Hesenští
Dynastie Hesenských (německy Haus Hessen) nebo Hesenští je německá panovnická dynastie. V Hesensku vládla od roku 1264 do roku 1918, kdy byly svrženy všechny německé monarchie. Dynastie odvozuje své jméno od území kterému vládla. V roce 1264 se tedy zakladatel dynastie Jindřich I. Hesenský stal prvním hesenským lankrabětem. Byl to syn dolnolotrinského a brabantského vévody Jindřicha II. Brabantského z Lovaňské dynastie. Před svou smrtí v roce 1567 rozdělil Filip I. zemi mezi své 4 syny. Postupem času zůstaly pouze 2 největší části držené nejstarší linií Hesensko-Kasselsko a území nejmladší linie Hesenska-Darmstadtska. Hesensko-Kasselsko bylo v roce 1803 povýšeno Napoleonem na říšské kurfiřtství a Hesensko-Darmstadtsko bylo pět Napoleonem povýšeno na velkovévodství. Hesensko-Kasselsko bylo v roce 1866 připojeno k Prusku, ale Hesensko-Darmstadtsko zaniklo až po druhé světové válce, když došlo k vytvoření moderního Hesenska.
Dynastie Hesenských | |
![]() | |
Země | Hesensko |
---|---|
Mateřská dynastie | Lovaňská dynastie |
Tituly |
velkovévoda Hesenský a Porýnský lankrabě Hesenský lankrabě Hesensko-Kasselský lankrabě Hesensko-Darmstadtský |
Zakladatel | Jindřich I. Hesenský |
Rok založení | 1264 |
Konec vlády | 1918 |
Poslední vládce | Arnošt Ludvík Hesenský |
Současná hlava | Mořic Hesenský |
Větve rodu |
|
V současnosti je hlava dynastie Hesenských lankrabě Mořic Hesenský, který získal jak trůn hesenského velkovévodství v roce 1968 (kdy vymřela hesensko-darmstadtská linie) a trůn kurfiřtství hesenského získal po smrti jeho otce v roce 1980, byly tak spojeny nároky na většinu území Hesenska.
Hesenská lankrabata (1264–1567)Editovat
- Jindřich I. - (1264–1308)
- Otto I. - (1308–1328), do roku 1311 pouze v Marbursku
- Jan I. - (1308–1311), pouze v Kasselsku
- Jindřich II. - (1328–1376)
- Heřman II. - (1376–1413), od roku 1367 co-regent
- Ludvík I. - (1413–1458)
1458-1500: rozděleno na Horní a Dolní Hesensko
- Vilém II. - (1500-1509), spojil obě části Hesenska
- Filip I. Hesenský - (1509–1567), podporoval reformaci, zavedl protestantství v Hesensku, rozdělil zemi mezi syny
Lankrabata Dolního Hesenska (Kasselsko, 1458–1500)Editovat
- Ludvík II. - (1458–1471)
- Vilém I. - (1471–1493)
- Vilém II. - (1493–1509), spojil obě části Hesenska
Lankrabata Horního Hesenska (Marbursko, 1458–1500)Editovat
- Jindřich III. - (1458–1483)
- Vilém III. - (1483–1500)
Hesensko-kasselská větevEditovat
Hesensko-kasselská lankrabataEditovat
Lankrabství Hesensko-Kasselsko vzniklo v roce 1567, kdy bylo po smrti hesenského lankraběte Filipa I. rozděleno hesenské lankrabství mezi jeho 4 syny a nejstarší Vilém získal severní část jako lankrabství Hesensko-Kasselsko (nebo Hesensko-Casselsko). Tím se také rod rozdělil do jednotlivých linií.
Lankrabství Hesensko-Kasselsko se rozšířilo v roce 1604, kdy Mořic, lankrabě Hesenska-Kasselska, zdědil Lankrabství Hesensko-Marburg od jeho bezdětného strýce, Ludvíka IV. (1537-1604).
V roce 1720 se stal švédským králem Fridrich I., budoucí lankrabě Hesenska-Kasselska, kterým se stal, ale až v roce 1730 tedy 10 let po tom co se stal švédským králem. Jak králem tak lankrabětem zůstal až do své smrti v roce 1751. Ve Švédsku ale po jeho smrti nastoupil jako král Adolf Fridrich. V Hesensku-Kasselsku po něm nastoupil jeho mladší bratr Vilém VIII., který fakticky vládl již od doby co zastupoval bratra který trvale pobýval ve Švédsku.
V roce 1803 bylo Napoleonem povýšeno na říšské kurfiřtství.
- Vilém IV. - (1567-1592), první syn Filipa I. Hesenského
- Mořic - (1592-1627), jeho syn
- Vilém V. - (1627-1637)
- Vilém VI. - (1637-1663)
- Vilém VII. - (1663-1670)
- Karel I. - (1675-1730)
- Fridrich I. - (1730-1751)
- Vilém VIII. - (1751-1760)
- Fridrich II. - (1760-1785)
- Vilém IX. - (1785-1803), od roku 1803 kurfiřt hesenský
Hesenští kurfiřtiEditovat
V roce 1803 bylo tehdejší Lankrabství Hesensko-Kasselsko povýšeno Napoleonem na říšské kurfiřtství Hesensko (Kurhessen). Dočasně bylo zrušeno jelikož v letech 1806-1813 bylo součástí napoleonovského Vestfálského království. Po Napoleonově porážce bylo v roce 1813 obnoveno, i když už ne v pozici kurfiřtství, ale označení si v oficiálním názvu z prestižních důvodů ponechalo. Zaniklo v roce 1866, kdy bylo jako spojenec Rakouska v Prusko-rakouské válce, kterou Rakousko prohrálo.
- Vilém I. - (1803-1821), v letech 1806-1813 v exilu
- Vilém II. - (1821-1847)
- Fridrich Vilém - (1847-1866), od roku 1831 byl regentem za nemocného otce, v roce 1866 je kurfiřtství připojeno k Prusku
Na konci první světové války byl Hesensko-kasselský princ Fridrich Karel (švagr císaře Viléma II.) zvolen finským králem jako Väinö I., kde bohužel nikdy nevládl, taktéž v důsledku německé porážky ve válce.
- Galerie
Hesensko-darmstadtská větevEditovat
Hesensko-darmstadtská lankrabataEditovat
- Jiří I. - (1567-1596), čtvrtý syn Filipa I. Hesenského
- Ludvík V. - (1596-1626)
- Jiří II. - (1626-1661)
- Ludvík VI. - (1661-1678), první syn
- Ludvík VII. - (1768-1678), druhý syn
- Arnošt Ludvík - (1678-1739), jeho syn
- Ludvík VIII. - (1739-1768)
- Ludvík IX. - (1768-1790)
- Ludvík X. - (1790-1806), od roku 1806 velkovévoda Hesenský jako Ludvík I.
Hesenští velkovévodovéEditovat
Hesenské velkovévodství vzniklo v roce 1806, kdy Napoleon Bonaparte povýšil lankrabství Hesensko-Darmstadtské na velkovévodství, od té doby se Hesensko-Darmstadtsko oficiálně nazývalo Velkovévodství Hesenské. V roce 1815 byl na Vídeňském kongresu byl jeho velkovévodský status potvrzen, ale přišlo o svá Vestfálská léna, náhradou za to ale obdrželo území známé jako tzv. Rýnské Hesensko včetně důležité pevnosti v Mohuči. Díky tomu změnilo v roce 1816 oficiální název na velkovévodství Hesenské a Porýnské, se stalo nezávislým členem Německého spolku.
V roce 1867 po Prusko-rakouské válce (v níž bylo spojencem Rakouska) se stalo resp. jeho severně od řeky Mohan položená část součástí Severoněmeckého spolku a muselo podstoupit některá okrajová území Prusku. V roce 1871 se jako většina zbylých nezávislých německých států stalo součástí Německého císařství. Dcera velkovévody Ludvíka IV. princezna Alexandra se stala v roce 1894 manželkou ruského cara Mikuláše II. V důsledku německé porážky v první světové válce se v listopadu 1918 rozhořela v německu revoluce, která svrhla všechny německé monarchie. A tak dne 22. listopadu 1918 zde byla po odstoupení posledního velkovévody Ernesta Ludvíka vyhlášena republika resp Lidový stát Hesensko (německy Volsstaat Hessen).[1]
- Ludvík I. - (1806-1830), do roku 1806 lankrabě Hesenska-Darmstadtska jako Ludvík X.
- Ludvík II. - (1830-1848)
- Ludvík III. - (1848-1877)
- Ludvík IV. - (1877-1892)
- Arnošt Ludvík - (1892-1918)
- Galerie
OdkazyEditovat
Související článkyEditovat
- Seznam hesenských panovníků
- Hesensko
- Hesenské velkovévodství
- Kurfiřtství Hesenské
- Hesensko-Kasselsko
- Hesensko-Darmstadtsko
- Řád zlatého lva
- Řád Ludvíkův (Hesensko)
- Řád Vilémův (Hesensko)
- Řád Filipův
LiteraturaEditovat
- MÜLLER, Helmut; KRIEGEREM, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna. Dějiny Německa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-188-3.
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hesenští na Wikimedia Commons
- Alle Linien und Nebenlinien des Haus Hessen (engl.)
- Schloss Fasanerie der Hessische Hausstiftung
- Stift Kaufungen der Althessischen Ritterschaft
ReferenceEditovat
- ↑ Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3