Otevřít hlavní menu

Moravské knížectví

knížectví a údělných knížectví za státních útvarů jako je Velká Morava nebo České knížectví a království

Moravské knížectví je název knížectví a údělných knížectví za státních útvarů jako je Velká Morava nebo České knížectví a království.

Moravské knížectví
 Sámova říše ' Velkomoravská říše 
geografie
Mapa
obyvatelstvo
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Sámova říše Sámova říše
Nástupnické:
Velkomoravská říše Velkomoravská říše

Obsah

HistorieEditovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Olomoucký úděl, Brněnský úděl a Znojemský úděl.
 
Moravské údělné knížectví, jako součást Velkomoravské říše

Na počátku 9. století vznikly státní útvary Moravské a Nitranské knížectví. Moravskému knížectví vládl kníže Mojmír I. a Nitranskému knížectví vládl kníže Pribina. Když Mojmír vyhnal knížete Pribinu z Nitry, hlavního města Nitranského knížectví, obě knížectví spojil a vznikla Velkomoravská říše.[1] Součástí Velkomoravské říše se stalo i údělné knížectví moravské (stejné jako knížectví za Mojmíra I.). Po rozpadu Velké Moravy písemné zmínky o Moravě mlčí. Až v roce 1030 český kníže Břetislav I. získává území Moravy pod svou nadvládu. Břetislav se usadil v Olomouci a opět vzniklo údělné knížectví Moravské, tentokrát v rámci Českého knížectví.[2] Toto údělné knížectví se dále rozdělilo mezi tři mladší syny Břetislava I. na Olomoucký, Brněnský a Znojemský úděl. Tyto úděly přetrvávaly až do roku 1182, kdy císař Svaté říše římské Fridrich Barbarossa ustanovil jako českého vládce Soběslava II. a ustanovil markrabství moravské,[3] které zaniklo s rozpadem Rakousko-Uherska v roce 1918.

Hlavní město a administrativní děleníEditovat

Za Velkomoravské říše se na území údělného Moravského knížectví nacházelo 11 významných center (hradišť): Olomouc, Líšeň, Rajhrad, Veligrad, Hradiště u Znojma, Mikulčice, Podbranč, Pohansko, Tulln a na hranicích i Vídeň a Carnuntum. Hlavním městem knížectví i celé říše byl Veligrad. Když si kníže Břetislav podmanil území Moravy, stala se hlavním městem Olomouc. Když se Moravské knížectví rozdělilo na úděly, hlavními městy se staly Olomouc, Brno a Znojmo. V markrabství moravském se hlavním městem stalo 4. dubna 1782 Brno.[4] Markrabství se dělilo na šest krajů: Jihlavský, Znojemský, Brněnský, Hradišťský, Olomoucký a Přerovský.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. NĚMEC, Václav; ČÍŽEK, Tomáš. Velká Morava. www.dejepis.com [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné online. (česky) 
  2. Románská Olomouc. Magistrát města Olomouce (historie města). Dostupné online [cit. 2018-08-28]. 
  3. NOVÁK, Radek. Přemyslovci a Lucemburci. www.unium.cz [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné online. (česky) 
  4. Brno vs. Olomouc aneb o titul hlavního města Moravy - Dějepis - Referáty. www.odmaturuj.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-28]. (česky) 
  5. Mapa markrabství Moravského. amo.ostrava.cz [online]. [cit. 2018-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-07. (anglicky) 

Související článkyEditovat