismus. Postupem času se používaly různé motocyklové jednoválcové dvoutaktní motory objemu 175–360 cm3 a výkonu 6,5–10,2 koní, které poháněly zadní kolo(-a).
Výroba editovat
Zpočátku byly prodávaly vývojové prototypy. Od roku 1951 do roku 1969 se v mnoha generacích vyrobilo asi celkem 2900 vozů Fuldamobil, které byly v Německu široce používané.[1] Licenčně byly montovány další německou značkou Nordwestdeutscher Fahrzeugbau (NWF).
Později se vůz montoval v mnoha zemích světa: jako Nobel v Turecku, Anglii a Chile, Fuldamobil v Jižní Africe, Bambi v Argentině, Bambino v Nizozemsku, Attika v Řecku, Hans Vahaar v Indii a Fram King Fulda ve Švédsku. V Turecku byl prvním sériově vytvářeným vozem, vznikal zde v letech 1958-1961. V Řecku byl montován nejdéle, do roku 1979, už ale už jako Alta.
Modely editovat
| model | výroba | obecně | počet | cena v DM |
|---|---|---|---|---|
| prototyp | 1950 | šikmá přední část karoserie splývající s čelním sklem bez zalomení, motor Zündapp s 198 cm³, karoserie z ocelového plechu, tříkolová | 1 | 1850 (plán) |
| N | 1951 | šikmá přední část karoserie splývající s čelním sklem bez zalomení, motor od firmy Baker & Pölling s 248 cm³, karoserie z ocelového plechu, tříkolová | 74 | 2250 |
| N-1 | 1951–1952 | jednoduchá přední část, motor od firmy Baker & Pölling o 248 cm³, původně ocelová karoserie, nakonec hliníková karoserie, přezdívaná Stříbrná blecha, tříkolová | cca 320 | 2490 |
| N-2 | 1952–1955 | jednoduchá přední část, motor od firmy Fichtel & Sachs s 359 cm³, hliníková karoserie z plechu, přezdívaná Stříbrná blecha, tříkolová | 380 | 2760, |
| S-1 | 1954 | jednoduchá přední část, motor MOP 197 cm³, kulatá karoserie s víkem zavazadlového prostoru, tříkolová | 3 + cca 700 NWF 1954–1955 | 2780 |
| S-2 | 1954–1955 | jednoduchá přední část, motor Fichtel & Sachs s 359 cm³, kulatá karoserie s víkem zavazadlového prostoru, tříkolová | cca 430 | 2990, od 6/1955 3350 |
| S-3 | 1956 | jednoduchá přední část, motor Fichtel & Sachs s 191 cm³, kulatá karoserie s víkem zavazadlového prostoru, tříkolová | 2 | |
| S-4 | 1955–1956 | jednoduchá přední část, motor firmy Fichtel & Sachs o velikosti 191 cm³, kulatá karoserie s víkem zavazadlového prostoru, čtyřkolová, na přání tříkolová, shodná s S-5 kromě karoserie | cca 168 | 2780 |
| S-5 | 1955–1956 | jednoduchá přední část, motor od firmy Fichtel & Sachs o 191 cm³, kulatá karoserie, roadster, čtyřkolová, na přání tříkolová, shodná s S-4 kromě karoserie | ||
| S-6 | 1956–1957 | jednoduchá přední část, motor Fichtel & Sachs 191 cm³, kulatá karoserie s panoramatickým zadním oknem, čtyřkolová, na přání tříkolová | cca 123 | 2890 |
| S-7 | 1957–1965 | jednoduchá přední část, motor Fichtel & Sachs o 191 cm³, kulatá plastová karoserie s panoramatickým zadním oknem, čtyřkolová, na přání tříkolová | cca 440 | 3100 |
| 1965–1969 | jednoduchá přední část, motor Heinkel o objemu 198 cm³, kulatá plastová karoserie s panoramatickým zadním oknem, čtyřkolová, na přání tříkolová, falešná mřížka chladiče | cca 260 | 3450 |
Technické parametry editovat
- typy: S-6, S-7, N-2, S-2
- rok výroby – 1950-1959
- vyrobených kusů – 2 201
- rychlost – 80 km/h
- místo výroby – Německo, Fulda
- návrhář – Norbert Stevenson
- výhody – snadné parkování, vhodné na nákupy
- nevýhody – nepohodlné, náročná údržba, dřevěný rám
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Nejošklivější auto, které jsme dnes našli na internetu II. - Garáž.cz. www.garaz.cz [online]. [cit. 2023-09-30]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fuldamobil na Wikimedia Commons - kolorovaný obrázek prvního prototypu https://www.flickr.com/photos/mrscharroo/5990461996/
