Otevřít hlavní menu

Ortler nebo Ortles (německy Ortler, italsky Ortles) je nejvyšší hora pohoří Ortles ležící v autonomní oblasti Tridentsko-Horní Adiže.[2][3] Štít je zároveň nejvyšším vrcholem Tridentska-Horní Adiže. Nachází se v západní části pohoří v hřebeni zvaném Cattena di Zebrú, kde se nacházejí nejvyšší štíty pohoří.

Ortler
Ortles
Ortler
Ortler

Vrchol 3905 m n. m.
Prominence 1953 m ↓ Passo di Fraële[1]
Izolace 50 km → Pizzo Zupò
Seznamy Ultraprominentní hory
Poznámka nejvyšší vrchol pohoří Ortles,
nejvyšší hora Rakouska-Uherska
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Itálie Itálie
Pohoří Ortles
Souřadnice
Ortler
Ortler
Prvovýstup 27. září 1804, Josef Pichler
Typ ledovcový vrchol
Hornina břidlice, žula
Povodí Adige, Adda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Do roku 1919 bylo území dnešního jižního Tyrolska součástí Rakouska-Uherska a Ortler byl nejvyšším vrcholem státu. Prvovýstup na vrchol se podařil rakouskému důstojníkovi a lovci kamzíků, Josefu Pichlerovi 27. září 1804 z pověření arcivévody Jana. Výstup byl veden přes těžkou severozápadní hranu „Hinteren Wandeln“ z obce Trafoi. Výstup na jihotyrolský Ortler patřil k nejvýznamnějším alpským událostem své doby. Arcivévoda Jan Rakouský k němu dal popud bezprostředně poté, kdy byl v roce 1800 vylezen Grossglockner, nejvyšší hora v říši jeho bratra. Výstup na Ortler, nejvyšší horu Tyrolska (a do r. 1919, kdy oblast připadla Itálii i nejvyšší horu Rakouska-Uherska) proto arcivévoda považoval za otázku prestiže a vydal proto pokyn důstojníku pověřenému horským průzkumem a mapováním, kterým byl Johannes Nepomuk Gebhard, aby odměnou získal místní horaly k výstupu. Gebhard podnikl několik neúspěšných pokusů, avšak teprve najmutí Pichlera vedlo k nalezení výstupové trasy. 27. 9. 1804 tak na vrcholu stanulo družstvo ve složení Josef Pichler, Johann Leitner a Johann Klausner. O rok později Pichler na vrchol vynesl vlajku, a v noci rozdělal oheň, pozorovaný z řady míst, čímž jednoznačně vyvrátil všechny později vzniklé pochybnosti o prvním výstupu.

CestyEditovat

Vysokohorská turistika

Ortler je poměrně často navštěvovaná hora. Normální cesta je těžká vysokohorská turistikaledovcová túra. Ve skalnaté části, na hřebeni Tabaretta se nachází strmá část zabezpečená řetězy a jedna kratší část bez zajištění, kde je nutno přelézt skálu v obtížnosti II.-III.UIAA (nýty, většina lidí používá k vlastnímu jištění lano). Dále na ledovci přes příkrý sněhový či firnový svah (Bärenloch), který může způsobovat při nedostatku sněhu problémy (mačky a cepín nutné). Poslední část výstupu nad bivakem Lombardi je relativně snadná až k vrcholu, kde je umístěn kříž. Hrozí však propadnutí do velkých nepravidelných ledovcových trhlin. Výhled je daleký a ničím nerušený.

Lezecké

Nejčastější horolezeckou túrou je výstup jihovýchodním hřebenem Hintergrat. Oficiální hodnocení obtížnosti je max. III.UIAA/AD s ledovými pasážemi o strmosti 40–45°. V jednom místě (IV.UIAA) je použito zajištění fixním lanem. Délka výstupu od chaty Coston je přibližně 6 hod. Populární ledovou túrou je výstup severní stěnou, která je nejdelší svého druhu ve Východních Alpách. Severní stěna má několik variant. Poprvé byla slezena 22. června 1931 Hansem Ertlem a Franzem Schmidem za 17 hodin (strmost do 55 stupňů). Přímou variantu středem stěny vylezli 22. července 1964 Reinhold a Günther Messnerovi (strmost dosahuje v několika krátkých místech 80 stupňů). Dnes se jejich směr leze za 6 hodin z morény pod stěnou na vrchol.

ChatyEditovat

 
Vrcholová část hory
  • Payer Hütte (Rif. Payer) (3029 m) – Chata je ve vlastnictví italské provincie Bolzano Jižní Tyrolsko, o provoz se starají italské horolezecké organizace Club Alpino Italiano a Alpenverein Südtirol. Má kapacitu 60 lůžek a 8 míst ve winterraumu. Chata byla založena již v roce 1875 pražskou sekcí Alpenvereinu. Je pojmenovaná po původem českém horolezci, badateli a polárníkoviJuliu von Payerovi.
  • Tabarettahütte (Rif. Tabaretta) (2556 m) – Kapacita je 40 lůžek. Otevřená od začátku června do poloviny října. Mimo sezonu je otevřený nouzový zimní prostor s postelemi. Dosažitelná ze Soldy za 2 hod. K chatě Payer je to 1,5 hod. a na vrchol Ortler 5 hod. Chata slouží také jako východisko na výstup severní stěnou.
  • Bivak Stella Alpina (2481 m) – Dvoupatrové zděné stavení sloužící jako bivak. V roce 2006 značně poškozené (chata postupně opravována).
  • Bivak Lombardi (3 315 m) – Plechová bouda sloužící jako nouzová možnost přečkání noci. 8 lůžek a nejnutnější vybavení. Otevřen stále. Nachází se na skalní vyvýšenině Tschierfeck ve spodní části ledovce Vedretta Alta dell Ortles. Dostupný je pouze s horolezeckým vybavením.
  • Hintergrat Hütte (Rif. Coston) (2661 m) – Horská chata ležící pod známým hřebenem Hintergrat, využívaná především horolezci, připravující se na výstup tímto hřebenem (III.UIAA). Kapacita 70 lůžek. Dosažitelná ze Soldy za 2 hod. Výstup na Ortler hřebenem Hintergrat 5-6 hod.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ortles na Peakbagger.com (anglicky)
  2. Universum, všeobecná encyklopedie. 7. díl. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 655 s. ISBN 80-207-1069-8. S. 33. 
  3. Vinschgau, Val Venosta. Innsbruck: Kompass, 2009. 

Externí odkazyEditovat