Nitranské knížectví

Nitranské knížectví, též Nitransko (slovensky Nitrianske kniežatstvo, maďarsky Nyitrai Fejedelemség), bylo původně slovanské knížectví nacházející se v jihozápadní části dnešního Slovenska. Sídelním městem knížat byla Nitra.

Nitranské knížectví
Nitrianske kniežatstvo
 Sámova říše 825?–1108/1110 Velkomoravská říše 
Uherské království (1000–1301) 
Polské království (1025–1385) 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Nitranské knížectví (približný rozsah) na počátku 9. století před anexí Moravským knížectvím
Mapa2
Nitranské knížectví v rámci Uherska v 11. století
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
hřivny, kovové pruty, také stříbrné mince za Štěpána I.
státní útvary a území
Předcházející:
Sámova říše Sámova říše
Nástupnické:
Velkomoravská říše Velkomoravská říše
Uherské království (1000–1301) Uherské království (1000–1301)
Polské království (1025–1385) Polské království (1025–1385)

Dějiny Nitranského knížectvíEditovat

Dle tradičního výkladu vystupovalo Nitranské knížectví až do roku 833, kdy jej kníže Mojmír I. připojil k moravskému státu a založil tím Velkomoravskou říši, samostatně. Tehdy měl být Pribina, nitranský kníže snad od roku 825, Mojmírem vyhnán. Nitransko se pak mělo stát lenní součástí Velkomoravské říše. Soudobé bádání v některých případech dochází k závěru, že v roce 833 byl Pribina vyhnán coby Mojmírův leník a Nitransko bylo tedy součástí moravského státu již dříve. Dle některých autorit jde však o nepodložený názor.[2]

 
Nitranské knížectví (č. 2) na mapě Velkomoravské říše v době jejího největšího rozmachu

Někdy v letech 850/867870 byl knížetem nitranským pozdější velkomoravský kníže Svatopluk.[1] Přibližně v letech 894906/907 či 925 vládl v Nitře Svatoplukův syn Svatopluk II..[1]

Od pádu Velkomoravské říše v roce 907 (925) se Nitransko dostalo pod vládu Maďarů. V průběhu 10. století se Nitranské knížectví zformovalo v rámci uherského státu, ke kterému náleželo jako údělné knížectví pro arpádovská knížata až do svého zániku v roce 1108/1110.[3] Výjimkou byla léta 10011030, kdy bylo součástí Polska. V letech 10301044 bylo celé Nitranské knížectví nebo jeho část součástí Moravského knížectví, když moravský kníže Břetislav dobyl území Uher po Ostřihom na jih a po Hron na východ.[1] Snažil se pravděpodobně obnovit moravský stát v podobě z 9. století (důkazem toho může být i ražení mincí, na nichž je zobrazován s korunou východního typu). Břetislav tehdy ustanovil jako Nitranského údělníka jistého Zubura. Roku 1034 se stává Břetislav českým knížetem a moravské a české knížectví tím jsou v personální unií. Po roce 1044 se knížectví definitivně stává součástí Uher.

Někteří z nitranských knížat v 10.11. století se následně stávali uherskými knížaty a později králi (Béla I. nebo Ladislav I.).

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Termín pohanství je s pejorativním nádechem užívaný výraz především v křesťanské kultuře pro v podstatě všechna mimo-křesťanská a před-křesťanská náboženství.

ReferenceEditovat

  1. a b c d HAVLÍK, LUBOMÍR EMIL, 1925-2000. Kronika o Velké Moravě. Dotisk 2., dopl. a upraveného vyd. vyd. Brno: Jota 339 s. s. Dostupné online. ISBN 80-85617-06-4, ISBN 978-80-85617-06-1. OCLC 39586115 
  2. např. podle D. Třeštíka (viz literaturu)
  3. v prvním roce byl oslepen a sesazen poslední nitranský kníže; o 2 roky později bylo Uherské království územně zreorganizováno a území knížectví bylo rozpuštěno v okolních komitátech

LiteraturaEditovat

  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky) 
  • TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy : Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3.