Otevřít hlavní menu

Jaromír Horáček (3. října 1900 Jilemnice8. července 1976 tamtéž) byl český regionální spisovatel a vlastivědný pracovník, jehož hlavním objektem zájmu byl region západních Krkonoš okolo Jilemnice.

Jaromír Horáček
Narození 3. října 1900
Jilemnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. července 1976 (ve věku 75 let)
Jilemnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Jilemnice
Povolání spisovatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Jaromír Horáček se narodil v rodině jilemnického obuvníka Rudolfa Horáčka a jeho manželky Emilie Kiesewettervé.[1] Maturoval na jilemnickém reálném gymnáziu roku 1919 a následující dva roky působil jako učitel v blízkých Horních Štěpanicích, kde se zapojil do organizování místních kulturních akcí, zejména ochotnického divadla.

Začátkem 20. let krátce působil na školách ve Slezsku.[2] Brzy se však vrátil do Jilemnice a zde se opět věnoval učitelství a kulturní osvětě. V letech 19401942 byl vězněn gestapem, po návratu mu byla zakázána pedagogická činnost a proto se věnoval své oblíbené kulturně-osvětové činnosti v místním regionálním muzeu (toho času zavřeném pro beznadějnou přeplněnost); o rozšíření jilemnického muzea usiloval jako jeho jednatel již v minulosti[3]. Vedle toho po několik let vedl kroniku města Jilemnice. Horáčkova kronika Jilemnice z let 1914–1919 vyšla knižně.[4]

Po skončení druhé světové války byl J. Horáček povolán k obnově české školy v Jablonci nad Jizerou, po roce byl jmenován ředitelem dívčí obecné školy v Jilemnici a nakonec povýšil až na úroveň okresního školského inspektora. V roce 1961 byl oceněn titulem Zasloužilý školský pracovník.[5] V této době dokázal sesbírat několik desítek místních příhod, v krkonošském nářečí zvaných poudačky, a přetavil je do dvou knih.

Pochován je na katolickém hřbitově v Jilemnici.

RodinaEditovat

Dne 18. srpna 1923 se v Praze–Libni oženil s Marií Boženou Fejfarovou (1901–??, narozena též v Jilemnici). V době sňatku byl učitelem (služebně přikázán) ve slezských Bludovicích.[2]

Jeho syn, Jaromír Horáček ml. (*1924) byl pedagog, vedoucí amatérských studentských souborů, postižený v období normalizace.[6]

BibliografieEditovat

  • Jilemnicko. Světová válka – převrat – publikace k 20. výročí vzniku Československa (1938)
  • Kerkonošský muderlanti – první soubor lidových povídek (kerkonošských poudaček) (1958)
  • Nic kalýho z pod Žalýho – druhý soubor lidových povídek (1963)
  • Muderlanti z pod Žalýho – výběr nejlepších povídek z předchozích dvou knih (1966)
  • Hadí štěstí – soubor sebraných krkonošských pohádek a pověstí, vydáno z pozůstalosti (1999)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matrika narozených, Jilemnice, 1894–1913, snímek 111
  2. a b Matrika oddaných, Libeň, 1920–1926, snímek 124
  3. Krkonošské muzeum v Jilemnici se rozšiřuje. Národní listy. 8. 9. 1939, s. 3. Dostupné online. 
  4. Z krajinské literatury. Národní politika. 19. 3. 1939, s. 4. Dostupné online. 
  5. (dostupné online v NK ČR). Pochodeň. 28. 3. 1961, s. 1. Dostupné online. 
  6. Databáze českého amatérského divadla: Horáček Jaromír

LiteraturaEditovat

  • LUŠTINEC, Jan: Jilemnice – historická zastavení. MěÚ Jilemnice, 2000

Externí odkazyEditovat