Mojmírovci

Mojmírovci byl rod velkomoravských vládců. Prvním historicky známým členem rodu byl Mojmír, kníže Moravanů a podle tradičního, dnes zpochybněného názoru historiků vlastní zakladatel Velkomoravské říše (po dobytí Nitranska roku 833). Mojmírovci poté byli vládnoucí dynastií na Velké Moravě až do zániku státu snad v roce 907.

Mojmírovci
ZeměVelkomoravská říše
České knížectví
Nitranské knížectví
Tituly
ZakladatelMojmír I.
Rok založení8./9. století
Konec vlády906/925
Poslední vládceMojmír II. a Svatopluk II.
Současná hlavanení (rod vymřel)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poslední členové rodu zřejmě přišli o moc v roce 906 nebo 907 během invaze Maďarů z Panonské nížiny. O vývoji rodu před Mojmírem I. a po roce 907 jsou jen dohady. Pojmenování vládnoucí dynastie Velkomoravské říše jako Mojmírovci je poprvé (a jedinkrát) v soudobých pramenech doloženo v tzv. Stížném listu bavorských biskupů z poloviny července roku 900.[1]

Tituly užívané MojmírovciEditovat

První známý příslušník rodu – Mojmír I. – užíval titul moravského knížete. Když vyhnal knížete Pribinu z Nitry stal se i knížetem nitranským a velkomoravským. Za vlády Rostislava byl údělným knížetem v Nitře pozdější král velkomoravského státu, Svatopluk. Svatopluk si při nástupu na velkomoravský trůn nechal titul Nitranského knížete a po smrti Bořivoje se stal knížetem českým. Svatoplukův nejstarší syn – Mojmír II., se stal knížetem celé Velkomoravské říše (českým knížetem se stal Přemyslovec Spytihněv I.) a Svatopluk II. se stal údělníkem v Nitře. Možný třetí Svatoplukův syn Predslav byl, pokud existoval, pravděpodobně knížetem bratislavským.[2]

Velkomoravská knížata z rodu MojmírovcůEditovat

# Jméno Obrázek Období života Období vlády Poznámky
1 Mojmír I.   cca 795? – 846? 830? – 846 První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
2 Rostislav   ok. 813?

– po 870 (Bavorsko)

846 – 870 Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.[3] Na Moravu přišli na jeho žádost misionáři Cyril a Metoděj.[4]
3 Svatopluk I.   ok. 830 – 894 870 – 871 Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále).
6 Slavomír ok. 830 – po 873 871 Kněz příbuzný s Mojmírovci[5], vůdce vzpoury proti franským místodržícím Wilhelmovi II. a Engelšalkovi, v jejichž moci byla Morava krátce v roce 871.[6]
3 Svatopluk I.   ok. 830 – 894 871 – 894 Znovu na trůně.
7 Mojmír II.   po 871 – 906? 894 – 906 Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.

Další prameny doložení MojmírovciEditovat

  • Svatopluk II. – bratr Mojmíra II., údělný kníže v Nitře.

Legendární MojmírovciEditovat

Osoby možného mojmírovského původu[7]Editovat

  • Pribina – příslušnost k dynastii nejistá; vládce Nitranského knížectví, dle některých názorů jen údělník příbuzný s Mojmírem I.,
  • Kocel – příslušnost k dynastii nejistá; Pribinův syn,
  • Přemyslovci – dle některých názorů Bořivoj synem Rostislava,
  • Gorazd – dle některých názorů syn Rostislava.

ReferenceEditovat

  1. ... Moimarii vero Sclaui a paganis et ethnicis venerunt ...“ (Mojmírovci však [co] Slované vzešli z pohanů a nevěřících) v: ŠIMÍK, Petr. Stížný list bavorských biskupů [online]. 2007. Dostupné online. 
  2. HAVLÍK, LUBOMÍR EMIL, 1925-2000. Kronika o Velké Moravě. Dotisk 2., dopl. a upraveného vyd. vyd. Brno: Jota 339 s. Dostupné online. ISBN 80-85617-06-4, ISBN 978-80-85617-06-1. OCLC 39586115 
  3. Skowronek, J., M. Tanty, T. Wasilewski. Słowianie, s. 38 ISBN 83-05-13401-6
  4. DVORNÍK, František. Byzantské misie u Slovanů. Praha: Vyšehrad, 1970. 393 s. S. 117–120. Dále jen Byzantské misie u Slovanů. 
  5. MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-105-1. S. 630. 
  6. ŠMATLÁK, Stanislav a kol. Slovensko. 4 Kultura - 1. část. Bratislava: Obzor, 1979. 992 s. S. 183. (slovensky) 
  7. MM - rodokmen - 1. Mojmírovci. www.moraviamagna.cz [online]. [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat