Otevřít hlavní menu

František Mikolášek (pedagog)

český pedagog, regionální historik a kartograf
Tento článek je o pedagogovi. O spisovateli pojednává článek František Mikolášek.

František Mikolášek, (27. února 1860, Hrubý Jeseník11. srpna 1943, Neratovice) byl český pedagog, regionální historik a kartograf.

František Mikolášek
Narození 27. února 1860
Hrubý Jeseník
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. srpna 1943 (ve věku 83 let)
Neratovice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnost Češi
Nábož. vyznání Katolického
Příbuzní prarodiče: z otcovy strany- Jan Mikolášek a Anna rozená. Kubínová, z matčiny strany- Josef Borovička a Anna rozená Turnovská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Mapa "Hejtmanství poděbradské", 1912, výřez

ŽivotEditovat

František Mikolášek se narodil v Hrubém Jeseníku (okres Nymburk, tehdejší název Jeseník) v rodině chalupníka Františka Mikoláška a jeho ženy Anny, rozené Saskové.[1] Celý produktivní život byl pedagogem (učitelem a ředitelem školy).

Zájmy Františka Mikoláška přesahovaly běžnou pedagogickou činnost. Jeho nejvýznamnějším odkazem jsou publikace o historii Nymburku a okolí a mapy regionu, uvedené níže. Denní tisk ho též v roce 1892 zaznamenal jako vynálezce "listové tabule školní", která měla nahradit 5 obvyklých školních tabulí a prodávala se za 35 zlatých.[2] V roce 1897 bylo zaznamenáno, že se zúčastnil pomologického kursu pro učitele.[3]

Pod vlivem Jubilejní zemské výstavy v Praze v roce 1891 byla v roce 1894 uspořádána národopisná výstava též v Nymburce, následovaná účastí na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895. František Mikolášek byl v Nymburku veřejně činný a byl jedním z jednatelů výstavního výboru.[4] [5]

Trojtřídní měšťanská škola v Nymburce byla zřízena v roce 1888; František Mikolášek na ní byl učitelem minimálně od roku 1892 (první dohledaná zmínka v tisku) a jejím ředitelem se stal v roce 1913.[6]

V roce 1919 vystoupil František Mikolášek z římskokatolické církve.[1] Jeho syn se jmenoval ing. Jaroslav Mikolášek.[7] [p 1]

František Mikolášek zemřel v Neratovicích, kde dožíval ve výslužbě. [7]

DíloEditovat

Knižní publikaceEditovat

  • Jeseník, stručná historie a popis (nákladem vlastním, 1883, Mladá Boleslav)
  • Staré paměti osad soudního okresu Nymburského (nákladem vlastním, tiskl Zmatlík a Strachota, 1901)[8]
  • Královské město Nymburk v přítomnosti a minulosti, spoluautor s Františkem Kulhánkem (vydal Josef Strachota, Nymburk, 1910)

MapyEditovat

  • Soudní okres nymburský (měřítko 1:62 000, příloha k publikaci Staré paměti osad soudního okresu Nymburského, 1912 vydáno samostatně)
  • Hejtmanství poděbradské (měřítko 1:75 000,kreslil F. Mikolášek, nakladatel A. Fuks, Nymburk 1912)[9]

ZajímavostEditovat

V roce 1901 podal František Mikolášek k České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění žádost o podporu, aby "...Paměti osad na Nymbursku doplnil hlavně pamětmi starců."[10] Podporu nejspíš neobdržel, protože ve vydání z roku 1901 uvádí: "Bylo by záhodno, aby k dochovaným nám pamětem písemným přidružily se paměti starců, by budoucí osadníci věděli o osadách svých více, než pověděti lze nyní."[11] K dalšímu vydání takto doplněné knihy však nedošlo.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Údaje o ostatních členech rodiny se nepodařilo dohledat.

ReferenceEditovat

  1. a b Matrika narozených Hrubý Jeseník 18, s.41 (snímek 22
  2. Národní listy, 19.4.1892, s.2
  3. Národní listy, 24.8.1897, s.3
  4. Národní politika, 1.12.1893, s.2, Z Nymburska
  5. Zámek Křinec, Antonín Stifter. www.zamekkrinec.cz [online]. [cit. 2015-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  6. Národní listy, 22.10.1913, s.4
  7. a b Národní politika, 14.8.1943, s.8 (dostupné online v NK ČR)
  8. Publikace částečně dostupná online na Blanka Lednická-Rodopisné stránky [1]
  9. Geografická bibliografie online, Autor: Mikolášek, František, Hejtmanství poděbradské, mapa
  10. Věstník České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, ročník: 1901, výtisk: 10.1901, s.505 (dostupné online v NK ČR)
  11. Předmluva ke knize Staré paměti osad soudního okresu Nymburského

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat