Prestiž (z latinského praestigiae – mámení) je relativní hodnotnost přisuzovaná jedinci či sociální nebo jiné skupině v rámci společnosti.

Vysvětlení prestižeEditovat

Prestiž budí úctu hodnotících a umocňuje autoritu hodnocených. Příklad v reálném světě se nabízí vztah mezi nadřízeným a podřízeným. L. Leopold ji definuje jako: „příznivý dojem jedné osoby v očích druhé“. A. Vierkandt postavil prestiž jako neoprávněný vliv na lidi oproti autoritě. Existuje mnoho dalších a diametrálně odlišných pohledů a definicí na prestiž. Důvodem je neschopnost přijít s obecně přijímanou pevně danou definicí.

Sociální prestižEditovat

Prestiž musíme rozdělit na prestiž individuální a sociální. Sociální prestiž je komplexní jev projevující se ve společnosti. V každé společnosti se ovšem může projevit zcela jinak. Stejná profese může v různých společnostech vyvolávat jen zlomek nebo žádnou prestiž oproti společnostem nebo kulturám jiným. Toto je založeno na hodnotách konkrétní společnosti. Obecně ale, se prestiž ve společnosti řídí podle stupnice hodnot. Ty se liší podle sociální situace skupiny ve společnosti. Stupnice hodnot se mění podle toho jak se daná skupina začleňuje do globální společnosti. Globální stupnice hodnot se nezajímá o jednotlivé skupiny a jejich podíl na zájmu celku, ale konkrétními hospodářsko-mocenskými situacemi. Do nichž se promítají hlavně zájmy vládnoucí skupiny. Ta šíří svojí stupnici hodnot do světa a čeká že se jí budou všichni řídit. Typickým příkladem je již zmiňovaný vztah mezi podřízeným a nadřízeným.

Individuální prestižEditovat

Naproti tomu stojí prestiž individuální tedy zaměřující se pouze na jednoho jedince. Prestiž je spolu s příjmem vzděláním, životním stylem, mocí ad. základním ukazatelem sociálního statusu jedince. Prestiž hraje důležitou roli především v teoriích sociální stratifikace, kde tento pojem zavedl Max Weber. Prestiž zde funguje jako další položka zvyšující nebo snižující celkovou hodnotu jedince. Například pokud by člověk byl nesmírně zručný v hraní na konkrétní hudební nástroj, zvedne to jeho prestiž. Protože dokáže nebo má k dispozici něco co většina ne. Individuální prestiž, ale plně závisí na pohledu ostatních osob na vás. I náš pohled na konkrétní osobu může být značně ovlivněn okolnostmi.

Příklady získávání prestižeEditovat

Pokud bychom měli klasifikovat pouze daného člověka dáme mu hodnotu prestiže X. Tuto hodnotu může hodnocený člověk zvýšit tím, že se připojí do skupiny stejně nadaných jedinců. Tímto přijetím jsme si hodnocením více jistí a jsme ochotni dát hodnocené osobě větší hodnotu, protože nejsme jediní kdo si myslí že daná osoba má minimálně hodnotu X. Dalším faktorem jsou ostatní členové skupiny zvyšující prestiž nejem skupiny, ale i jednotlivých členů. Díky skupině se pak o hodnocené osobě dozví více hodnotitelů. Dále se rozlišuje prestiže jednotlivce v jednotlivých  sociálních nebo jiných skupinách. Může mu být propůjčena institucí, nebo firmou či jinou organizací. Preztiž techto pozic může být spojována spíše s tradicí (například reprezentativní, ale pouze symbolické funkce) nebo spojená s pracovní náplní dané funkce (policie, doktoři, hasiči...).

Zkoumání prestižeEditovat

Prestiž je předmětem sociologického zkoumání již od roku 1911, kdy provedl T. H. C. Stevenson první empirický výzkum prestiže. Od 40. let 20. století je prestiž předmětem zájmu v západních zemích pravidelně. V 60. letech bylo provedeno první velké mezinárodní porovnání hodnoty prestiže spojené s danou profesí. Na prvních místech se umísťují povolání lékaře, univerzitního profesora a soudce, naopak ve spodní části žebříčku se nalézají především nekvalifikované manuální profese.

Externí odkazyEditovat

Heslo - Prestiž v Sociologické encyklopedii