Nitranské knížectví

historický státní útvar

Nitranské knížectví, též Nitransko (slovensky Nitrianske kniežatstvo, maďarsky Nyitrai Fejedelemség), bylo původně slovanské knížectví nacházející se v jihozápadní části dnešního Slovenska. Sídelním městem knížat byla Nitra.

Nitranské knížectví
Nitrianske kniežatstvo
 Sámova říše 825?–1108/1110 Velkomoravská říše 
Uherské království (1000–1301) 
Polské království (1025–1385) 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Približný rozsah knížectví (modře) na počátku 9. století před anexí Moravským knížectvím
Mapa2
Nitranské knížectví v rámci Uherska v 11. století
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
hřivny, kovové pruty, také stříbrné mince za Štěpána I.
Státní útvary a území
Předcházející
Sámova říše Sámova říše
Následující
Velkomoravská říše Velkomoravská říše
Uherské království (1000–1301) Uherské království (1000–1301)
Polské království (1025–1385) Polské království (1025–1385)

Historie editovat

Dle tradičního výkladu vystupovalo Nitranské knížectví samostatně až do roku 833, kdy je kníže Mojmír I. připojil k moravskému státu a založil tím Velkomoravskou říši. Při tom údajně vyhnal Pribinu, který byl nitranským knížetem snad od roku 825. Nitransko se tak patrně stalo lenní součástí Velkomoravské říše. Některá soudobá bádání však docházejí k závěru, že Pribina byl Mojmírův leník, a  Nitransko tedy bylo součástí moravského státu již dříve. Podle jiných autorů však jde o nepodložený názor.[2]

 
Nitranské knížectví (č. 2) na mapě Velkomoravské říše v době jejího největšího rozmachu








Někdy v letech 850/867870 byl knížetem nitranským pozdější velkomoravský kníže Svatopluk.[1] Přibližně v letech 894906/907 či 925 vládl v Nitře Svatoplukův syn Svatopluk II..[1]

Od pádu Velkomoravské říše v roce 907 (925) se Nitransko dostalo pod vládu Maďarů. V průběhu 10. století se Nitranské knížectví zformovalo v rámci uherského státu, ke kterému náleželo jako údělné knížectví pro arpádovská knížata až do svého zániku v roce 1108/1110.[3] Výjimkou byla jednak léta 10011030, kdy bylo součástí Polska, a poté v letech 10301044 bylo celé Nitranské knížectví nebo jeho část součástí Moravského knížectví. Když moravský kníže Břetislav dobyl území Uher po Ostřihom na jihu a po Hron na východě,[1] snažil se pravděpodobně obnovit moravský stát v podobě z 9. století (důkazem toho může být i ražení mincí, na nichž je zobrazován s korunou východního typu). Břetislav tehdy ustanovil jako Nitranského údělníka jistého Zubura. Roku 1034 se stává Břetislav českým knížetem a moravské a české knížectví se tím stávají personální unií. Po roce 1044 se knížectví definitivně stává součástí Uher.

Někteří z nitranských knížat v 10.11. století se následně stávali uherskými knížaty a později králi (Béla I. nebo Ladislav I.).

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Pojem pohanství je pejorativně užívaný výraz v křesťanské kultuře pro v podstatě všechna před-křesťanská a mimo-křesťanská náboženství.

Reference editovat

  1. a b c d HAVLÍK, LUBOMÍR EMIL, 1925-2000. Kronika o Velké Moravě. Dotisk 2., dopl. a upraveného vyd. vyd. Brno: Jota 339 s. Dostupné online. ISBN 80-85617-06-4, ISBN 978-80-85617-06-1. OCLC 39586115 
  2. např. podle D. Třeštíka (viz literaturu)
  3. v prvním roce byl oslepen a sesazen poslední nitranský kníže; o 2 roky později bylo Uherské království územně zreorganizováno a území knížectví bylo rozpuštěno v okolních komitátech

Literatura editovat

  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky) 
  • TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy : Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. 

Externí odkazy editovat