Otevřít hlavní menu

Otakar Kukula

český lékař a vysokoškolský pedagog

Otakar Kukula (2. února 1867, Jičín11. srpna 1925, Lázně Jeseník[1] ) byl český lékař, profesor chirurgie a rektor Univerzity Karlovy. Byl jedním ze zakladatelů české chirurgie, zabýval se zejména urologií a břišní chirurgií.

Otakar Kukula
Otakar Kukula (foto J. F. Langhans 1917)
Otakar Kukula (foto J. F. Langhans 1917)
Narození 2. února 1867
Jičín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. srpna 1925 (ve věku 58 let)
Lázně Jeseník
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Příbuzní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Otakara Kekuly (matrika N 1857-1871 Jičín (SOA Zámrsk))

ŽivotEditovat

Profesor dr. Otakar Kukula se narodil 2. února 1867 v Jičíně, kde vystudoval gymnázium. Medicínská studia konal ve Vídni a v Praze. V roce 1890 v Praze se stal doktorem všeobecného lékařství. V červnu 1890 nastoupil na chirurgické oddělení profesora Weisse v Praze, následujícího roku se pak stal asistentem ve všeobecné nemocnici. Roku 1892 byl jmenován sekundárním lékařem I. třídy na chirurgickém oddělení profesora Maydla, roku 1894 pak asistentem české chirurgické kliniky. Roku 1897 byl jmenován soukromým docentem pro patologii a terapii chirurgických nemocí na české lékařské fakultě.

Po habilitaci roku 1897 cestoval po USA (v Columbusu byl za dopisujícího člena společnosti amerických vojenských chirurgů) a Rusku. Roku 1901 jmenován mimořádným, roku 1904 řádným profesorem a přednostou chirurgické kliniky a primárním chirurgem ve všeobecné nemocnici. Byl mimořádným členem České akademie.[2]

Byl vynikající operatér, dobrý řečník a velmi společenský člověk. Vydal řadu prací o chirurgii močových cest, apendicitě a břišní chirurgii, zejména monografii Pathologie a therapie zánětu červu (appendicitis).[3]

Byl dlouholetým předsedou Spolku lékařů českých, v letech 1924–1925 rektorem Karlovy univerzity a vychoval celou generaci českých lékařů a chirurgů. Kromě toho byl náruživým automobilistou a řadu let předsedou Autoklubu RČS.[4]

Zemřel 11. srpna 1925 v Gräfenbergu (dnes Lázně Jeseník), pohřben byl na Vyšehradě[5].[6]

RodinaEditovat

MUDr. Otakar Kukula se oženil[7] 9. listopadu 1898 s Helenou (Hellou) roz. Stausovou[8].[9] V manželství se jim narodil jediný syn Otakar (* 1899)[10], který se stal zemědělským a lesním inženýrem. V roce 1930 se oženil[11] s tanečnicí Ankou Čekanovou.[12]

DíloEditovat

  • O. Kukula, Rozvoj chirurgie české 1848–1898. Praha 1899.
  • O. Kukula, Pathologie a therapie zánětu červu (appendicitis). Praha 1913

PříbuzenstvoEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Otakara Kukuly farnost Jeseník
  2. PROF. DR. OTAKAR KUKULA. Světozor. 27.8.1925, roč. 1924-1925 (25.), čís. 25, s. 605. Dostupné online. 
  3. Ottův slovník naučný XV. str. 336.
  4. Ottův slovník naučný nové doby 6:960.
  5. hrob Otakara Kukuly na Vyšehradském hřbitově v Praze
  6. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých SM Z22, s. 293. Dostupné online.
  7. Matriční záznam o sňatku Otakara Kukuly s Helenou Stausovou farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
  8. Matriční záznam o narození a křtu Heleny Stausové farnosti při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském
  9. Národní listy. 1898-11-06, roč. 38, čís. 306, s. 3. Dostupné online. 
  10. Matriční záznam o narození a křtu Otakara Kukuly ml. farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  11. Matriční záznam o sňatku Otakara Kukuly s Annou Julií Čekanovou farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
  12. Národní politika, 24.5.1930, s.5, Sňatky, v systému Kramerius
  13. Generál Kukula zemřel. Národní politika. 1935-03-25, roč. 43, čís. 153, s. 4. Dostupné online [cit. 2014-05-24]. 

LiteraturaEditovat

  • L. Syllaba, Prof. Otakar Kukula. Praha 1925

Externí odkazyEditovat

Rektoři University Karlovy
Předchůdce:
František Pastrnek
1924/5
Otakar Kukula
Nástupce:
Karel Petr