Otevřít hlavní menu

Moravské knížectví

knížectví a údělných knížectví za státních útvarů jako je Velká Morava nebo České knížectví a království

Moravské knížectví je název knížectví a údělných knížectví za státních útvarů jako je Velká Morava nebo České knížectví a království. Moravské knížectví se rozkládalo přibližně na území dnešního Jihomoravského a Zlínského kraje.

Moravské knížectví
 Sámova říše 831–1055 Velkomoravská říše 
geografie
Mapa
obyvatelstvo
počet obyvatel:
350 000[1]
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
831 - První písemná zmínka
zánik:
1055 - Rozdělení knížectví na tři úděly
státní útvary a území
Předcházející:
Sámova říše Sámova říše
Nástupnické:
Velkomoravská říše Velkomoravská říše

HistorieEditovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Olomoucký úděl, Brněnský úděl a Znojemský úděl.
 
Moravské údělné knížectví, jako součást Velkomoravské říše

Na počátku 9. století vznikly státní útvary Moravské a Nitranské knížectví. Moravskému knížectví vládl kníže Mojmír I. a Nitranskému knížectví vládl kníže Pribina. Když Mojmír vyhnal knížete Pribinu z Nitry, hlavního města Nitranského knížectví, obě knížectví spojil a vznikla Velkomoravská říše.[2] Součástí Velkomoravské říše se stalo i údělné knížectví moravské (stejné jako knížectví za Mojmíra I.), kterému vládl přímo panovník říše. Moravské údělné knížectví bylo součástí Velké Moravy až do jejího konce. Podle některých názorů se Velká Morava nerozpadla, jenom od ní odpadlo Nitranské knížectví a centrální část na Moravě (Moravské knížectví) dále v omezené míře existovala jako suverénní stát,[3] čemuž nasvědčují písemné zmínky z doby temného století. V roce 1003 vojenské posádky Boleslava Chrabrého obsazují Moravu jako spojenci. Moravané vystupují politicky samostatně a pod jejich vedením válčí se Svatou říší římskou. Až v roce 1030 český kníže Břetislav I. získává území Moravy pod svou nadvládu. Břetislav se usadil v Olomouci a údělné knížectví Moravské dále pokračovalo, tentokrát v rámci Českého knížectví.[4] Toto údělné knížectví se dále rozdělilo mezi tři mladší syny Břetislava I. na Olomoucký, Brněnský a Znojemský úděl. Tyto úděly přetrvávaly až do roku 1182, kdy císař Svaté říše římské Fridrich Barbarossa ustanovil jako českého vládce Soběslava II. a ustanovil markrabství moravské,[5] které zaniklo s rozpadem Rakousko-Uherska v roce 1918.

Hlavní město a administrativní děleníEditovat

Za Velkomoravské říše se na území údělného Moravského knížectví nacházelo 11 významných center (hradišť): Olomouc, Líšeň, Rajhrad, Veligrad, Hradiště u Znojma, Mikulčice, Podbranč, Pohansko, Tulln a na hranicích i Vídeň a Carnuntum. Hlavním městem knížectví i celé říše byl Veligrad. Když si kníže Břetislav podmanil území Moravy, stala se hlavním městem Olomouc. Když se Moravské knížectví rozdělilo na úděly, hlavními městy se staly Olomouc, Brno a Znojmo. V markrabství moravském se hlavním městem stalo 4. dubna 1782 Brno.[6] Markrabství se dělilo na šest krajů: Jihlavský, Znojemský, Brněnský, Hradišťský, Olomoucký a Přerovský.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Zdraví a tělesné neduhy obyvatel Velké Moravy
  2. NĚMEC, Václav; ČÍŽEK, Tomáš. Velká Morava. www.dejepis.com [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné online. (česky) 
  3. Kronika Velké Moravy. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-7028-010-7. 
  4. Románská Olomouc. Magistrát města Olomouce (historie města). Dostupné online [cit. 2018-08-28]. 
  5. NOVÁK, Radek. Přemyslovci a Lucemburci. www.unium.cz [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. Brno vs. Olomouc aneb o titul hlavního města Moravy - Dějepis - Referáty. www.odmaturuj.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-28]. (česky) 
  7. Mapa markrabství Moravského. amo.ostrava.cz [online]. [cit. 2018-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-07. (anglicky) 

Související článkyEditovat