Sámova říše

kmenový svaz Slovanů ve střední Evropě

Sámova říše byl kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě v letech 624659 (podle Fredegarovy kroniky).[1] Pojil se s osobou franského kupce Sáma, který si získal velkou prestiž jako velitel během bojů Slovanů s Avary, ovládajícími dlouhá léta střední a jihovýchodní Evropu.

Sámova říše
 Franská říše
 Avarský kaganát
624/626659/661 Franská říše 
Korutanské knížectví 
Avarský kaganát 
Moravské knížectví 
Nitranské knížectví 
geografie
Mapa
neznámé, dle některých teorií slovenský Děvín
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
zánik:
658 – smrt vládce Sáma
659661
státní útvary a území
předcházející:
Franská říše Franská říše
Avarský kaganát Avarský kaganát
následující:
Franská říše Franská říše
Korutanské knížectví Korutanské knížectví
Avarský kaganát Avarský kaganát
Moravské knížectví Moravské knížectví
Nitranské knížectví Nitranské knížectví

CharakteristikaEditovat

Říše vznikla spojením slovanských kmenů, které byly do té doby podřízeny, ne však poddány, avarskému kaganátu, tj. kmenovému svazu, v Panonii, který byl však na začátku 7. století ve vnitropolitickém rozvratu, v důsledku bojů mezi několika nástupci chána Bajana. Franský kupec Sámo toho využil a spojil slovanské kmeny proti nim. Poté byl zvolen jejich vůdcem (Historia Francorum: latinsky ...eum super se eligunt regem...). Nově vzniklá Sámova říše měla charakter blízký avarskému (turko-tatarskému) kaganátu, který byl posílen prozíravou sňatkovou politikou (Fredegar píše o 12 manželkách). Centrum Sámovy říše se nacházelo pravděpodobně na rozhraní MoravyDolních Rakous. Říše dosáhla nemalého významu. Již v době před Sámovou říší byly slovanské kmeny velmi schopnou pěší armádou. Svou bojeschopnost (hlavně však díky dobrému vedení) dokázaly také, asi v jediném písemně dochovaném utkání, v bitvě u Wogastisburgu v roce 631, kde porazily franská vojska krále Dagoberta I. V následujících pěti letech byly podnikány nájezdy na franské území.

Hlavní městoEditovat

Poloha nebo jméno hlavního města je neznámá. Zachoval se jen název jakéhosi Wogastisburgu, který je připomínán v souvislosti s podrobnou zmínkou ve Fredagarovi týkající se následného konfliktu s franským králem Dagobertem.

Konec a pokračování říšeEditovat

Má se za to, že po Sámově smrti (658 nebo 661) se jeho říše rozpadla, čemuž pravděpodobně velmi napomohl fakt, že Sámo měl početné potomstvo (snad 22 synů a 15 dcer podle Fredegara). Odstředivé kmenové tendence byly posíleny tím, že téměř každý mocnější kmen svazu měl mezi Sámovými manželkami svou zástupkyni a jejího syna – pretendenta trůnu, se kterým se mohl identifikovat. To, co bylo za Sámova života při udržování říše výhodou, se po jeho smrti stalo naopak překážkou.

O období po rozpadu Sámovy říše nejsou žádné písemné prameny, přesto podle archeologických nálezů lze usuzovat, že říše fungovala nadále, ale samozřejmě ne v takovém měřítku. Byla pravděpodobně roztříštěna mezi Sámovy následovníky, kteří vládli na svých územích. V určitých pramenech se objevují jména jako Marovod, Vladuc z Karantánie či král Suanthos, ale jejich skutečnost je velice neurčitá. Hradiště, která byla na vzestupu za Sámovy vlády, nezanikla, ba dokonce se dále rozvíjela. Z tohoto lze usuzovat, že byla jádrem pro založení budoucí Velkomoravské říše, kdy se moci chopili Mojmírovci.

PramenyEditovat

Všechny teorie o Sámově říši vycházejí z jediné zprávy v tzv. Fredegarově kronice. Nejstarší (tendenční a v tomto bodě nespolehlivé) zprávy pocházejí z textu spisku O obrácení Bavorů a Korutanců na víru (Libellus de conversione Bagoariorum et Carantonorum, rok 870) ze Solnohradu (Salzburg), který je ve více částech přímo odvozen z Fredegara. Třetí text – také odvozený z Fredegara – jsou Gesta Dagoberti I. regnis Francorum z první třetiny 9. stoletíopatství Saint-Denis u Paříže.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat